Jejich velitel Pavel Lipka zdůraznil, že i po půl roce práce v denním ohrožení se domů vrátili všichni jeho vojáci. Dvě stovky mužů a žen. Na své základně Shank se kromě ostřelování museli vyrovnat s přepadením mobilní hlídky i výbušninami nastraženými na projíždějící auta. Spolu s vojáky v provincii s přibližně 350 tisíci obyvateli působila i desítka civilních pracovníků PRT, kteří se podíleli na obnově dlouhým konfliktem poničené země. Ti se vrátili už před několika dny. Za rok své práce dokončili 14 projektů financovaných českou vládou, desítky dalších jsou rozpracované nebo připravované.
„Byla to nejsložitější mise, kterou jsem dosud absolvoval, a nebyla to moje první mise,“ podotkl Lipka. Příslušníci jednotky utrpěli za půlrok práce v Lógaru 13 zranění, nikdo z nich nezemřel. „Zranění, která byla, vyplývala z bezpečnostních rizik, ať už se jednalo o přepadání konvojů nebo útoky na základnu nepřímou střelbou,“ vysvětlil.
„Přijeli jsme tam s tím, že budeme rozvíjet provincii. Stále jsme zdůrazňovali, že sice nosíme zbraně a vesty, ale jsme tam především proto, abychom pomáhali těm, kteří zabezpečují výstavbu a rozvoj. Místní lidé to pochopili velice brzy,“ shodovali se vojáci.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
