Když v roce 2007 zveřejnil americko-brazilský tým předběžné výsledky úspěšné léčby cukrovky kmenovými buňkami imunitního systému, mnozí odborníci se netajili vážnými výhradami a pochybami. Nyní publikoval tým vedený Richardem Burtem z chicagské Northwestern University výsledky léčby celkem třiadvaceti pacientů a světová odborná veřejnost byla donucena uznat, že postup vyvinutý lékařem Júliem Voltarellim z Hematologického ústavu v brazilském Riberiao Preto představuje pro lidi trpící cukrovkou velkou naději.
Voltarelli odebral pacientům z krve buňky označované jako CD34. Z těchto tzv. kmenových buněk mohou vznikat všechny bílé krvinky podílející se v organismu na imunitní obraně. Lékaři buňky CD34 bezpečně uskladnili a pacient dostal lék, který mu zničil zbývající buňky imunitního systému. Přitom zahynuly i buňky, které se v imunitní obraně zpronevěřily své roli, útočí na diabetikovu slinivku a zabíjejí buňky produkující inzulin.
Nakonec lékaři vrátili pacientovi buňky CD34, které mu před zákrokem „odložili stranou“. Z nich se regeneroval nový imunitní systém, jenž je k buňkám slinivky tolerantní a neútočí na ně. Na konci celé procedury se většina diabetiků obejde bez injekcí inzulinu. U některých zlepšení trvá již několikátý rok.
Kritici namítali, že zlepšený zdravotní stav pacientů nemusí nutně signalizovat zlepšenou funkci slinivky. Nemocným mohla výrazně pomoci i lepší životospráva, kterou museli po léčbě dodržovat.
V nejnovější studii zveřejněné v odborníky uznávaném lékařském časopise Journal of the American Medical Association však předložil tým vedený Burtem a Voltarellim jasné důkazy o tom, že se díky léčbě zvýší celková produkce inzulinu v těle.
Z třiadvaceti pacientů jich po léčbě dvanáct nemusí vůbec užívat inzulin v injekcích. Jeden pacient žije bez inzulinu už pátý rok. Další čtyři neberou inzulin tři roky. Tři pacienti neužívají inzulin dva roky a jeden má za sebou rok bez inzulinových injekcí.
Uvšech se zjevně zvýšila produkce tohoto hormonu buňkami jejich vlastní slinivky. Celkem osm pacientů sice po nějakou dobu nemuselo brát inzulin, ale pak se jejich zdravotní stav opět zhoršil a byli nuceni se k inzulinovým injekcím vrátit. I oni však měli zvýšenou produkci inzulinu ve slinivce, a vystačili proto s výrazně nižšími dávkami hormonu než před léčbou.
Život bez injekcí „Jde o vůbec první léčbu, která osvobodila diabetiky od užívání inzulinu, ale přesto bych si netroufl říct, že jsou tito lidé z cukrovky vyléčeni,“ řekl Burt v rozhovoru pro časopis New Scientist.
Léčba nezabrala u tří diabetiků a měla i některé nežádoucí vedlejší účinky. U devíti mužů zjistili lékaři narušenou plodnost. Dva pacienti dostali zápal plic.
Burt a Voltarelli se připravují na další ověřovací pokusy. Ty proběhnou jak v Brazílii, tak v USA. Vybráni budou diabetici, u kterých se nemoc ještě příliš nerozvinula a kterým zbývá ve slinivce dost buněk vyrábějících inzulin. Pokud se lékařům podaří přerušit útoky imunitního systému na slinivku, mají tito pacienti celkem dobré vyhlídky na vyléčení.
Bohužel léčba nepomůže mnohem početnější skupině pacientů trpících tzv. cukrovkou druhého typu. Při ní není slinivka poškozená atakem imunitního systému a produkuje dostatek inzulinu. Tělo těchto diabetiků ztrácí schopnost na hormon inzulin správně reagovat.
***
Ze třiadvaceti pacientů jich po léčbě dvanáct nemusí vůbec užívat inzulin, jeden z nich žije bez injekcí už pátý rok. Zbylým pacientům nyní stačí nižší dávky.
