* LN Vy jste měl v uplynulých měsících na starosti nejenom zajištění ochrany amerického prezidenta Obamy a papeže Benedikta XVI. Vaši muži hlídají i tuzemské politiky. V současné době například rodinu premiéra Jana Fischera, předtím to byl Mirek Topolánek a další. Kdo z českých politiků byl při vaší práci nejnepříjemnější?
Nezlobte se, o tom nechci mluvit. Nebudu je takhle hodnotit.
* LN Dobře. Nedávno do televize unikly záběry premiéra Fischera, jak nacvičuje s osobními strážci, jak se má zachovat při napadení a uniknout z krizové situace.
Nešlo o žádný únik informací nebo záběrů. Zavolali nám lidé z Novy a ptali se, zda bychom jim takové záběry mohli uvolnit. Věděli o tom cvičení pravděpodobně z úřadu vlády. Neviděli jsme v tom žádný problém a nějaké video jsme jim předali. Z těch záběrů ale nešlo přesně odhalit naši taktiku při podobném napadení. To si chráníme.
* LN Cvičíte s premiéry podobné věci často?
Ne. To bylo vůbec poprvé za celou dobu mého působení u ochranné služby. Pan Fischer nás požádal, zda by podobný výcvik mohl absolvovat. Chtěl vědět, jak se podobná věc odehrává v praxi. Co budou naši lidé v takovou chvíli dělat. Aby nebyl nějakou loutkou, kterou potom bodyguardi smýkají sem a tam. Chtěl mít povědomí o tom, co by se dělo, kdyby... Nikdo jiný v minulosti podobnou věc s námi nacvičovat nechtěl. Pokud si dobře vzpomínám, tak podobný výcvik prodělal pouze Stanislav Gross. To ale nebyl ještě premiérem, ale ministrem vnitra.
* LN Myslíte, že premiér Fischer mohl být motivován i výhrůžkami, které byly v minulosti adresované jeho rodině?
Ano, je to možné, že to bylo také kvůli tomu. Myslím si, že bere ochranku vážněji.
* LN Vaši lidé hlídají i ambasády, parlament nebo třeba úřad vlády. Letos v říjnu se aktivistům Greenpeace podařilo vylézt na střechu budovy úřadu vlády a vyvěsit transparent. Jak je to možné?
Stalo se to 12. října při zasedání vlády, které projednávalo možné prolomení limitů na těžbu uhlí v Horním Jiřetíně. Členové Greenpeace na to chtěli upozornit a vyvěsit plakát na budovu vlády. Šlo pro nás o nešťastnou událost. K úřadu vlády přijel automobil s plošinou. Zastavili na hlavní silnici a předstírali, že jdou opravovat pouliční osvětlení. Vyjeli k lampě s plošinou, jenomže pokračovali další tři metry a byli na střeše. Ještě než se tohle událo, jiní aktivisté odlákali pozornost ostrahy budovy tím, že šli před hlavní vchod a začali tam demonstrovat s transparenty. Ti na střeše poté nechtěli dobrovolně ze střechy odejít. Strávili tam asi čtyři hodiny. Museli jsme k tomu povolat specialisty z útvaru rychlého nasazení, kteří jsou dobře vycvičeni i pro práci ve výškách.
* LN To je přece průšvih. Co se změní při hlídání úřadu vlády?
Musí se rozšířit technická stránka hlídání budovy. Zavést lepší a účinnější kamerový systém. Důležitá ale je i lepší komunikace mezi úřadem vlády a policisty. V okolí hlídaných budov by se měly provádět opravy po předchozím ohlášení. Jestli si vzpomínáte, v době tohoto incidentu byla celá část silnice kolem Strakovy akademie rozkopána a denně tam bylo dost dělníků.
* LN Před velením tomuto speciálnímu útvaru jste měl na starosti i pořádkovou policii. Také v jejím čele jste zažil pořádání velkých akcí...
Měl jsem jako koordinátor bezpečnostních opatření na starosti například zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze v roce 2000. Tehdy to bylo opravdu tvrdé a pro nás byla agresivita některých demonstrantů velkým překvapením. Byli jsme sice předem varováni od zahraničních kolegů, že jsou velmi agresivní a že budou problémy, ale to, co se potom odehrávalo v ulicích, jsme opravdu nečekali.
* LN Vzpomínám si, jak tehdy především italští demonstranti byli skvěle secvičení. Postupovali ve vlnách a odebírali policejním těžkooděncům štíty. Když se někdo napřáhl pendrekem, vzápětí mu jej jiný demonstrant sebral.
Oni byli opravdu dobře připraveni. Nečekali jsme, že budou tak spolupracovat. Mnozí z nich měli na sobě baseballové helmy a obaleni byli molitanem, aby je rána pendrekem nebolela. Nečekali jsme ani to, že demonstranti budou po policii střílet kovové matice z praků. Tam bylo hodně zraněných policistů. Myslím kolem padesátky. K převážení finančníků z Kongresového centra na Holešovické výstaviště, kde byla pořádána recepce, jsme potom raději volili metro. Nechtěli jsme je vozit po povrchu, a proto byla podzemní dráha pro veřejnost uzavřena.
* LN Krátce poté se v Praze konal summit NATO. Vy jste velel bezpečnostním akcím i při této akci, tentokrát už i jako šéf ochranné služby.
Vzáří 2001 za mnou přišel tehdejší policejní prezident Jiří Kolář a pověřil mě vedením tohoto útvaru. Ten summit byl specifický především tím, že do Prahy přijelo množství předsedů vlád, hlav států a dalších vrcholných představitelů NATO. Přijel i tehdejší americký prezident George Bush mladší. Ochranná služba se najednou musela postarat o bezpečnost mnoha desítek státníků a na jejích bedrech tentokrát ležela největší zodpovědnost. Tehdy jsme na demonstranty byli připraveni mnohem lépe. Velmi ostrý filtr se udělal již na hranicích. Po předchozích zkušenostech jsme si mohli dovolit prostě některé lidi nevpustit do země. Měli jsme se o co opřít. Taky soudci a státní zástupci byli na takový postup připraveni.
* LN V roce 2009 jste měli také napilno. Návštěva Baracka Obamy. Příjezd papeže. Co pro vás bylo nejsložitější?
Bezpochyby to bylo české předsednictví EU. To byl opravdu těžký úkol. Téměř každý týden tady bylo nějaké zasedání, jednání. Nejméně dvakrát do měsíce se konaly konference ministrů, které jsme museli osobně chránit a starat se o ně. Náročné byly i vámi zmiňované návštěvy amerického prezidenta a papeže. Barack Obama se rozhodl pronést projev před velkým množstvím lidí na Pražském hradě, to je pro ochranku velmi těžké na hlídání. Podobné to bylo i se mší papeže Benedikta XVI. v Brně.
* LN O českých politicích jste mluvit nechtěl. Můžete alespoň prozradit, zda někdo ze zahraničních státníků měl nějaké zvláštní podmínky nebo speciální přání na naše policisty?
Tak výjimečná přání, abychom je nesplnili, to nikdy nebyla. Soukromé programy si tyto zahraniční hosté zařizují většinou přes ambasádu. My u nich pouze asistujeme. Poskytujeme většinou základ, vozidlo, řidiče a případně ochránce. Třeba když chtěli jít do restaurací nebo nakupovat do obchodů.
* LN Kolika osobními ochránci vůbec česká policie disponuje a jak je těžké se policejním bodyguardem stát?
Celý útvar má asi 1200 pracovníků. Podstatnou část tvoří odbory, které chrání objekty. Ambasády, vládu, ministerstva. Osobní ochranu zajišťuje asi sto policistů, to jsou specialisté vycvičení jako bodyguardi. Někteří z nich jsou trvale přiděleni k jednotlivým ústavním činitelům. Většinou jde o tři až čtyři ochránce, kteří se střídají u té jedné chráněné osoby. Většina z těchto lidí se k ochrance dostane z jiných policejních útvarů. Musí projít velmi ostrým výběrovým řízením, kde jsou sledovány jejich střelecké dovednosti, fyzička, ale i psychologická odolnost na krizové situace. Samozřejmě dělají testy i z právních vědomostí. To výběrové řízení je opravdu tvrdé. Z deseti přihlášených projde jeden, někdy dva. Nechceme z toho ale slevovat, vyplácí se nám to.
* LNU policie končíte po osmatřiceti letech. Jste jedním ze čtyř aktivních policistů, kteří mají generálskou hodnost. Nebude vám to vypětí v důchodu chybět?
No zatím si to nepřipouštím. Dost lidí mi tvrdí, že mi to bude chybět. Já jsem ale slíbil rodině vypomoct s hlídáním vnoučat a s jejich vozením na různé zájmové kroužky. Tak uvidíme. Mám ale dojem, že odcházím na vrcholu.
