Nechybí v něm dostavba Dukovan ani Temelína za 300 miliard či budování tratí, které mají spojit Česko s evropskou sítí rychlé železnice. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí 16. prosince po jednání vlády představil dlouho připravovaný Národní investiční plán. Jde o seznam více než 20 tisíc projektů v celkové hodnotě osmi bilionů korun. Horizont uskutečnění: rok 2050.
Vítá ho koaliční ČSSD, jejíž ministři se na jeho vzniku podíleli, a kritizuje opozice – podle ní neodráží realitu. Více než o konkrétní plán – s datem či způsobem financování – má jít o přehlednou databázi důležitých projektů z různých oborů na jednom místě. „Je to první plán tohoto rozsahu v historii naší země. Má sloužit zejména pro veřejné investory: ministry, hejtmany a primátory,“ uvedl premiér Babiš.
Nejvíce na dopravní stavby
Prioritu má zdravotnictví, energetika, klima a kyberbezpečnost. Klíčové zastoupení mají ovšem dopravní stavby. Největší objem z avizovaných osmi bilionů, 77 procent, připadá právě na ně. V absolutních číslech jde zhruba o 6,2 bilionu, polovina z této částky by měla být utracena už v příštích deseti letech. „Na dálnice připadá 782 miliard, na obchvaty měst 457 miliard, na nádražní budovy 44 miliard. Modernizace železnice je za 878 miliard a rychlotratě v celkové výši 769 miliard,“ spočetl premiér pro LN.
Největší objem z avizovaných osmi bilionů korun, 77 procent, připadá právě na dopravní stavby. V absolutních číslech jde zhruba o 6,2 bilionu, polovina z této částky by měla být utracena už v příštích deseti letech. |
Některé projekty mají blízko k překlopení z papíru do reality, v horizontu několika let by se mělo začít stavět. Konkrétně jde například o vlakové spojení z centra Prahy na ruzyňské letiště a dále do Kladna či stavba jihovýchodní části obchvatu metropole. Babiš ale zároveň připustil, že zmíněné tratě, po nichž vlaky sviští rychlostí kolem 250 kilometrů v hodině, ani zdaleka nejsou připravené. Možnosti vedení kolejí z Prahy do Ústí nad Labem a dále do Drážďan nebo trasy z metropole do Brna teprve železniční plánovači prověřují. Hotovo bude nejdříve za několik desítek let.
„Jde o fázi jedna, máme ucelený seznam. Nyní nás čeká zajímavější část, kdy povedeme debatu o prioritách, kde na ně vzít peníze,“ řekl včera šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. Už dříve zdůraznil, že v zemi by mělo zůstat více ze zisku velkých zahraničních firem, například formou digitální nebo speciální bankovní daně. První z uvedených prošla vládou, na druhé mezi koaličními partnery nepanuje shoda, ANO vyšší zdanění bank odmítá.
Ministerstva, kraje a města
Opozice nepovažuje vládní plán za uskutečnitelný. „Je mimo ekonomickou realitu. V oblasti investic nepřináší nic nového. Žádné priority, žádné vize, jen nudný soupis všech možných nápadů,“ řekl někdejší ministr dopravy a poslanec Zbyněk Stanjura (ODS). Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska kabinet neřeší, kde se na projekty z investičního plánu v budoucnu vezmou peníze. „Je jenom seznamem zbožných přání a nemá ani hodnotu papíru, na kterém je vytištěn. Opravdu má vláda právo se domnívat, že většina lidí nepřemýšlí?“ uvedl.
Návrhy vláda získala od ministerstev, krajů a měst. Samotný plán neřeší, odkud se na ně vezmou peníze. Ministři mají při vyjednávání rozpočtu vědět, jak a které projekty jsou připravené, s jakým výhledem a zda budou mít na projekty finanční krytí. |
Skeptičtí jsou také někteří odborníci. „Jak chce vláda stihnout investovat za 30 let šest bilionů do dopravy, když příprava nových dálnic doposud trvala 13 let? Narazíme na projektovou kapacitu státu a soukromých subjektů,“ domnívá se hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Druhým resortem po dopravě, kam spadá nejvíce projektů z investičního plánu, je ministerstvo průmyslu a obchodu s 423 miliardami korun. Větší díl z této částky – 300 miliard – má připadnout na dostavbu jaderných bloků.
„Aby bylo možné nadále zajistit dostatečnou produkci energie pro soběstačnost země v plné míře i v budoucnu, bude nutné vystavět nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany, respektive Temelín, a zároveň výrazně navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie,“ stojí v plánu. První se má začít budovat v roce 2029, Temelín zatím termín nemá.
Babiš vyzval také všechny občany, aby se vyjádřili, jaké projekty v plánu chybějí nebo jsou nadbytečné. Návrhy vláda získala od ministerstev, krajů a měst. Samotný plán neřeší, odkud se na ně vezmou peníze. Ministři mají při vyjednávání rozpočtu vědět, jak a které projekty jsou připravené, s jakým výhledem a zda budou mít na projekty finanční krytí.
