* LN Můžete popsat hlavní rozdíly mezi britskými novinami, jak seriózními, tak bulvárními? Co mají naopak společného?
Britské noviny vždy zastávaly určitý konkrétní postoj, to znamená, že během voleb se pak více či méně přiklánějí k jedné z britských politických stran. Většina z nich nyní podporuje konzervativce Davida Camerona, tedy jsou na straně pravice. Určitá vyváženost je naopak vidět v televizích, máme velmi silné veřejnoprávní vysílání. Noviny jsou ale nevyvážené. The Daily Telegraph je konzervativní, stejně tak bulvární The Daily Mail a The Sun. K podpoře Davida Camerona se přiklání i deník The Times. Jen bulvární The Daily Mirror nyní podporuje labouristickou stranu premiéra Gordona Browna. A The Guardian zase vyjadřuje své sympatie k liberálním demokratům Nicka Clegga. Ve srovnání s minulostí se ale preference novin trochu změnily. Například v době vlády premiéra Tonyho Blaira listy The Sun a The Times podporovaly právě jeho labouristický kabinet.
* LN Které z těchto novin jsou v Británii nejoblíbenější? Které mají největší náklad?
První tři místa jsou jasná. Nejvíc výtisků prodávají bulvární deníky The Sun a The Daily Mirror, pak následuje The Daily Telegraph.
* LN Jakou mají britská média roli během předvolební kampaně? Jak velký je podle vás jejich vliv na rozhodování jednotlivých voličů?
To nikdo netuší, je to těžké odhadnout. Já si ale myslím, že ten vliv není zas tak velký, mnohem důležitější roli zde hraje televize a hlavně internet. Navíc podle mě se Britové v dnešní době už tolik nenechají ovlivnit tím, co noviny napíšou.
* LN Příklon k politickým stranám je pro britská média typický. Bylo tomu tak i v minulosti?
Bylo tomu tak vždycky, noviny se pokaždé přikláněly k jedné či druhé straně. Je to sice neobvyklé, ale zase ne úplně unikátní. Například podobně své sympatie vyjadřuje i německý tisk, stejně tak i média ve Spojených státech. Tady v Británii prostě všichni vědí, kdo s kým sympatizuje, není to žádné tajemství a s tímto vědomím také ke zveřejněným zprávám přistupují.
* LN Novinkou letošní předvolební kampaně byly i živé televizní debaty politických lídrů. Proč se tyto diskuse neobjevily už v dřívějších letech? Ve většině zemí je to něco naprosto běžného...
Důvodem je, že nikdy neměla žádná ze stran zájem na tom, aby se podobné předvolební debaty konaly. Když máte podle průzkumů veřejného mínění jasný náskok, tak do toho nepůjdete. Proč? Nebudete přece riskovat. Být v televizi znamená víc publicity, zároveň ale můžete nadělat spoustu chyb, které vám naopak voliče seberou. Tentokrát to ale bylo jiné. David Cameron totiž již před několika lety vyzval Gordona Browna k televizní debatě, bylo to ještě v době, kdy měli konzervativci menší podporu než labouristé. Nyní, když se situace obrátila, Cameron už nemohl couvnout, protože by se zachoval jako zbabělec.
Britové se v dnešní době už tolik nenechají ovlivnit tím, co noviny napíšou
