Díky datům víme o klientech více. Můžeme jim přesněji určovat cenu

ČSOB se daří. Víc půjčuje lidem na bydlení a rostou i její další tržby. Celkový objem půjček narostl za rok o čtyři procenta. Podle pololetních výsledků se zdá, že má banka nakročeno k celoročnímu zisku kolem 15 miliard korun. „Náš rok se vyvíjí podle plánu a jsme spokojeni,“ říká Jan Sadil. Proč za takové situace banka přistupuje k drastické dietě a avizuje propuštění 400 lidí a rušení poboček souvisí podle Sadila spíše s tím, jak se chce banka změnit do budoucna. A propouštění? „Z našeho pohledu jde o to, že se ztrácí význam některých pracovních pozic,“ upřesnil Jan Sadil.

LIDOVÉ NOVINY: Kterých pozic se to týká?

SADIL: Můžeme se bavit například o pobočkách, kde vyměňujeme pokladny za vkladové bankomaty. Transakce na vkladomatech rostou a na pokladnách klesají. Proto si myslíme, že někde není hotovost v tomto starém pojetí na pokladnách třeba, a pokladny zavíráme. Dále se pak díváme na back office a různé činnosti, které je možné už dnes robotizovat. To, co může dělat robot, nemusí dělat člověk, takže tyto pozice můžeme uvolnit.

LIDOVÉ NOVINY: To už je jen kousek k zavření poboček. Kolik jich plánujete v nějakém krátkodobém horizontu zavřít?

SADIL: Letos zavřeme či spojíme asi 30 poboček. Jde většinou o místa, kde jsme měli více poboček nebo kde byly pobočky Poštovní spořitelny a ČSOB zároveň. V současnosti máme takto spojených poboček zhruba 50. Tyto pobočky budou obsluhovat klienty obou těchto značek.

LIDOVÉ NOVINY: Jak má veřejnost rozumět dění v ČSOB, když na jednu stranu propouštíte, na druhou stranu se představenstvo před časem rozrostlo o dva členy – vás a šéfku HR Marcelu Suchánkovou. Ještě v roce 2016 jich bylo šest, o rok později osm…

SADIL: Představenstvo bylo rozšířeno na začátku roku 2017 z toho důvodu, aby byla dostatečná kapacita právě pro transformační projekty.

LIDOVÉ NOVINY: Neuvažujete, že když se teď šetří v celé skupině, tak že by se snížil trvale i počet členů představenstva? Bez bližších informací náhle skončil z rozhodnutí akcionáře v představenstvu banky šéf transformace Marek Ditz.

SADIL: Teď je nás od prvního listopadu v čele banky skutečně sedm. Jaké budou další kroky a jestli se toto místo zaplní, upřímně nevím. To je především na generálním řediteli a naší mateřské KBC.

LIDOVÉ NOVINY: Velké banky v Česku se teď schovávají za slovo „agilita“, tedy zpružnění. Zdá se ale, že ta se projevuje zejména ve snahách zeštíhlit a propustit lidi z centrál. Nedocházejí bankám možnosti, jak navyšovat příjmy, a proto přistupují ke snižování nákladů?

SADIL: Byl bych opatrný dělat závěry, že u příjmů jsme vyčerpali možnosti jejich navýšení.

LIDOVÉ NOVINY: Tak jinak – je snazší snížit náklady než zvýšit příjmy?

SADIL: Dobrým příkladem, který ukazuje vyčerpání potenciálu na straně příjmů, je hypoteční byznys. Když se podíváte na marže, tak ty jsou dnes na minimu. To, co hypotéky vydělávaly ještě před dvěma či třemi lety, je pryč. Jen chci upozornit, že nízké sazby se nerovnají nízkým maržím. Rekordně nízké jsou marže právě v této době, kdy sazby začaly růst. Pokud jsou násobně nižší než dřív, tak to velmi hezky ilustruje, že výnosy jsou v nějaké řekněme depresi a chvilku to tak potrvá. Otázkou je, jestli se marže dokážou v nějakém rozumném horizontu zase zvednout. A to je pořád nejisté. Proto se všichni díváme na náklady, kde se dá ušetřit.

LIDOVÉ NOVINY: Kde je podle vás v bankách nejvíce „sádla“, které půjde ořezat?

SADIL: Nedomnívám se, že by banky byly nějak obtloustlé. Když se podíváte na poměr nákladů a výnosů všech velkých bank, tak to není žádná tragédie. Když ale připustím vaši terminologii, tak všichni víme, že se chceme zbavit sádla a nahradit ho svaly. To chceme i my – získat svaly, které nás provedou příštími lety. Říct, že nás nějaké ty tuky, jak říkáte vy, trápí na centrále či v distribuci, je dost těžké. Byl bych velmi opatrný určit přesně, kde jsou. V ČSOB se díváme napříč skupinou, kde můžeme uspořit, abychom investovali do té oblasti, která nás úspěšně provede transformací.

LIDOVÉ NOVINY: Kde ještě můžete šetřit?

SADIL: V oblasti, kterou mám na starost, tedy retailu, jsou to kromě personálních nákladů i provozní výdaje, které se vztahují k pobočkové síti. Pokud vidíme, že v jednom městě nemusíme mít čtyři pobočky, ale jen tři, tak prostě tu přebytečnou pobočku zrušíme.

LIDOVÉ NOVINY: Když se budeme bavit o těch „svalech“, co chcete posílit?

SADIL: Obecně to lze nazvat technologiemi. Bez nich se náš byznys neobejde. Jde jak o naše interní procesy, kde můžeme využít roboty, tak jde i o oblast směrem ke klientům a toho, co využívají. Využití našeho smartbankingu (chytré bankovnictví – pozn. red.) klienty vzrostlo meziročně o 30 procent. Je tak jasné, že návštěvnost poboček nebude tak četná jako v minulosti. Musíme proto dostat do chytrých zařízení maximum možných služeb.

LIDOVÉ NOVINY: Jak dlouho jsou udržitelné roční zisky největších bank kolem 15 miliard korun?

SADIL: Chytáte se jednoho konkrétního čísla. Cílem každé instituce na trhu je, aby její finanční výsledek byl stabilní a snadno odhadnutelný. Věřím tomu, že finanční sektor v ČR je v tak dobré kondici, že v nejbližších letech by propady zisků bank, alespoň těch největších, neměly nastat.

LIDOVÉ NOVINY: Proč velké banky neslyší volání klientů po nižších cenách služeb, jako to třeba mají nové malé banky, a nejsou tedy„flexibilnější“?

SADIL: Nemyslím si, že velké banky jsou pozadu, a také se nedomnívám, že se mezi klienty tolik zmiňuje „flexibilita“ ceníku. Dostáváme se do období, kdy díky datům víme o klientech daleko více, a můžeme jim tak mnohem přesněji nastavovat cenu. Toho využíváme například v našem bankopojištění. Klient, kterého ve Skupině známe a víme, jak se chová, dostane například v rámci pojištění auta takovou cenu, která tuto znalost zohlední. Je to logické a jak pro nás, tak pro klienta výhodné.

LIDOVÉ NOVINY: Ohrožuje banky nástup fintechů, tedy firem na pomezí technologií a financí, který ale zatím nenastal v takové míře, jak se čekalo?

SADIL: Určitě bychom neměli žádného hráče na trhu podceňovat, ale ani přeceňovat. Co dnes děláme, je, že se snažíme uspokojit potřeby více než tří a půl milionu klientů, které máme. Naše služby musí být takové, aby v případě, že se objeví nějaký nový konkurent či hrozba, tak klienty nebudeme muset přesvědčovat, že není třeba, aby odcházeli za ním. Musí si uvědomit, že naší výhodou je i tradice, na které stavíme, a důvěra, kterou máme. Bavím se tu i o záruce bezpečnosti, kdy se dlouhodobě prokazuje, že bezpečnost je z pohledu priorit bank postavena velmi vysoko a klienty velmi oceňována.

LIDOVÉ NOVINY: Zdá se, že bankám dochází dech na straně příjmů, a musí tak více řešit náklady. Netlačí je ale do této pozice ČNB stále větší regulací prodejních podmínek, například v oblasti hypoték?

SADIL: ČNB nastavuje parametry, které musí plnit všichni na trhu. Nemá nad tím moc cenu diskutovat, protože to platí a banky se s tím musely popasovat. Souhlasím ale s tím, že hřiště, na kterém banky hrají, se omezeními ze strany ČNB stále zmenšuje. Když se podíváme na hypotéky, tak jde přesně o ta doporučení limitující výši hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (LTV) či maximální možné poměrové ukazatele příjmů a zadlužení. Menší hřiště znamená menší objem produkce. Nově platící opatření ohledně hypoték se mohou promítnout v podobě poklesu u nově poskytnutých hypoték o deset až dvacet procent. Jestli je tedy produkce hypoték ročně asi 200 miliard korun, tak za rok to bude asi o 20 miliard až 40 miliard méně. Nejde ale o nic dramatického.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké mohou být dlouhodobé dopady této snahy ČNB?

SADIL: Pro někoho to bude možná překvapení, ale nemusí být tak velké. Stane se totiž standardem českého úvěrového trhu, že lidé budou muset mít něco naspořeno. Ti, kdo se budou blížit do věku, kdy začnou řešit vlastní bydlení, začnou dříve spořit. V minulosti bylo standardem, že se zjednodušeně řečeno jednoho dne člověk probudil a řekl si, že chce dům či byt, a hned si mohl jít vyřídit hypotéku, protože se půjčovalo i sto procent hodnoty nemovitosti.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte, že se trh s bydlením skutečně přehříval, jak se obávala či obává ČNB?

SADIL: Jak sleduji trh nemovitostí, tak si nemyslím, že by tu byla nějaká bublina. Ostatně i ČNB říká, že zavádí opatření, která mají předejít vzniku takové situace. Jde tedy spíše o pohled do budoucna. Rozhodně to není hašení nějakého existujícího problému.

LIDOVÉ NOVINY: Jak může český trh ovlivnit spojení dvou bank Air Bank a Monety?

SADIL: Určitě to bude nový prvek na trhu, kdy tu vznikne další hráč. Je otázka, jestli spojením nějakých dvou bank vznikne jedna nová pružná banka. O tom mám své pochyby. Je na to jistě spousta názorů. Já to vnímám tak, že bude o jednoho konkurenta méně.