Jakkoli se to zdá být nepravděpodobné, nadějí Ukrajiny jsou její oligarchové
Cesta na Východ, aspoň na Ukrajinu, má zvláštní kouzlo. Je to jako procházet zrcadlovým bludištěm na Petříně. Některé problémy, které se vám zdají doma v Česku velké, ba dokonce životně důležité, vám ve zdejší realitě přijdou nepodstatné, ba přímo malicherné. A obráceně. A vy se vidíte v zrcadle, z mnoha úhlů, v různých zkresleních, posunuti v čase i prostoru, ale vidíte. Lépe, než jste se doma kdy viděli.
Žádná mafie, nýbrž prezidentova strana Do nejluxusnějšího kyjevského hotelu Intercontinental, s nímž se ten pražský nedá při vší úctě srovnat, se v neděli večer sjížděly obří limuzíny. Takové ty největší, nejnovější a nejvyfintěnější mercedesy, obří teréňáky, všechny s čísly typu AA 0001 AA. Vysedali z nich muži v oblecích za tisíce eur, s kravatami za stovky a prsteny za statisíce. Objednávali si v lobby koňaky za desítky dolarů, zapalovali cigarety, které se v normálních obchodech neprodávají, a dívali se na ty nejdražší švýcarské hodinky, kterých má pražský primátor Pavel Bém tucet.
V lobby hotelu Intercontinental se nekonala schůzka vůdců ukrajinské mafie ani nějaká zdejší obdoba davoského ekonomického fóra, jen na výsledky voleb ukrajinského prezidenta přijeli čekat zástupci Janukovyčovy Strany regionů. Strany, která se oficiálně prohlašuje za zástupce dělníků, za obhájce práv ukrajinských pracujících, důchodců, zdejší chudiny, tak trpící ekonomickou krizí. S heslem „Ukrajina pro lidi“.
Kdybyste poslouchali neoficiálního „vlastníka“ strany, nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova, co říkal poté, kdy odevzdal hlas – jak mu jde o to, aby všichni měli práci, slušné platy a penze – tak byste mu dali korunu. Kterou byste mu přispěli do kasičky, v níž je jmění za miliardy a miliardy dolarů, včetně onoho zlatem zářícího hotelu.
Řeknete si, ten zkorumpovaný Východ, ta strašná Ukrajina – ale stačí si vzpomenout na křtiny dcery Jiřího Paroubka, na kongres ODS a pantáty s paklíky pětitisícovek nebo se jen zběžně podívat, kolik stojí takový výlet do Antarktidy, že, Pavle Béme. A dojde vám, že sice v poněkud jiných kulisách, ale je to, když ne to samé, tak velmi, hodně podobné. Zatímco tady na Ukrajině se o oligarších v pozadí jednotlivých politických stran ví oficiálně, u nás se polohlasně mluví o lobbistických partách, vysávajících a okrádajících stát, od místní úrovně až po tu nejvyšší. Podobně jako na Ukrajině i u nás část lidí, která se dnes ohání miliardami, je získala v devadesátých letech za pochybných okolností. A jen někdy se už polepšila, dost často je naopak za podobně pochybných okolností rozšiřuje.
Dalo by se pokračovat, ale dá se samozřejmě najít mnoho odlišností. Tou základní je konstatování, že my Češi si nemáme vlastně na co stěžovat, že ty naše lumpy a zloděje omezuje jistý civilizační rámec vzniklý našimi přípravami na vstup do unie a trvající i po něm. Což je také jeden z důvodů, proč Evropská unie mnoha mocným lidem u nás vadí, a to do té míry, že přemýšlí o tom, že by v ní nebyli. Protože bruselský úředník, mající na výplatní pásce několik tisíc eur a před sebou až do penze jistou definitivu, se uplácí mnohem hůř než ten český. Byť samozřejmě, když jde o miliardy, je uplatitelný téměř každý.
Na druhé straně i těm našim lumpům, bývalým nebo stále aktuálním, přináší onen evropský civilizační rámec mnoho výhod. Fungující sociální stát bezpečí pro ně a jejich děti, otevřená půlmiliardová unie možnost rozmnožovat jejich miliony a miliardy a investovat je s jistotou. Ti osvícenější z nich přišli na to, že je dobré platit daně, nedělat podrazy ani v byznysu ani v politice, mít v čele země i unie pokud možno schopné a osvícené politiky.
Západ nabízí víc než Východ I když to tak na první pohled po ukrajinských volbách, které vyhrál dvojnásobný kriminálník a nevzdělanec bez rozhledu Viktor Janukovyč, nevypadá – je tohle naděje nejen pro nás, ale i pro Ukrajince. Když se podívají na Východ a Západ, vidí, že Západ, tedy Evropa, jim může nabídnout mnohem více než Moskva a Kreml. Také jim postupně dochází, že pokud chtějí udržet a rozmnožovat své majetky, musí zajistit fungování Ukrajiny jako státu. Poradci ze Západu, kterými se mnozí z nich obklopili, jim vysvětlují, že demokracie, s pravidelnými volebními cykly a klidnými změnami vládců, je ten i pro ně nejbezpečnější způsob fungování země. A takovému Achmetovovi mohou ukázat fotografie Chodorkovského, který byl také nejbohatším člověkem v zemi, než přišel Vladimir Putin.
Naděje pro Ukrajinu i s Janukovyčem v čele (ale i Česko s Paroubkem) je zdánlivě právě v tom nejhorším, co si s sebou z posledních dvaceti let nese. Ale stejně se člověk na vlak odsud na Západ po týdnu těší.
***
Řeknete si, ten zkorumpovaný Východ, ta strašná Ukrajina, ale stačí si vzpomenout na křtiny dcery Jiřího Paroubka, na kongres ODS a pantáty s paklíky pětitisícovek
O autorovi| LUBOŠ PALATA redaktor LN e-mail: lubos.palata@lidovky.cz
