Akce, která je k dispozici zpětně ke zhlédnutí na Youtube a jíž se zúčastnili odborníci z řad stavebníků, projektantů i správních orgánů, provázela moderátorka Michala Hergetová.
O stavebním zákonu se diskutuje již několik let, jeho současná podoba prošla za 13 let celkem 26 novelizacemi. I přesto se však Česko ve věci povolování staveb řadí na 156. místo v žebříčku porovnávající 190 států světa. Co jednoznačně komplikuje právě povolování staveb? Za největší problém odborníci z řad projektantů a stavebníků považují množství stanovisek dotčených orgánů státní správy, komplikovanou a roztříštěnou strukturu stavebních úřadů, typy řízení a právních předpisů. Naopak jako nejmenší problém vnímají složitost projektové dokumentace. Jak dále vyplývá z průzkumu CEEC Research realizovaném letos v září, projektové firmy očekávají v příštím roce pokles trhu o 0,9 %. Současně 63 % z nich by uvítalo, kdyby byl nový stavební zákon schválen již příští rok.
Právě od nového stavebního zákona si projektanti nejvíce slibují zkrácení povolování staveb a jedno řízení před jedním úřadem. Miloš Hutník z divize Weber Skupiny Saint-Gobain ale doplnil svou zkušenost převážně s malými projektanty, kteří naopak ještě vůbec nemají jasno: „Malé projektanty v tuto chvíli proces projednávání nového stavebního zákona příliš nezajímá, protože čekají až na přesná pravidla. Malí projektanti se daleko více potkávají s praktickým využitím stavebního zákona, jsou proto velmi opatrní.“
Tomáš Rosák, generální ředitel Saint-Gobain pro Českou republiku a východní Evropu, pak na dnešním online Fóru potvrdil, že „byla opravdu potřeba zásadní a hluboká změna. Každá novelizace stavebního zákona situaci spíš jen zhoršila. Proto je potřeba vyčistit stůl a nastavit nový stavební zákon.“ Hlavní problém současné podoby kompromisního návrhu přitom Rosák vidí v opuštění idey jednoho centrálního stavebního úřadu. „V západní Evropě si jednotlivé úřady vyměňují data mezi sebou. V České republice je to celé na investorovi, ať už se jedná o občana, který si chce postavit domek, nebo velkého investora. Jako velký nedostatek současné podoby zákona vnímám upuštění od návrhu na jeden centrální stavební úřad, protože každý stavební úřad si zákon vykládá jinak.“
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová pak slova odborníků potvrdila, když upozornila na rozdíly mezi jednotlivými kraji: „Dnes je situace tristní. Jinak se povoluje stavět v Jihomoravském kraji a jinak v Moravskoslezském kraji. A právě toto bychom chtěli odstranit.“ V rámci nového návrhu zákona pak Dostálová vyzdvihla takzvané sdílení úředníků. Když se na jeden stavební úřad nahrne příliš stavebních projektů, může požádat o pomoc jiný stavební úřad, kterému pošle digitální jednací kód a s projektem může na dálku pomoci. Ministryně zároveň slíbila platnost nového stavebního zákona od května roku 2021, jeho účinnost ale bude nabíhat postupně až do plné digitalizace do července 2023.
Naplní se sázka o termín nového stavebního zákona a bude prezident České hospodářské komory nucen běžet nahý přes Karlův most? I to bylo součástí Saint-Gobain Fóra – letos poprvé ve virtuálním studiu.
Přehled všech účastníků Saint-Gobain Fóra:
- Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj ČR
- Vladimír Dlouhý, prezident České hospodářské komory
- Tomáš Rosák, generální ředitel Saint-Gobain pro Českou republiku a východní Evropu
- Miloš Hutník, zástupce divize Weber pro odbornou veřejnosti
- V reportážích vystoupili významní hosté: Robert Špalek, předseda ČKAIT; Michal Vacek, CEEC Research a Lukáš Tauchman, projektant, stavební dozor.
Shlédnout celé vysílání můžete zpětně zde:
Působí na českém trhu již od roku 1990 a dnes patří v České republice k jednomu z nejvýznamnějších dodavatelů a výrobců vysoce kvalitních stavebních materiálů, a to např. fasád, zateplení, sanací, nátěrů, jádrových omítek a štuků, betonů, samonivelačních a vyrovnávacích podlahových hmot, technických malt a hydroizolací, epoxidů a lepidel na obklady a dlažby. Nabízí komplexní škálu řešení, využívá moderní technologie, založené na nejvyšších technických požadavcích. Weber zaměstnává více než 300 pracovníků a na území České republiky disponuje celkem 5 výrobními závody: v Praze, Liberci, Kozojedech, Prostějově a Šternberku.
