Loni se po mnohaleté náročné rekonstrukci otevřelo návštěvníkům Národní muzeum. Během dvou měsíců bezplatného vstupu se do opravené budovy přišlo podívat více než 270 tisíc lidí. „Takové množství je už na hranici únosnosti,“ říká v rozhovoru ředitel muzea Michal Lukeš. Na letošek chystá výstavy o československých letcích v britské RAF a o pokladech Egypta doby faraonů. Národní muzeum zároveň připravuje expozici Jana Palacha v jeho domě ve Všetatech.
LIDOVÉ NOVINY: V sobotu 19. ledna jsme si připomněli 50 let od úmrtí Jana Palacha. Reflektuje Národní muzeum tuto historickou osobnost?
LUKEŠ: Budujeme památník Jana Palacha ve Všetatech. Bude přímo v domě, kde žil. Palachova matka stavbu někdy v sedmdesátých letech prodala, za pozdějších majitelů dům zchátral. Před několika lety politici přemýšleli, co s ním dál. Tehdejší ministr kultury Daniel Herman se proto obrátil na Národní muzeum.
LIDOVÉ NOVINY: Jak bude Palachův památník vypadat?
Budujeme památník Jana Palacha ve Všetatech. Bude přímo v domě, kde žil. Architekt Miroslav Cikán, který vyhrál soutěž na realizaci, dům protíná „hranou zla“. Je to ocelový objekt, který má symbolizovat drtivou sílu, jež celou Palachovu rodinu zasáhla. Uvnitř proto není tradiční muzejní expozice, jde spíše o soulad umění, světla, emocí. |
LUKEŠ: Je to obyčejný domek, postavený zhruba počátkem 20. století. Nechtěli jsme, aby v něm byla pouhá sbírka předmětů spojená s „živou pochodní“. Namísto toho cílíme na prožitek návštěvníků. Architekt Miroslav Cikán, který vyhrál soutěž na realizaci, dům protíná „hranou zla“. Je to ocelový objekt, který má symbolizovat drtivou sílu, jež celou Palachovu rodinu zasáhla. Uvnitř proto není tradiční muzejní expozice, jde spíše o soulad umění, světla, emocí. Člověka by to mělo vést k zamyšlení nad fenoménem sebeupálení.
LIDOVÉ NOVINY: Součástí domu je i zahrada. S ní máte také nějaké plány?
LUKEŠ: Měníme ji v meditační prostor, což souvisí s tím, co už jsem řekl. Návštěvník, který v domě nasaje informace a emoční zážitky, má mít místo, kde je zpracuje. Otázka sebeupálení, nejvyšší oběti za ideál svobody, pro někoho abstraktní, je složitá. Zahrada poslouží jako místo pro tichou meditaci, kde si lidé budou moci popřemýšlet, co v domě viděli, zažili.
LIDOVÉ NOVINY: Jan Palach se upálil přímo před historickou budovou Národního muzea. Máte k jeho činu nějakou speciální výstavu?
LUKEŠ: Nemáme. Pouze jsme se přidali k dalším výstavním projektům jiných institucí, protože nám přišlo zbytečné tříštit síly a dělat několik výstav o Janu Palachovi. To ale neznamená, že je jeho oběť v areálu muzea zapomenuta. Naopak se nám v poslední době stal trochu osudným.
LIDOVÉ NOVINY: Povídejte.
Otázka sebeupálení, nejvyšší oběti za ideál svobody, pro někoho abstraktní, je složitá. Zahrada poslouží jako místo pro tichou meditaci, kde si lidé budou moci popřemýšlet, co v domě viděli, zažili. |
LUKEŠ: Před novou budovou muzea, bývalým Federálním shromážděním, stojí od sedmdesátých let kovový objekt Vertikála od architekta Karla Pragera. Za komunistů na ní byl nápis „Všechna moc v ČSSR patří pracujícímu lidu“. Když jsme nyní muzeum opravovali, sháněli jsme technické podklady i k tomuto dílu. Restaurátor přitom úplnou náhodou přišel na to, že šlo o úplně první památník Jana Palacha. Stál komunistům přímo pod nosem! Prager byl silně zasažen Palachovým činem. Součástí uměleckého objektu proto měla být plastika z dílny sochaře Miloslava Chlupáče.
Znázorňovala matku se synem a mělo jít o poctu Janu Palachovi. Bolševik ale ani tenkrát nebyl úplně blbý, takže jim to přišlo divné a plastiku zakázali umístit. Dokonce ji nařídili zničit. Na místě tak stojí jenom Pragerův sloup. My jsme se rozhodli obnovit i onu plastiku. Naštěstí k ní v Národní galerii existují fotky i sádrový model. Takže by nemělo být těžké ji podle toho opět vyrobit.
LIDOVÉ NOVINY: Loni jste muzeum otevřeli po několikaleté náročné rekonstrukci. Lidé měli až do konce roku možnost přijít na prohlídku zdarma. Už máte spočítáno, kolik návštěvníků ji využilo?
LUKEŠ: Lidem jsme skutečně dali možnost prohlédnout si muzeum zcela zdarma. Během dvou měsíců přišlo 274 tisíc návštěvníků. Dá se říct, že takové množství bylo už na hranici únosnosti. Ale my jsme to trochu plánovali i jako zátěžový test. Od ledna se za vstup platí, takže se příliv zájemců snížil. Pořád k nám však denně chodí okolo tří tisíc lidí.
LIDOVÉ NOVINY: Zvedl se tedy zájem lidí oproti době před rekonstrukcí?
Architekt Karel Prager byl silně zasažen Palachovým činem. Součástí uměleckého objektu proto měla být plastika z dílny sochaře Miloslava Chlupáče. Znázorňovala matku se synem a mělo jít o poctu Janu Palachovi. |
LUKEŠ: Jednoznačně. Předtím jich chodilo méně. Hodně to záviselo na tom, jak úspěšnou dočasnou výstavu jsme dokázali zprodukovat. Třeba na Lovce mamutů před lety přicházelo opravdu hodně lidí. Dnes má asi efekt i to, že je muzeum nové, opravené. Přece jen původní expozice byly někdy už hodně „oldies“ – okoukané. A ještě k tomu dvouměsíčnímu bezplatnému období – myslím, že to mělo smysl.
Přišlo totiž i dost lidí, které by to jinak třeba vůbec nenapadlo. Typických „neklientů“, jak říkám. A možná se nám u někoho z nich povedlo navodit dojem, že muzeum není taková nuda, jak si mysleli. Potom přijdou znovu.
LIDOVÉ NOVINY: Co pro ně na letošek chystáte?
LUKEŠ: Rádi bychom, i když to bude fičák, otevřeli zhruba 70 až 80 procent stálých expozic. A to jak v nové budově, tak v historické. Budou dvě nové výstavy. Jedna se už osvědčila v Brně. Je o československých letcích, kteří za druhé světové války bojovali v britské RAF. My ji inovujeme a představíme v našem muzeu. Poté chystáme originální multimediální výstavu Tutanchamon. Je to putovní záležitost, za níž stojí Italové s Egypťany. Je hodně založená na fotografiích z vykopávek.
LIDOVÉ NOVINY: O Egyptě ale už delší dobu připravujete ještě jednu výstavu.
Od ledna se za vstup platí, takže se příliv zájemců snížil. Pořád k nám však denně chodí okolo tří tisíc lidí. Dnes má asi efekt i to, že je muzeum nové, opravené. Přece jen původní expozice byly někdy už hodně „oldies“ – okoukané. |
LUKEŠ: Ta je rozjednaná už deset let, bude se jmenovat Sluneční králové a bude „plnotučná“. Půjde o originální exponáty z káhirského muzea vykopávek, které nám Egypťané zapůjčí zdarma. Je zaměřená na úspěchy našich egyptologů. Na přípravě spolupracujeme i s německými a dalšími zahraničními muzei. Začít by měla v příštím roce. Zároveň máme rozjednanou velkou zahraniční výstavu o době ledové.
LIDOVÉ NOVINY: Uvidíme mamuty?
LUKEŠ: Ano. Kolegové z Jakutska v Rusku nám slíbili zapůjčit zbytky těl mamutů, ale i dalších pravěkých zvířat, která se zachovala zmrzlá v permafrostu. Kolem těchto nálezů chceme připravit hodně zajímavou výstavu, která bude dost atraktivní. Vždyť se tyto exponáty objeví v Evropě poprvé. Dosud byly zapůjčené pouze do Japonska. Chceme vše ukázat v kontextu doby ledové, jak se v ní žilo. Včetně vyvracení různých legend z filmů a animovaných pohádek.
LIDOVÉ NOVINY: Takže půjdete trochu proti známým pohádkám Doba ledová?
LUKEŠ: S nadsázkou budeme bojovat s šavlozubou veverkou (humorná postavička ze série filmů Doba ledová – pozn. red.). Ono se to nemusí zdát, ale takový přístup dobře funguje po marketingové stránce. Lidé si výstavu spojí s něčím, co znají, a přijdou se podívat. Když jsme před lety dělali Lovce mamutů, záměrně jsme je ladili antištorchovsky. Eduard Štorch psal známé knihy o pravěku, ale pořád byl spisovatel a dělal literaturu, nikoli vědu. Naši paleontologové a antropologové mi například vysvětlili, že tehdejší lidé nelovili mamuty na denní bázi, protože to nepotřebovali.
Výstava o Egyptě je rozjednaná už deset let, bude se jmenovat Sluneční králové a bude „plnotučná“. Půjde o originální exponáty z káhirského muzea vykopávek, které nám Egypťané zapůjčí zdarma. Je zaměřená na úspěchy našich egyptologů. |
Pozdní doba ledová byla celkem příjemné období. Neexistovaly státní útvary, takže lidé nebojovali o území. Navíc byla hojnost zajíců a srnek, kterými se mohli přecpat. Mamut byl spíše statusová záležitost. To vše je součástí edukace. Ukázat lidem i srovnáním s těmito populárními příběhy, jaké to bylo ve skutečnosti. Naším posláním ale zároveň je a má být nezkazit návštěvníkům radost ze zábavy. Dát jim fakta ve vědeckých souvislostech, ale neumořit je.
LIDOVÉ NOVINY: Slibovali jste nové expozice také ve spojovací chodbě, kterou mohou návštěvníci procházet mezi starou a novou budovou. Jak to s ní je?
LUKEŠ: Chodbu bychom rádi zpřístupnili na jaře. Bude v ní multimediální expozice. Mimo to, že jde o betonový koridor, v ní bude systém zhruba 20 projektorů. Díky nim chceme udělat například proměny Václavského náměstí. Jak půjdou návštěvníci chodbou, uvidí postupně, jak se měnilo od středověku až do současnosti. K letošnímu 17. listopadu bychom to pak chtěli doplnit o události roku 1989 – uvidíte demonstrace, policisty, vystoupení Václava Havla nebo Marty Kubišové.
LIDOVÉ NOVINY: Co dalšího chystáte k letošnímu 30. výročí pádu socialismu?
LUKEŠ: K 17. listopadu bychom rádi otevřeli zcela novou stálou expozici 20. století. Nechceme se v ní věnovat pouze politickým událostem, ale ukázat celé novodobé dějiny v kontextu. Lidé proto uvidí třeba i to, jak se žilo, vybavení bytu a podobně. Celá tahle nová expozice bude v nové budově. V té staré jsme se rozhodli skončit 19. stoletím, potažmo první světovou válkou.
LIDOVÉ NOVINY: Které události 20. století představíte?
Kolegové z Jakutska v Rusku nám slíbili zapůjčit zbytky těl mamutů, ale i dalších pravěkých zvířat, která se zachovala zmrzlá v permafrostu. Kolem těchto nálezů chceme připravit hodně zajímavou výstavu, která bude dost atraktivní. Vždyť se tyto exponáty objeví v Evropě poprvé. |
LUKEŠ: Začneme vznikem republiky a půjdeme přes všechna klíčová období, prakticky až do devadesátých let. Prostor pro výstavu máme v někdejší Sněmovně národů. Lidé projdou přes multimediální promítací sál a dál, po cestě se seznámí s událostmi celého století. Předměty musíme pečlivě vybírat. Expozice je vždy zkratka, nikdy do ní nedostanete všechno.
LIDOVÉ NOVINY: Mysleli jste i na děti?
LUKEŠ: Ve všech expozicích budou dětské edukativní linky k jednotlivým tématům. Ale říkali jsme si, že potřebujeme speciální muzeum pro děti. Navíc hodně zaměřené na opravdu maličké, protože vidím, jak se i velmi malé děti živě zajímají o svět kolem sebe. Jejich mozky do sebe nasávají informace jako houby a všechno je baví. Jen je třeba s nimi komunikovat jiným způsobem.
Neumějí třeba číst a psát, ale dobře vnímají, z čeho se skládá svět. Proto jsme zvláštní dětskou část muzea postavili hodně na emocích a fantazii. Budou v ní koutky, pro „hru“ – vyzkoušení různých věcí v praxi. Seznámí se s historií, pravěkem, astronomií...Poslední část bude mít podobu takové magické knihovny nebo studovny, která jako by vypadla ze světa Harryho Pottera. Bude už možná pro trochu starší děti, které v ní budou moci bádat a poznávat.
