NEW YORK Zblízka viděl lidskou bídu a neštěstí svých krajanů. Jako lékař záchranné služby se Gerardo Santiago v jižní části Bronxu setkal s případy postřelených, pobodaných, zmlácených lidí. Často šlo o následky potyček znesvářených gangů.
Zvlášť ty portorikánské předcházela drsná pověst. Jiná skupina Gerardových pacientů byli drogově závislí či alkoholici. New York v 80. letech minulého století byl jednoduše divokým, nebezpečným městem.
„Pamatuji si, že jsem na diskotéku raději chodil na Manhattan. I tam sice bylo hodně kokainu, nebál jsem se ale toho, že by mi někdo vrazil kudlu do břicha,“ dává k dobru historku tento Američan s portorikánskými kořeny.
Jeho krajané byli kdysi na společenském dně. „Pracovali někde v kuchyni nebo ve skladu, dělali nejhůře placené práce,“ vzpomíná Gerardo.
Možná i proto se podle něj tolik mladých lidí upnulo ke gangu či k drogám. Ty časy jsou ale již dávno pryč.
Lenošení u telenovel Portoričané, jichž lze v New Yorku napočítat na 800 tisíc, již dnes patří do střední či vyšší třídy. A s pýchou sledují, jak se jejich krajanka, Sonia Sotomayorová, chystá usednout do jednoho z křesel Nejvyššího soudu. Pokud bude do této funkce v úterý potvrzena, stane se vůbec první soudkyní Nejvyššího soudu hispánského původu.
Sotomayorová se narodila na Portoriku a svého času bydlela právě v Bronxu. Sama se ale dnes spíše označuje za „Newyortoričanku“. Výraz, jenž přesně vystihuje životní přeměnu Gerarda Santiaga a mnohých jeho krajanů.
„My, Portoričané, jsme se postupně asimilovali, jsme teď možná více Američany než Portoričany. I proto, mám pocit, řada z nás dosáhla slušných životních podmínek,“ říká Gerardo.
Jedním dechem ale upozorňuje na skutečnost, která Portoričanům, přijíždějícím do Spojených států, značně ulehčuje startovní podmínky a svým způsobem je demotivuje. Portoriko je totiž jedním z území USA, což znamená, že každý obyvatel ostrova, který přijede do Ameriky, je automaticky považován za amerického občana. Může tudíž pobírat nejrůznější sociální dávky a úlevy.
Portoričané mají například nárok na potravinové lístky (zlevněné potraviny, jež dotuje stát), na podporu bydlení nebo mohou žádat o sociální dávky na dítě.
„Peníze od státu z nich sice neudělají žádné boháče, stačí to ale na přežití. Někteří Portoričané tak pobírají dávky a celý den se jen válejí před televizí a sledují telenovely,“ zlobí se Gerardo.
Pak ale zmíní Soniu Sotomayorovou. „Ona je pro mnohé z nich příkladem toho, že studium, tvrdá práce a oddanost oboru je můžou dostat na výsluní,“ míní tento padesátník. Gerardo si nicméně nemyslí, že historický úspěch Sotomayorové vyvolá stejnou odezvu jako triumf Baracka Obamy v prezidentských volbách mezi černošskou populací. Už jen proto, že post prezidenta je nejvyšší funkcí v zemi. Tvář prezidenta je tak na obrazovce téměř denně, zatímco soudci Nejvyššího soudu bývají většinou „neviditelní“. Případ Robinson Přesto se najdou mnozí, již Sotomayorovou s Obamou srovnávají. Například politik Adriano Espaillat, jenž zasedá v senátu státu New York, úspěch Sotomayorové označil za „hispánský moment Jackieho Robinsona“.
Espaillat, který je původem z Dominikánské republiky, odkázal na slavného hráče baseballu, který jako první černoch hrál americkou národní baseballovou ligu. Espaillat přitom Portoričany vyzdvihl za jejich „odvahu a průkopnictví“.
„Portoričané, kteří byli vždy prvními z Latinos v mnoha oborech zde v USA, prolomili další bariéru pro nás ostatní Hispánce,“ nechal se slyšet.
Přesto mnozí jiní politici upozorňují na fakt, že hispánská komunita, jež je nejrychleji se rozrůstající demografickou skupinou ve Spojených státech, stále nedosahuje svého potenciálu.
„V minulosti jsme se my Hispánci příliš nepodíleli na věcech veřejných. Nyní se tento přístup ale mění,“ řekl nedávno hispánský starosta města San Antonio Julián Castro.
Má pravdu. Stačí se podívat jen na sílící komunitu Latinos právě v Texasu. V roce 2007 se tu přes 50 procent dětí narodilo Hispánkám. Společenský, ale také politický vliv Hispánců tak bude brzy zjevný.
Latinos v čele právě s Portoričany udělali ve Spojených státech v posledních dekádách velký skok. Kdysi měli slovo jen v ghettech, jež vytyčily jejich gangy, dnes stále více ovlivňují tvář celé Ameriky.
Sonia Sotomayorová tak může být chápána jako první vlaštovka jejich brzkého zásadního vlivu.
***
Sonia Sotomayorová
Narodila se v Bronxu v rodině přistěhovalců z Portorika.
Absolvovala dvojici prestižních univerzit Princeton a Yale.
Začínala na prokuratuře v New Yorku. Do Nejvyššího soudu ji chtěl nominovat už prezident George W. Bush. Je vášnivou fanynkou baseballu (klubu New York Yankees).
O autorovi| Eduard Freisler, dopisovatel LN v USA
