Techniku používáme, ale rybařina je pořád pro chlapy tvrdá práce

Rybařinu dělá jen ten, kdo má nějaký vztah k přírodě, k práci venku, nemá rád stereotypy, pořád se něco děje. To je na tom to hezké. A daň za to je, že pracujete za každého počasí, říká v rozhovoru Josef Malecha.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku chybí lidé, není ale ani dostatek vody. Trápí to i vás v rybářství?

MALECHA: Nedostatek vody se samozřejmě dotkl i nás. V našich rybnících oproti běžnému stavu vody, který zadržujeme, chybělo zjara zhruba 30 procent a tenhle stav se nám během roku ještě zhoršoval. No a co se týče lidí, naše společnost má přes sto zaměstnanců a na výlovech nám pomáhají brigádníci, kterých zatím máme pořád ještě dost.

LIDOVÉ NOVINY: Ti kmenoví vám stačí?

MALECHA: Stačí. My jsme kromě toho ještě školním podnikem, to znamená, že k nám na praxi chodí studenti Střední rybářské a vodohospodářské školy Jakuba Krčína v Třeboni, a to je také významná pomoc při výlovech.

LIDOVÉ NOVINY: Uhynula vám část ryb, jako se to stalo v řadě jiných rybníků v Česku?

MALECHA: My jsme naštěstí neměli během letních měsíců žádné mimořádné úhyny. Ono nám totiž z nemalé části pomáhá, že máme k dispozici Zlatou stoku, takže do soustavy rybníků dostaneme vodu z Lužnice. To nám situaci vylepšuje.

LIDOVÉ NOVINY: Znamená to, že ryb bude letos stejně jako loni? A za jakou cenu?

MALECHA: V případě naší produkce ryb se nedostatek vody projevil na přírůstku ryb. Na základě kontrolních odlovů jsme v průběhu roku vykazovali nižší kusové přírůstky, ty jsme se snažili dohnat krmením, takže nám objemově narostla spotřeba krmiv a zároveň nám stouply ceny v obilovinách, protože i zemědělci měli sucho a reagovali na něj zvýšením ceny. Takže i my jsme proto v září reagovali zvýšením ceny ryb.

LIDOVÉ NOVINY: O kolik?

MALECHA: Prodáváme kapra první třídy na sádkách za 85 korun za kilo a výběrového za 95 korun. Na hrázích rybníků při výlovech nerozlišujeme kapra výběrového a první třídy a máme jednotnou cenu 85 korun za kilo. To je přibližně o šest až deset korun za kilo víc než minulý rok.

LIDOVÉ NOVINY: Rybářství Třeboň hospodaří na nějakých 450 rybnících. Kolik z nich budete letos lovit?

MALECHA: V současné době hospodaříme přesně na 441 rybnících a z toho 250 jich na podzim vylovíme. Naše know-how je kapr, takže 90 procent ryb z našich rybníků připadá právě na tuto rybu. Buď jde o kapra šupinatého, či kapra lysého.

LIDOVÉ NOVINY: Produkce bude tedy stejná jako loni?

MALECHA: Zhruba tak. Celkový výlov se budeme snažit dodržet jako v minulých letech, protože máme nějaké obchodní smlouvy a musíme dodávat ryby svým odběratelům. Dělá to ročně kolem 3200 tun.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik z toho připadá na Rožmberk?

MALECHA: Rožmberk dá 150 tun, z toho 130 tun je kaprů.

LIDOVÉ NOVINY: Ryby z Rybářství Třeboň putují i za hranice, a to prostřednictvím vaší sesterské společnosti. Kam všude?

MALECHA: Je to tak, my je prodáváme společnosti Fish Market a ta s nimi obchoduje. Vyváží se vlastně do všech okolních států, Slovensko a Polsko jsou největší odběratelé, ale úspěšně se naše ryby exportují také třeba do Německa, Francie, Itálie nebo Rakouska.

LIDOVÉ NOVINY: Platí, že když je Rožmberk se svou rozlohou 647 hektarů největší rybník, vylovíte z něj také největší podíl ryb?

MALECHA: Ne, takhle to není. Rožmberk je sice největším rybníkem, ale protože je to i údolní přehradní nádrž na řece Lužnici, má i vodohospodářský význam. To je hodně důležité. Ukázalo se to třeba při povodních v roce 2002, protože on dokáže významně navýšit svoji kubaturu, aniž by docházelo v okolí k velkým škodám. Jeho běžná kubatura je 5,9 milionu kubíků a při povodních v roce 2002 dokázal zadržet zhruba 70 milionů kubíků vody. Tahle oblast ale kromě toho nepatří k našim produkčně nejlepším, takže Rožmberk není naším nejvýnosnějším rybníkem. Jeho výlov není tak vysoký jako v rybnících, které se nacházejí směrem k Veselí nad Lužnicí, kde zemědělská produkční oblast koresponduje i s vysokou výnosností rybníků.

LIDOVÉ NOVINY: K těm výnosnějším patří třeba Horusický rybník?

MALECHA: Ano. Když vezmu ty nejbližší, je to Velký Tisý, Dvořiště, Záblatský, Bošilecký a ten Horusický. Ty jsou z hlediska produkce naše nejvýnosnější.

LIDOVÉ NOVINY: Čím to podle vás je, že jsou Češi tolik zatížení na kapry? Že je u nás kapr tak oblíbený?

MALECHA: Já bych to řekl jinak. Rybniční hospodářství, které tady historicky vzniklo před těmi zhruba 400 nebo 500 lety v 15. až 16. století, bylo založeno na chovu kapra. Kapr vychází v rybnících nejlépe produkčně. My v podstatě jen pokračujeme v tom, co tady naši předci zavedli, a v tom, jak to u nás tehdy fungovalo.

LIDOVÉ NOVINY: Že bychom tedy měli od té doby na kapra i nastavené chutě?

MALECHA: Já myslím, že v tom to není. Jde spíš o to, že kaprům se tady daří nejlíp. Jsou ekonomicky nejvýnosnější rybou pro způsob chovu, který se u nás dělá. Samozřejmě kdybyste měl rád candáta a říkal nám, abychom tu chovali místo kapra candáty, to by možné nebylo. Prostě děláme tady kapra a z toho důvodu i Češi jedí kapry.

LIDOVÉ NOVINY: Výlov Rožmberka je letitá a tradiční akce a tak trochu připomíná pouť. Kolik lidí obvykle přijíždí?

MALECHA: Od doby, kdy to děláme pravidelně, tedy od roku 2012, přijíždí nějakých 40 až 50 tisíc lidí. Loni to bylo během tří dnů na 55 tisíc návštěvníků a podobné to bylo i letos.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to tady vypadalo třeba za první republiky, když sem už tehdy jezdily na výlov Rožmberka davy lidí z Prahy a možná i z větších dálek?

MALECHA: Ona tahle tradice výlovů a návštěv rybníka Rožmberk, z toho důvodu, že je ze všech u nás největší, je už skutečně mnohaletá. Z doby první republiky víme, že tehdy sem dráha vypravovala z Prahy zvláštní vlaky. Dokonce existují fotky, na kterých Tomáš Garrigue Masaryk sedí před Rožmberskou baštou na svačině, vlály tady státní vlajky, takže vždy to byla hodně významná událost. Jak pro region, tak vlastně i pro celou republiku.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se vaše řemeslo za ta desetiletí až staletí změnilo?

MALECHA: To hlavní v podstatě zůstává stejné. Samozřejmě používáme techniku, kterou naši předchůdci nepoužívali. To jsou ty mechanické kesery, třídičky a podobně. Podíl ruční práce se tím trošku omezil, ale pořád je to náročná práce pod širým nebem, pořád jsme vystaveni vlivu a rozmarům počasí. Je to pro chlapy pořád tvrdá práce a je jasné, že aby to mohli dělat, musí mít k tomu řemeslu i určitou lásku.

LIDOVÉ NOVINY: Takže to není řemeslo pro každého…

MALECHA: Já myslím, že rybařinu dělá jen ten, kdo má nějaký vztah k přírodě, k práci venku, nemá rád stereotypy, pořád se něco děje. To je na tom to hezké. A daň za to je, že pracujete za každého počasí, ať je horko, nebo zima, musíte ven. To je daň za to, že děláte povolání, které je pro spoustu lidí snové.