PRAHA Ženy, které chtějí rodit doma nebo v jiném příjemnějším prostředí, než je nemocnice, to mají opět těžší. Městský soud v Praze včera odmítl zrušit loňské rozhodnutí ministerstva zdravodnictví, které neudělilo řádnou registraci porodní asistentce Marii Vnoučkové.
Soudkyně Jana Brothánková odmítla žalobu Vnoučkové z formálních důvodů. Kvůli tomu, že si v minulosti nestěžovala na jiné rozhodnutí úřadů, podle kterého nemá k provozování porodů doma potřebné zázemí. Letos v březnu přitom Nejvyšší správní soud rozhodl přesně opačně, když odmítl žalobu Porodního domu u Čápa s tím, že měl soudně napadnout neudělení registrace, a nikoliv tvrzení ministerstva, že jeho zázemí na porody nestačí.
„Vůbec tomu nerozumím. Soud nám vytkl, že jsme nenapadli rozhodnutí o věcném a personálním vybavení. Přitom v případě porodního domu jim soud vytkl, že nenapadli rozhodnutí o registraci,“ řekla po skončení jednání Vnoučková. Podle prezidentky Unie porodních asistentek Ivany Königsmarkové, situace připomíná nejvíc ze všeho poměry ze slavné knihy Hlava XXII.
Vnoučková nyní zvažuje, jestli se obrátí na Nejvyšší správní soud . Ze všeho nejvíce jí ale každopádně vadí, že stát „nepohlíží na porodní asistentky jako na živé bytosti, ale jako na zdravotnické zařízení“ a chce po nich, aby pracovali se stejným vybavením jako porodnice, což je již z logiky věci nesplnitelné.
Soud sice rozhodoval ryze formálně, jednání se přesto změnilo ve střet dvou zatím nesmiřitelných koncepcí. Právní zástupce Vnoučkové David Záhumenský řekl, že ve vyspělých zemích se rozhodne doma rodit jedno až tři procenta žen a i ony mají právo na odpovídající péči: „Současná právní úprava ohrožuje děti i matky“. Právní zástupkyně ministerstva Denisa Kopková naopak argumentovala tvrzením, že porod se může nepřodpokládaně zvrtnout a kvůli případným komplikacím je lékař a dostatečné zázemí nutností. V udělování registrací porodním asistentkám, které pak mohou oficiálně vést porod, panuje chaos. Plnou registraci jich má jen pár, hlavně díky liberálnímu přístupu úředníků Olomouckého kraje. Jinde ale úředníci registrace odmítají a následné stížnosti ministerstvo zamítá. Některé asistentky navíc úřady registraci v minulosti sebraly nebo výrazně zúžily. Řada asistentek proto k porodům chodí bez registrace. „Nutí nás to, abychom se pohybovaly na tenkém ledě,“ dodává Königsmarková.
Až do nedávna předpisy postavení porodních asistentek přímo neupravovaly. To se ovšem v září změnilo a podle ministerské vyhlášky potřebují asistentky ke své práci řadu drahých přístrojů - třeba monitor nebo pulzní oxymetr, který zjišťuje jestli je v krvi matky a dítěte dost kyslíku. Nutná je také bezprostřední přítomnost lékaře, který má pečovat o novorozence. „Když to vezmeme kolem a kolem, tak rodit je možné jen v porodnici.“
Domácích porodů proběhne v Česku ročně několik stovek. Řada lékařů je naprosto odmítá, coby nebezpečný exces. Asistentky naopak tvrdí, že porod je přirozenou, instinktivní záležitostí a přistupovat k rodícím ženám jako k nemocným je škodlivé. Lékaři argumentují že v porodnictví neliberální Česko má velmi malou novorozeneckou úmrtnost. Je to pravda. Druhá strana ovšem namítá, že existují státy - třeba Švédsko, kde je přístup k porodům liberální a novorozenecká úmrtnost je tam stejně nízká jako u nás. I to je pravda.
