Už skoro dva roky se v Evropské unii mluví o zdanění velkých internetových korporací typu Google, Facebook nebo Amazon a o tom, že by od nich členské státy mohly vybírat tři procenta z reklamních příjmů na daném území. Dohoda v rámci EU ale vázne a Česko se přidává k zemím, které nečekají a zavádí si režim daně na vlastní pěst. A nyní se ukazuje, že zřejmě v úrovni, která je o poznání vyšší než v Evropě diskutovaná tři procenta. Z jednání koaliční rady ANO a ČSSD v úterý 30. dubna vyplývá shoda na sedmi procentech.
„Podle konzervativního odhadu ministerstva financí by nová daň mohla do státního rozpočtu ročně přinést pět miliard korun. Účinnost zákona pak úřad odhaduje na polovinu roku 2020,“ uvedla agentura. Sedm procent a roční přínos pěti miliard do státní pokladny je výrazně vyšší i než původní domácí předpoklad. Ministerstvo financí ještě nedávno uvádělo, že Česko by si svou daň mohlo zavést také na úrovni tří procent, což by podle tehdejší prognózy přineslo do státního rozpočtu miliardu korun ročně.
Nikoli zisk, ale tržby
Problém spočívá v tom, že zmíněné nadnárodní firmy generují v členských zemích EU vysoké příjmy, ale daň přitom platí jinde – v některém z daňových rájů. „Digitální daň se bude vztahovat na nejvýznamnější globální hráče a reaguje na dosavadní neúspěch jednání o řešení na úrovni EU a pomalý postup v případě globálního řešení v OECD. Diskuse není o tom, zda toto zdanění zavádět, ale odkdy, v jaké podobě a v jaké výši,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Digitální daň se bude vztahovat na nejvýznamnější globální hráče a reaguje na dosavadní neúspěch jednání o řešení na úrovni EU a pomalý postup v případě globálního řešení v OECD. Nepůjde o daň ze zisku, bude totiž směřovat na tržby internetových firem, přesněji na umisťování cílené reklamy. |
Daň by se měla dotknout internetových firem s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,2 miliardy korun). Konkrétní parametry ještě ministerstvo upřesní. Je ale zřejmé, že nepůjde o daň ze zisku, bude totiž směřovat na tržby internetových firem, přesněji na umisťování cílené reklamy. Česko se tak chystá přidat k zemím, jako je Francie, Rakousko nebo Velká Británie, které nečekají na jednotný postup v rámci Evropské unie, ale vytvořily pro internetové giganty vlastní daňová pravidla. V tom ale může být podle některých názorů problém.
Například hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda varuje, že takové zdanění může mít ze strany firem, jako je Google nebo Facebook, soudní nebo arbitrážní dohru a jednotlivé země, včetně České republiky, by se mohly od příštího roku kvůli zavedení digitální daně dostat do mezinárodní obchodní pře. „Je totiž vysoce pravděpodobné, že internetové firmy se budou bránit právní cestou,“ řekl LN Lukáš Kovanda.
Dotčené firmy budou podle něho pravděpodobně argumentovat selektivností takového přístupu či diskriminací velkých hráčů, kteří dnes platí daň v některém z daňových rájů, například v Irsku, a nově by kromě toho byli zdaněni i v dalších zemích. V případě arbitráže by pak mohla dotčená internetová firma argumentovat například nepovoleným dvojím zdaněním. „Digitální daň, včetně té české, je daní z obratu, nikoli ze zisku, což právě značí, že ke dvojímu zdanění dojít může,“ myslí si Kovanda.
Co je digitální daň a jaká má být v Česku
|
