Zase se o nich hodně mluví. O 48 výzkumných centrech, která vznikla za 40 miliard korun v Česku a vyvíjejí nanotechnologie, lasery, reaktory i léčiva. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce podrobnější údaje o stavu výzkumných center a financování provozu – zejména po roce 2020, kdy budeme mít omezený přístup k fondům EU.
„Chceme se přesvědčit, co se zkoumá, proč se to zkoumá a jak to bude fungovat a do jaké míry to bude zatěžovat rozpočet. Počítá se, že nás to zatíží 2,5 miliardami korun. Je otázka, jestli všechna centra mají smysl,“ citovala ČTK Babiše po zasedání vládní výzkumné rady, které předsedá. K ruce již měl údaje připravené ministrem školství Robertem Plagou (ANO).
Nadresortní agenda
Materiál, který LN z nevládních kruhů získaly, má tři úvodní stránky a 48 listů s kartami jednotlivých center. Každá obsahuje informace o pořizovacích nákladech daného střediska, původní plány na příjmy (za rok 2016) následně konfrontované s reálnými příjmy z domácích a evropských grantů, ze smluvního výzkumu a od zřizovatele (čili institucionální podporu).
Hospodaření center je v plné odpovědnosti příjemce a jeho zřizovatele. Jde o výrazně nadresortní agendu |
Z oněch 48 projektů totiž 28 spadá pod veřejné vysoké školy, devět pod Akademii věd, dva jsou resortními „výzkumáky“ (v gesci zemědělství a dopravy), tři jsou spjaty s příspěvkovými organizacemi (včetně nemocnice), tři náleží akciovým společnostem a tři další „eseróčkům“. Právní formy předurčují i jejich příležitosti v získávání dalších peněz a spoluprací, ovšem bez znalostí detailů je složité posuzovat předpokládanou budoucnost center.
„Hospodaření center je v plné odpovědnosti příjemce a jeho zřizovatele. Jde o výrazně nadresortní agendu,“ říká Jarmila Balážová, mluvčí ministerstva školství. To sice unijní peníze z minulého operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) nasměrovalo do nových budov i zařízení, ale o takzvanou udržitelnost – tedy zajištění provozu – se mají starat i jiné rozpočtové kapitoly. V podkladech pro Babiše jsou přímo uvedeny coby „věcně příslušné“ Akademie věd a ministerstva průmyslu, zemědělství, zdravotnictví a dopravy.
Maximálně opatrná interpretace
Jsou některá z center riziková? Jsou ohrožena tak, že by mohla výhledově i zaniknout? „Ministerstvo školství aktuálně neeviduje problémy v této oblasti,“ sdělil Václav Velčovský, náměstek pro strukturální fondy. „Centra nemají problémy s udržitelností. U některých větších center se ukazuje, že kladou větší nároky na provozní výdaje, které musí pokrýt hostitelská instituce,“ dodává. Některá z center už získávají nad rámec národní podpory udržitelnosti i peníze z evropských dotačních titulů, jako je Horizont 2020, anebo z nového „operáku“ (OP VVV).
Údaje je nutno interpretovat s maximální opatrností vzhledem k tomu, že každý projekt začínal v jinou dobu, má jinou dobu udržitelnosti a některých projektů jsou bohužel neúplné či nepřesné hodnoty |
Existují i příklady vyloženě dobré praxe? „Mnohá centra jsou ve svých oborech velmi úspěšná. Centra jsou natolik rozmanitá, takže nelze zjednodušovat,“ říká Balážová. Přestože ministerstvo nechce nikoho jmenovat, mezi desítkami středisek už některá zjevně vynikají.
Třeba Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně hostí hned čtyři fulltime řešitele grantů Evropské výzkumné rady (ERC); tentýž elitní grant přinesl do centra RCPTM v Olomouci chemik Michal Otyepka a na vestecký BIOCEV zase parazitolog Vladimír Hampl. To jsou však jen dílčí ukazatele. Důkladnější pohled by přinesla větší analýza; nyní šlo jen o „pracovní podkladový materiál“.
Aleš Vlk z odborného portálu Vědavýzkum.cz říká: „Údaje je nutno interpretovat s maximální opatrností vzhledem k tomu, že každý projekt začínal v jinou dobu, má jinou dobu udržitelnosti a některých projektů jsou bohužel neúplné či nepřesné hodnoty. Můžeme si udělat hrubý obrázek o tom, v jakých řádech se pohybují toky financí u jednotlivých center, ale v žádném případě nelze odpovědně posoudit, jak na tom ekonomicky jednotlivá pracoviště jsou a výhledově budou.“
Babiš prověří centra za 40 miliardJen kousek za Prahou, v Dolních Břežanech, vyrostlo výjimečné vědecké centrum – Extreme Light Infrastructure (ELI). Výstavba tohoto střediska s nejsilnějším laserem světa stála nejméně 6,8 miliardy korun, na což přispěla hlavně Evropská unie. ELI láká ke spolupráci světové vědce, ale počin je to tak složitý a nebývalý, že celý megaprojekt musel být „rozfázován“ do dvou období unijních fondů... Hlavní superlaser je osazen; pálit má už brzy. Je to obří investice, ale také závazek. Česká republika se před více než deseti lety rozhodla, že z unijních fondů výrazně podpoří tuzemskou vědu a výzkum. A zmíněné ELI je jedním ze 48 výzkumných center v zemi, která vznikla za 41 miliard z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), tudíž se jim v odborné hantýrce říká „VaVpI centra“. Kromě prvotní investice se ovšem Česko zavázalo, že se postará též o „udržitelnost“, provoz středisek. Vícezdrojové financování V letech 2007 až 2013, kdy běžel zmíněný operační program, rozhodla vláda s ministerstvem školství o šesti velkých, prioritních projektech. Tím vůbec nejdražším centrem s mezinárodním významem a filiálkami v Rumunsku a Maďarsku je laser ELI, následuje Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně. Na ten šlo 5,2 miliardy korun. Poměrně nenápadný je záměr Udržitelná energetika (SUSEN), jenž sídlí částečně v Řeži u Prahy a v Plzni, přičemž se má za 2,4 miliardy věnovat výzkumu jaderných reaktorů. Velkou šestku doplňuje klinické centrum ICRC v Brně (2,4 miliardy), biomedicínské centrum BIOCEV ve Vestci (2,3 miliardy) a superpočítačové IT4Innovations v Ostravě (1,8 miliardy). V druhé prioritní ose, jak menší a regionální střediska nazýval bruselský „newspeak“, patřily k nejdražším olomoucké, liberecké či plzeňské investice. Za takřka miliardu korun vznikl i Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech u Prahy. To, že chce mít Babiš přehled o stavu center i jejich stamilionových zdrojích, nijak nepřekvapuje nedávného vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL). „Myslím, že je to logický krok. I my jsme si při převzetí agendy výzkumu nechali zpracovat analýzu,“ řekl LN šéf lidovců s tím, že audity v zásadě vždy sdělovaly, jak je situace v pořádku. O tom však Bělobrádek není tak úplně přesvědčen; za důležité považuje, že nevznikl nějaký zvláštní „pseudorozpočet institucionálního financování“, který by těmto centrům zajišťoval automaticky stálé, nesoutěžené peníze – a to třeba i na úkor ostatních vědeckých institucí v Česku. Financování středisek bývá dnes vícezdrojové: z resortních peněz na výzkum, za vydané publikace, ze soutěžených domácích a evropských grantů či dotací, ale omezeně (jak stanovila pravidla EU) i ze spolupráce s podnikatelským sektorem. Bělobrádek připomíná, že předchozí „analýzu“ center měli na starosti lidé blízcí hnutí ANO: někdejší náměstek pro vysoké školy a výzkum na MŠMT Jaromír Veber a profesorka Eva Kislingerová z Vysoké školy ekonomické. Nesnadné hodnocení Hodnotit střediska není vůbec snadné. Zatímco některá měla chrlit vědecké studie a články do prestižních časopisů (hlavně v základním výzkumu), jiná jsou jakoby aplikovanější – mají přinášet patenty a prospívat průmyslu. Každé centrum má i jinak nastavené indikátory úspěchu; nejde sestavit jediný univerzální žebříček nejlepších – a těch druhých... „Jsem přesvědčen, že stát by neměl centra nějak radikálně prověřovat, ale spíše jim zajistit podmínky pro udržitelnost, aby zdárně fungovala. A jestli byly prostředky z Evropské unie někdy smysluplně využity, pak je to právě ve výzkumu a vývoji,“ míní profesor Petr Fiala, předseda ODS a bývalý vědecký šéfporadce premiéra Petra Nečase (ODS). Moderní ústavy podle něho přitahují do Česka nejen české navrátilce, ale i výborné zahraniční vědce. „Například na brněnském středisku CEITEC vidím, že se naše původní představy naplňují,“ připomíná exministr školství Fiala. |
Moderní výzkumná centra v ČeskuV minulém programovém období vzniklo v Česku 48 výzkumných středisek, která se věnují výzkumu od biomedicíny po nanotechnologie. Centra vznikla z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), ze kterého přiteklo 41 miliard korun. Přehled center V přehledu není vyznačena Praha, neboť dle regulí EU neměla na dotaci nárok (kromě drobných výjimek na konci tohoto programu)název centra (užívaná zkratka); pořizovací cena. Litvínov
Stráž pod Ralskem
Liberec
Ostrava
Turnov
Liběchov
Holovousy
Řež
Buštěhrad
Roztoky
Klecany
Vestec
Dolní Břežany
Dobřany
Plzeň
Vodňany
Telč
Třeboň
Olomouc
Zlín
|
