Benešovské hlavní autobusové nádraží se nachází v těsné blízkosti vlakového, což je jistě možné považovat za komfortní. Donedávna tady byl ale jeden velký problém: mezi oběma nástupními uzly vede rušná komunikace, kterou lidé, kteří přestupovali z autobusu na vlak a opačně, často v hustém provozu přebíhali a docházelo zde k občasným kolizím.
„Nápad zmodernizovat vzhledově i kapacitně nevyhovující autobusové nádraží a propojit ho s vlakovým, je už řadu let starý,“ říká místostarosta Benešova Roman Tichovský a pokračuje: „Výstavbou podchodu pod frekventovanou komunikací se výrazně zvýšila bezpečnost chodců i automobilistů a propojením vznikl společný dopravní terminál.“ Dodejme, že denně tudy projíždí okolo 250 autobusových spojů a víc než stovka vlakových.
Blízkost Prahy pomáhá
Samotné město Benešov má okolo 17 tisíc obyvatel, společně s obcemi ve správním obvodu, kterých je 51, je to pak až k šedesáti tisícům. Rozloha správního obvodu je 70 tisíc hektarů.
Když už se řešila situace v okolí nádraží, pojalo to město komplexně a zároveň zde postavilo parkovací dům. Má tři nadzemní podlaží s možností parkování i na střeše, celkem nabízí 181 parkovacích míst pro motorová vozidla a 50 míst pro jízdní kola vybavených zásuvkami pro dobití elektrokol.
„Situace s parkováním v Benešově byla obecně špatná, zejména právě v okolí nádraží. Mnoho lidí odtud totiž dojíždí za prací do Prahy,“ vysvětluje místostarosta. Benešov je vzdálen od Prahy zhruba 50 kilometrů a to nepředstavuje pro cestování hromadnou dopravou žádný problém. Díky blízkosti hlavního města také toto město spadá do Metropolitní rozvojové oblasti Praha. Modernizace benešovského dopravního terminálu a výstavba parkovacího domu tak byly klasifikovány jako velké integrované projekty strategické povahy. „Tyto velké projekty v rámci Středočeského kraje, které byly poblíž Prahy, se samozřejmě líp prosazovaly,“ připouští Roman Tichovský s tím, že na vyřizování dotace se podílela i Praha.
Dvakrát sto milionů
Modernizace terminálu včetně vybudování podchodu přišla na 118 milionů korun, dotace z toho představovala 100 milionů. Stejnou dotační částku získal Benešov na výstavbu parkovacího domu, k té musel přidat 67 milionů korun ze svého rozpočtu. Město využilo na dofinancování překlenovací úvěr, ale ten už je v tuto chvíli téměř celý splacený.
Vzhledem k tomu, že zatím je obsazenost parkovacího domu především kvůli stále složité epidemiologické situaci, a tudíž nižší mobilitě asi jen třetinová a parkovné není vysoké, náklady na provoz se tím zdaleka nepokryjí.
Denní sazba od čtyř hodin ráno do půlnoci je 100 korun za hodinu, ale 30 minut, což je doba, za kterou lze leccos v blízkosti parkovacího domu vyřídit, je zdarma. Noční sazba je vyšší: každá započatá hodina stojí 50 korun. Využití cykloboxů je naopak neuvěřitelně levné, za jedno kolo zaplatí cyklista až za 14 hodin jen tři koruny, v boxu s nabíjením 10 korun. Nad tuto dobu je každá další hodina za 20 korun.
„Občané si na nový režim také musí zvyknout. Předpokládáme, že vytíženost parkovacího domu poroste. Až bude dům plný, myslím, že výnosy náklady pokryjí,“ říká místostarosta Benešova a dodává, že nyní představují provozní náklady asi tři miliony korun ročně.
Parkovací dům ani terminál nedisponují žádnými hi-tech vymoženostmi. Součástí parkovacího domu je jen parkovací systém označující volná místa, na terminálu jsou vytápěné rampy a vegetace v těsném okolí má zavlažovací systém, který využívá dešťové vody. O správu se starají Technické služby Benešov.
Bez problémů a s předstihem
Celý proces od zahájení projektových prací do otevření trval zhruba pět let, z čehož dva roky trvalo projektování, rok vyřizování potřebných povolení a dva roky samotná stavba. Původně se počítalo s dokončením v únoru letošního orku, nakonec se podařilo vše předat veřejnosti k užívání se čtvrtletním předstihem.
Nejsložitější bylo podle místostarosty vyřizování všech náležitostí před zahájením stavby. Parkovací dům se totiž nachází na pozemcích, které dřív patřily Českým drahám a kde stálo chátrající nevyužívané překladiště. Tudíž bylo nejprve třeba tyto pozemky vykoupit. Jinak už vše pokračovalo plynule, dodavatelé si dokázali poradit i s obtížemi, které s sebou nesla pandemická doba.
Město Benešov má s čerpáním dotací bohaté zkušenosti. Z operačních programů financují většinu velkých městských projektů. V minulosti to byla například lávka přes trať, teď chystají novou školu. Dále hodlají investovat do vodárenské soustavy a do kanalizace, k čemuž opět využijí evropské peníze. Podle místostarosty Romana Tichovského je to rozumný přístup, který by doporučoval i dalším městům a obcím, kde můžou být velké investice nad jejich finanční možnosti.
