Rok si dal stát pauzu ve zvyšování spotřebních daní z tabáku s vysvětlením, že vláda nemá zvyšování daní v programu. Od příštího roku to ale může být jinak a kuřáci si zřejmě připlatí víc, než bývalo zvykem. A nejen kuřáci, u kterých by zvýšení daňové sazby, a tedy i finální ceny podle některých zpráv z ministerstva financí o čtyři až pět korun z jedné krabičky mohlo ročnímu inkasu přispět čtyřmi miliardami korun. Další možná miliardou by mohli přispět k vylepšení příjmové stránky rozpočtu výrobci, a ve výsledku tedy i konzumenti lihovin. Záleží na tom, jak stát zvýšení daně z lihu nastaví.
„Co se týče návrhu na zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol pro rok 2020, ten je v tuto chvíli ve stadiu příprav,“ uvedla Šárka Smolíková z ministerstva. O detailech a dopadech na rozpočet je prý zatím předčasné mluvit.
Hledá se další zdroj peněz
Ekonomika už neroste tempem jako v minulých letech, stát musí šetřit a resort hledá cesty, jak vylepšit příjmovou stránku rozpočtu. Přímé daně, zejména daně z příjmu občanů a firem, údajně Babišova vláda zvyšovat nechce.
Z těch ostatních dokonce chystá snížení sazby DPH u některých služeb nebo jídla a čepovaného piva. Úředníci ministerstva na druhé straně už také řeší, jak zdanit internetové giganty typu Facebook nebo Google, což by prý mělo přinést do rozpočtu jednu miliardu. A pak jsou tu právě spotřební daně, které mají sloužit nejen k obohacení státní pokladny, ale i k regulaci spotřeby komodit negativně ovlivňujících zdraví nebo životní prostředí.
Po posledním zvýšení lihové daně v roce 2010 (o osm procent) sice následující rok celkové inkaso vzrostlo o čtyři procenta, ale další dva roky vybíral stát výrazně míň. |
V jejich případě se dá opuštění závazku nezvyšovat daně vysvětlit lidem nejsnáze. Jenže je zřejmé, že tahle kategorie státní rozpočet nijak zásadně nevylepší. Na loňských celkových příjmech rozpočtu ve výši 1,404 bilionu korun se všechny spotřební daně, tedy z pohonných hmot, tabáku, lihu, piva a sektů, podílely částkou zhruba 160 miliard. Pět až šest miliard navíc není nic zásadního v situaci, kdy výdaje státu rostou v řádu desítek miliard. Loňské inkaso daně z tabáku dosáhlo historicky rekordních 58,8 miliardy korun, přitom cigarety u nás s průměrnou cenou 86 korun patří v Evropě k těm levnějším.
Zdražit ale kuřivo naráz o víc než čtyři až pět korun za krabičku může být riskantní. Poměrně výrazný cenový skok vede velkou část kuřáků do náruče nelegálních dodavatelů. Kouří se stejně, ale narůstá podíl padělaných a pašovaných cigaret, což znamená menší oficiální prodej, a tedy i pokles daňového inkasa. Při méně výrazném zvýšení daně – například o v minulých letech obvyklé dvě až tři koruny – by teoreticky mohl stát vybrat navíc dvě až tři miliardy korun. Naopak zvýšení sazby o víc než čtyři nebo pět korun by už zřejmě nevedlo k vylepšení daňového inkasa o čtyři nebo pět miliard korun. Nárůst by byl spíše nižší. Problém je, že vztah mezi zvýšením daně a vývojem spotřeby žádný model nezjistí přesně. Vidět je to třeba na inkasu spotřební daně z lihu.
Po posledním zvýšení lihové daně v roce 2010 (o osm procent) sice následující rok celkové inkaso vzrostlo o čtyři procenta, ale další dva roky vybíral stát výrazně míň. Pravdou je, že v tomto případě měla velký vliv i metanolová kauza, vyvolaná poptávkou po co nejlevnějším alkoholu, která tehdy dramaticky snížila i oficiální prodej zdaněných lihovin.
Je třeba postupovat s citem
„Odhadnout přesně změnu inkasa daně po změně sazeb spotřebních daní nelze, nicméně zpravidla lze předpokládat, že pokud je zvýšení sazby mírné a nepovede k dramatické změně chování spotřebitelů, bude přínos pro daňové příjmy kladný,“ říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. „Ve srovnání s rokem 2010 ministerstvu hraje do karet fakt, že ekonomika, ačkoliv zpomaluje, tak je stále ve velmi dobré kondici, a je tudíž odkud a komu co brát,“ připomíná ekonom společnosti Cyrrus Michal Brožka.
Zdanit více alkohol či tabák nemusí být špatně, ale české ministerstvo financí dělá podle Brožky kardinální chybu, když veřejnosti říká: Podívej, když ekonomika zpomalí, tak já ji ještě přiškrtím. „I student základního kurzu hospodářské politiky ví, že stát není firma, a tudíž v dobrých dobách má šetřit a ve špatných dobách naopak navyšovat výdaje,“ komentuje Brožka daňové plány ministerstva.
