Aby soukromý lékař mohl brát pacienty na pojišťovnu, potřebuje od ní získat ve výběrovém řízení smlouvu o úhradě péče. Jenže jak už LN informovaly, stíhaný ústecký podnikatel Tomáš Horáček policii letos v lednu tvrdil, že u VZP měl na tato výběrová řízení ještě loni klíčový vliv exposlanec ODS Marek Šnajdr.
Horáček policii vylíčil, že za získání smluv pro společnost Derma Medical Clinic zaplatil na přelomu let 2017 a 2018 osobně Šnajdrovi na úplatcích minimálně dva miliony korun. Další pak prý předával ve stejné věci i tehdejšímu náměstkovi VZP pro zdravotní péči Petru Hoňkovi. Šlo také o dva miliony. Vyplývá to z materiálů, které souvisejí s Horáčkovou lednovou výpovědí a s nimiž se LN seznámily. Jeho verze přitom může být jen taktikou, s níž si chce polepšit u soudu.
Chtěli je oba
Celý příběh, jak ho policii popsal Horáček, začal v roce 2015. Tehdy ho Michal Sičák, majitel společnosti Derma Medical Clinic, údajně oslovil s tím, že se již několik let neúspěšně snaží s VZP jednat o tom, aby jeho péči hradila. Jeho ordinace přitom úspěšně léčí kožní nemoci, jako je lupénka, pomocí speciálních laserů, jejichž nákup stál desítky milionů.
„Honěk mne upozornil, že pokud požaduje provizi za tyto smlouvy Šnajdr, ať to řeším s ním a jeho ve věci již nekontaktuji, neboť on jediný tyto záležitosti aktivně procesuje, kdežto Šnajdr jen ostatní úkoluje.“ |
Horáček se proto v roce 2015 podle svých slov obrátil na Šnajdra. „Já jsem mu sdělil, že chci do této společnosti vstoupit a že se chci snažit o její rozvoj a o zajištění smluv pro všechny ambulance s maximálním počtem zdravotních pojišťoven. Na základě této diskuse mne pan Šnajdr odkázal na pana dr. Hoňka, který byl v té době náměstkem generálního ředitele (VZP Zdeňka) Kabátka,“ uvedl při výslechu.
Derma Medical Clinic poté zažádala o výběrová řízení ve všech krajích, kde má ordinace, a podávala žádosti o uzavření smluvního vztahu s VZP ihned, jakmile z krajského úřadu dostala pozitivní stanovisko. „V tento moment přichází Šnajdr s požadavkem, že za uzavření smluvního vztahu pro každou z ambulancí požaduje částku půl milionu,“ vypověděl Horáček.
Mezi Hoňkem a Šnajdrem pak prý dokonce vznikl spor o to, kdo má vlastně na úplatky nárok. „Honěk mne upozornil, že pokud požaduje provizi za tyto smlouvy Šnajdr, ať to řeším s ním a jeho ve věci již nekontaktuji, neboť on jediný tyto záležitosti aktivně procesuje, kdežto Šnajdr jen ostatní úkoluje,“ řekl Horáček. Doplnil, že Honěk nakonec z požadavku na to, aby úplatky šly jemu, ustoupil.
„Mám za to, že Šnajdr tyto záležitosti předjednával s generálním ředitelem Kabátkem, kdy tuto informaci mám jak od Šnajdra, který se s ním pravidelně setkával, tak od MUDr. Hoňka, který byl Kabátkovým podřízeným,“ líčil dále svoji verzi příběhu Horáček.
Firma přitom z nových smluv profitovala. Její účetní závěrky dokládají, že zatímco ještě v roce 2016 měla obrat necelých sedmnáct milionů korun, o rok později už to bylo téměř 29 milionů, uvedl iRozhlas.cz.
Je to lhář!
Jak Šnajdr, tak Honěk ovšem uvedenou výpověď odmítají. „Pan Horáček bohapustě lže. Žádné úplatky jsem od něj nevzal,“ napsal LN Honěk. Při uzavírání smluv s Dermou Medical Clinic se podle něj nedělo nic nestandardního. „Pokud jde o navázání vztahu s uvedeným poskytovatelem, pokud si vzpomínám, vše šlo naprosto standardní cestou a v souladu se zákonem,“ dodal.
„Krom toho, že na tento proces nemám jakýkoliv vliv, může uváděné tvrzení použít (a brát jej vážně) pouze někdo, kdo nemá základní znalosti, jak probíhá proces uzavírání smlouvy s jakýmkoliv novým poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou.“ |
A korupci u výběrových řízení popírá i majitel Dermy Medical Clinic Sičák. „Naše společnost uzavřela v jednotlivých krajích smluvní vztah s VZP dle zákonného postupu na základě výběrových řízení, která probíhají na jednotlivých krajských úřadech,“ napsal LN.
Podle Šnajdra je to navíc nesmysl. „Krom toho, že na tento proces nemám jakýkoliv vliv, může uváděné tvrzení použít (a brát jej vážně) pouze někdo, kdo nemá základní znalosti, jak probíhá proces uzavírání smlouvy s jakýmkoliv novým poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou,“ dodal exposlanec ODS.
Výběrová řízení
Jak LN vysvětlil prezident České lékařské komory Milan Kubek, uzavření smlouvy mezi zdravotnickým zařízením a pojišťovnami musí předcházet tendr. V komisi, která o něm rozhoduje, jsou čtyři členové – zástupce zdravotní pojišťovny, kraje, České lékařské komory a odborné společnosti.
Výsledek přitom není závazný. I když uchazeč dostane tři nebo čtyři hlasy, nejsou pojišťovny povinny s ním smlouvu uzavřít. „Jsou i případy, kdy zástupce pojišťovny hlasuje ve výběrovém řízení pro, ale pojišťovna smlouvu neuzavře,“ řekl LN Kubek.
„Bylo veřejným tajemstvím, že smlouvy s nestátními zdravotnickými zařízeními podléhají systému, který je ve VZP dlouhodobě nastaven." |
Zároveň se za protikorupční opatření považuje, že pokud uchazeč nedostane alespoň tři hlasy, pojišťovny s ním smlouvu uzavřít nemohou. Jde o to, aby si někdo nemohl smlouvu od pojišťovny takzvaně koupit, vysvětlil Kubek.
Jenže toto opatření může fungovat jen v případech, kdy pro uzavření takové smlouvy neexistuje přesvědčivý medicínský důvod. Horáček ovšem popsal situaci, kdy ani úspěšná a účinná léčba není hrazena z pojištění.
„Bylo veřejným tajemstvím, že smlouvy s nestátními zdravotnickými zařízeními podléhají systému, který je ve VZP dlouhodobě nastaven. Mám na mysli konkrétně to, že ačkoli požádá o smlouvu subjekt, který svým poskytováním zdravotní péče výrazně pomáhá pacientům a jeho léčba je, řekněme, efektivní a pro pojišťovnu výhodná, neznamená to automaticky, že by s takovýmto subjektem chtěla pojišťovna smlouvu uzavřít,“ uvedl Horáček při výslechu.
