Pozvání do diskuse přijali zástupci Evropského parlamentu (EP), Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a agentury na podporu cestování CzechTourism. Místopředsedkyně Evropského parlamentu, europoslankyně za hnutí ANO Dita Charanzová ocenila především skutečnost, že se unie na používání digitálního dokladu usnadňujícího přeshraniční pohyb v době pandemie vůbec shodla a dokázala ho zavést k 1. červenci 2021.
“Oceňují, že toto rozhodnutí bylo přijato opravdu rychle. Přestože měl certifikát a jeho používání jisté nedostatky, stal se vstupenkou do poněkud normálnějšího života. Debata v Evropském parlamentu je nyní o tom, jak se ponaučit z přešlapů ze začátků koronavirové krize. Připravujeme plán, abychom měli posílenou spolupráci mezi členskými zeměmi. Abychom si vyměňovali zkušenosti, abychom pokračovali ve věcech jako byly společné nákupy vakcín. Za slabé místo považuji závislost Evropy na dovozu léků a léčiv ze třetích zemí,“ zdůraznila Charanzová. Současně apelovala na očkování, kterou označila za jedinou cestu, jak se vyhnout dalším lockdownům.
Místopředseda EP, europoslanec za Piráty Marcel Kolaja hodnotí vznik certifikátů za krok správným směrem. “Umožnil lepší volný pohyb osob po Evropě. Pirátům se navíc podařilo prosadit několik priorit, a to hlavně tu, aby všechny tři typy certifikátů (očkování, test, prodělaná nemoc) nikoho nediskriminovaly. Kritiku si podle Kolaji zaslouží chaos, který do toho vnesly některé členské státy. Ty si zajistily určité výjimky, takže po návratu z ciziny jste v určitých případech stejně museli do karantény,” připomněl Kolaja. Certifikát označil za technologický posun při současném zachování zásad ochrany osobních dat. “Není možné vás přes tento certifikát sledovat, můžete se navíc prokázat i papírovým potvrzením, což byla jedna z našich podmínek. Žádná databáze na úrovni EU nevznikla,” podtrhl.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza ocenil tlak EP, která jeho členové na zavedení covid certifikátu vyvinuli. Jako zástupce profesní organizace zdůraznil ekonomické aspekty možností cestovat. “V předkovidovém růstovém roce 2019 tvořil cestovní ruch více než tři procenta HPD, což je více než zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Pak je tady multiplikační efekt, například utrácení turistů, s ním se dostaneme na šest procent HDP. Neméně důležité je zaměstnávání lidí v tomto odvětví, 250 tisíc osob (před covidem) představuje sedm procent pracovních sil. Jde často o práci v regionech, kde nejsou jiné příležitosti,” uvedl Prouza. Čechů podle jeho informací vycestovalo v tomto létě více než loni, prim si udrželo Chorvatsko. Propady byly v cestách do Rakouska a na Slovensko, zavřené zůstaly USA. Důležitou “položkou” se stali Češi, kteří strávili prázdniny doma. “Začali objevovat nová místa, což je dobře. Jen by to chtělo více investic do těchto adres,” zmínil Pouza. Z pohledu příjezdové turistiky označil za velký problém absenci turistů z Asie. Varoval před dalšími ztrátami v lázeňství, z něhož začal houfně odcházet personál, a poukázal na nedostatek lidí – zejména kvalifikovaných – v oboru cestovního ruchu a gastronomii obecně.
Generální ředitel agentury CzechTourism Jan Herget připustil, že digitální certifikát nesplnil jeho očekávání’: “Na vině jsou aktivity některých členských zemí, které si navzájem nedůvěřovaly, nerespektovaly se a nevyužily nabízených možností. My jako země, která není typickou dovolenkovou destinací, jsme tak nemohli z této šance vytěžit maximum.” Oživení letos nastalo, s výjimkou turistů z Německa. Vzrostl naopak počet návštěvníků z USA). Absolutní číslo zůstalo velmi nízko. “Vsadili jsme proto o to více na domácí turistiku, Orlické hory či Slovácko byly na rekordu, “zmínil Herget. Za další úkol považuje, ve spolupráci s Letištěm Praha, rozhýbat země, jejichž obyvatelé do Česka oproti minulosti nezamířili. “Věřím, že tomu můžeme pomoci, ačkoli je rozpočet naší agentury v porovnání s okolními státy hodně omezený. Bylo by fajn, kdybychom mohli vydávat turistická víza třeba pro občany Ruska a postsovětských zemí. Aby k nám obecně mohli jezdit lidé z ‘červených zemí’. A naopak, abychom my zase věděli, kam můžeme vyrazit na vánoční trhy nebo na hory. Stát by se měl v tomto ohledu chovat racionálně, mělo by to být v přirozeném zájmu ekonomické diplomacie. Jako CzechTourism můžeme přispět marketingově,” dodal. Závěrem naznačil, že cestovní ruch může mít potenciál, který by mohl nahradit i výpadky v některých tradičních průmyslových odvětvích.
Zdroj: Igor Záruba, speciální projekty ČTK
