Na první pohled by se mohlo zdát, že diplomatické vztahy Prahy s Moskvou jsou určovány zásadními geopolitickými tématy – ať už jde o sankce vůči Rusku, vyhošťování agentů, nebo budoucnost jaderné energetiky. Ve skutečnosti je však pro obě země nejfrekventovanějším tématem současnosti vozový park ruské ambasády. Vysoký počet státních poznávacích značek, které používají ruští diplomaté, je trnem v oku českého ministerstva zahraničních věcí. Pod diplomatickým krytím se podle informací LN aktuálně nachází 71 vozů.
Auta v tomto režimu nemůže policie bez souhlasu diplomatů prohledávat. Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) by tento počet rád omezil na pouhou polovinu. Přitom tvrdí, že nejde o politický spor. „Jde o určitou technickou otázku, která nemá politické souvislosti. Jednáme o tom s ruskou stranou již nějakou dobu a budeme v jednáních na technicko-administrativní úrovni pokračovat,“ napsala LN mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
Zcela neadekvátní flotila
Ani Rusové otevřeně nepřipouštějí, že jde o vážný spor. „V souladu s mezinárodní praxí se otázky spojené s fungováním diplomatických misí projednávají prostřednictvím diplomatických kanálů,“ reagovala na dotazy ruská ambasáda. Jenže diplomaté, s nimiž LN hovořily, mají za to, že ruská flotila v Česku je zcela neadekvátní ve srovnání s diplomatickým autoparkem podobně velkých zemí.
Ruská flotila v Česku je zcela neadekvátní ve srovnání s diplomatickým autoparkem podobně velkých zemí. Problémy s ruskými diplomatickými espézetkami v minulosti řešili i lidé z okolí prezidenta Miloše Zemana. Na různých setkáních totiž za svoji vozovou flotilu lobbuje ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij. |
„V podstatě to vychází na dva vozy na jednoho diplomata. Američané mají přitom asi polovinu toho, co Rusové. Není tajemstvím, že tu měla KGB před rokem 1989 centrálu pro střední Evropu. Zájem o nás nikdy neztratili,“ říká vysoce postavený český diplomat. Problémy s ruskými diplomatickými espézetkami v minulosti řešili i lidé z okolí prezidenta Miloše Zemana. Na různých setkáních totiž za svoji vozovou flotilu lobbuje ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij. Není to přitom žádná „lehká“ váha.
Před příjezdem do Prahy byl pět let zvláštním zmocněncem ruského prezidenta pro mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu a transnárodnímu organizovanému zločinu. Kvůli espézetkám by se měla uskutečnit pracovní cesta českých úředníků z ministerstva zahraničních věcí za protějšky v Moskvě. Oficiálně se záležitostí zabývá Diplomatický protokol. Jeho cestou zahraniční diplomaté žádají o přidělení speciálních značek, jež vydává a registruje ministerstvo dopravy. Diplomatický vůz má na značce CD, zkratku z francouzského corps diplomatique.
Diplomatické výsady a imunity
Mají na něj nárok kromě diplomatů i jejich manželky a manželé. Speciální SPZ získávají také úředníci, kteří nevlastní diplomatický pas, ale na ambasádě pracují jako technicko-administrativní či služební personál. Ty mají označení XX a XS. Kromě odlišných písmenek v espézetce má toto označení velmi praktické důsledky. Dle mezinárodních konvencí vůz diplomata nesmí nikdo prohlížet. Zpravidla se mu vyhnou pokuty za rychlou jízdu či špatné státní. Vztahují se totiž na něj diplomatické výsady a imunity. „Do toho auta by vám neměli vlézt,“ řekl LN Petr Kolář, bývalý český velvyslanec v USA a Rusku.
Dle mezinárodních konvencí vůz diplomata nesmí nikdo prohlížet. Zpravidla se mu vyhnou pokuty za rychlou jízdu či špatné státní. Vztahují se totiž na něj diplomatické výsady a imunity. |
Předseda zahraničního výboru sněmovny a bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) nechtěl k záležitosti mluvit. „Tohle je opravdu věc exekutivy. Na to může odpovědět jen současný ministr,“ napsal LN Zaorálek. Podle exdiplomata Petra Koláře ale vysoký počet aut souvisí s neúměrně početnou delegací ruských diplomatů v Praze. „Až budeme schopni snížit počet ruských kvazidiplomatů na ruské ambasádě, tak nebudeme muset vydávat tolik diplomatických značek,“ říká Kolář bez obalu.
Naráží tím na dlouhodobě personálně naddimenzovanou misi v Praze. Kupříkladu podle údajů médií z jara v Česku na ruské ambasádě a jejích konzulátech pracovalo 140 zaměstnanců, diplomatický pas mělo 53 z nich. Naproti tomu na německé ambasádě pracovalo 26 lidí a 25 diplomatů. Pro srovnání: na velvyslanectví USA loni pracovalo 40 diplomatů a 26 členů administrativně-technického personálu.
Aktivity tajných služeb
„Samozřejmě vás napadne, co ti lidé zde dělají. Buď nemají nic na práci. Anebo se věnují práci, která není normální,“ dodává bývalý velvyslanec u dvou supervelmocí Kolář. Dlouhodobě na aktivity ruských tajných služeb upozorňuje česká kontrarozvědka. Bezpečnostní informační služba (BIS) se o těchto rizicích velmi konkrétně zmiňuje i ve výročních zprávách.
Dlouhodobě na aktivity ruských tajných služeb upozorňuje česká kontrarozvědka. Bezpečnostní informační služba se o těchto rizicích velmi konkrétně zmiňuje i ve výročních zprávách. |
„Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci, a dlouhodobě si tak stále drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR,“ stojí v dosud poslední zveřejněné zprávě BIS.
V praktické rovině se to projevilo naposledy v březnu, kdy Česko vyhostilo tři ruské diplomaty v reakci na kauzu Sergeje Skripala přiotráveného jedem novičok. Jejich identitu politici neuvedli, řekli však, že šlo o nepřiznané příslušníky ruských tajných služeb, na což měla mít BIS důkazy.
Mezi Prahou a Moskvou přituhujeNa ose Praha-Moskva to skřípe. Aktuálně řeší diplomacie obou zemí zdánlivě byrokratický detail – přebujelý počet espézetek vydaných ruským diplomatům, kteří pobývají v Česku. Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) by je rád srazil na polovinu. Dle důvěryhodného zdroje LN na problém jako první poukázali spojenci v zahraničí. „Auto ruské ambasády v Praze zachytili přímo při jedné operaci Němci,“ řekl redakci bez dalších podrobností vysoce postavený zdroj ze státní správy. Prý se dle něho vozy ambasády pohybují nejen u nás, ale i v sousedních zemích, což budí pozornost. Oficiálně nechtěla česká diplomacie nic komentovat. Do uzávěrky neodpověděla na otázky spojené s využitím početného vozového parku ani ruská ambasáda. Skrytá válka Česko je však dlouhodobě považované za centrálu středoevropských aktivit ruských zpravodajských služeb. Napovídá tomu i celkový počet ruských zaměstnanců na ambasádě a konzulátech v Česku, jenž se pohybuje okolo 140 osob. Vláda už v březnu vyhostila tři ruské diplomaty, kteří podle domácí kontrarozvědky ve skutečnosti používali diplomatické krytí ke zpravodajské práci pro Moskvu. Šlo sice o bezprostřední reakci na otrávení dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury, ale ani tím problémy mezi Prahou a Moskvou neustaly. Ruská strana navrhuje na obsazení diplomatických míst na ambasádě v Praze problematické osoby. Povolení má přitom v rukou ministerstvo zahraničních věcí. Závisí však i na informacích od českých tajných služeb. Prověřování nových posil ruské ambasády se mnohdy zadrhne. „Oficiálně nemusíme odmítnutí víza pro daného diplomata odůvodnit. Někdy přijdou zpravodajci s nějakou konkrétní informací, jindy jsou to jejich hypotézy,“ popsal LN způsob prověřování důvěryhodný zdroj z diplomacie. Skrytá válka má poměrně zavedený scénář. Česko si totiž vyměňuje poznatky o aktivitách ruských špiónů ve speciální databázi, do níž zadávají údaje i ostatní evropské země. „Typologicky v databázi například vyskočí, že na ruského diplomata, který žádá o akreditaci v Česku, vedou ve Finsku spis, protože se třeba přišlo na to, že nějak nestandardně kontaktoval zaměstnance finského ministerstva obrany,“ popsal redakci zdroj ze zpravodajské branže. Každé odmítnutí však může vést k ruské odvetě. A to naopak při střídání českých diplomatů v Moskvě, kde je poslední slovo v ruských rukou. Nepřátelská země Napětí ve vztazích zesílilo zejména po vstupu Česka do NATO. Fakticky jsme se zařadili po bok mocností, které Rusko považuje za nepřátelské země. Patrná je snaha oslabit a zpochybnit prozápadní směřování v české politice. Jednou ze stálic, kterou Rusové opakovaně zvedají na společných diplomatických jednáních, je projevování úcty památce sovětských vojáků. Přesněji řečeno ruské ambasádě vadí cedulka na památníku sovětského maršála Ivana Koněva v pražské Bubenči. Tamní radnice se loni rozhodla, že na sochu umístí informační tabulku. Její text připomíná Koněvovy zásluhy na osvobození Evropy a Prahy během druhé světové války, ale také jeho roli v krvavém potlačení maďarské revoluce v roce 1956 nebo účast na zpravodajském průzkumu, který předcházel invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. To si ruská ambasáda nenechala líbit. V prohlášení v srpnu uvedla: „Odsuzujeme takové nekorektní a politicky motivované kroky. Můžou mít vážné negativní důsledky pro další rozvoj bilaterálních vztahů ve vojensko-memoriální sféře.“ Na údajné falšování dějin si u české diplomacie stěžoval zástupce ruského velvyslance Feodosij Vladyševskij. |
