V některých čtvrtích Ostravy trpí astmatem čtyřikrát víc dětí než jinde v Česku. Kojenci jsou tam mnohem častěji nemocní. Špinavý vzduch navíc mění geny a zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
Hledal jsem v Evropě místo s podobně vysokým znečištěním ovzduší jako Ostrava, ale nenašel jsem ho, říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. O první příčku se dělíme s Polskem - část znečištění na sever Moravy totiž proudí ze sousedních Katowic.
Na Ostravsku je několikanásobně překračováno množství drobných prachových částic v ovzduší i na ně navázaných polycyklických aromatických uhlovodíků, především benzopyrenu. Právě ty poškozují lidské zdraví zřejmě nejvíce. Do ovzduší dostávají z průmyslových provozů, ze spalovacích motorů aut a také unikají při vytápění uhlím.
„Porovnání množství škodlivin v Ostravě a v místech bez průmyslu ukazuje, že se podniky na znečištění ovzduší podílejí až sedmdesáti procenty,“ tvrdí Radim Šrám. Ostravský magistrát má ovšem jiný názor. Podle Dalibora Madeje, předvolební i povolební radního pro životní prostředí, pochází 66 procent benzopyrenu v Česku z kotlů na tuhá paliva. „A v Ostravě to nebude jiné,“ míní Madej. Nicméně slibuje, že se Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava začne zpracovávat studii, která identifikuje jednotlivé zdroje znečištění. Potřebnost analýzy zdůrazňuje i Radim Šrám.
Neradostné statistiky Největším průmyslovým znečišťovatelem v Ostravě jsou železárny ArcelorMittal. „Nejznečištěnější ostravské čtvrti Radvanice a Bartovice mají smůlu, protože do nich převážně proudí vítr směrem od Mittalu,“ říká Šrám. Podle jeho názoru by ostravští politici měli vůči velkému znečišťovateli postupovat tvrději. Upozorňuje, že i když se situace zlepší, populace si v sobě zátěž ponese ještě třicet let. Vyplývá to ze studií v Porúří, které bylo v podobné situaci v 60. letech.
„Velké firmy si jednou za čtvrt roku zveme a bavíme se s nimi o investicích do životního prostředí,“ popisuje Dalibor Madej a upozorňuje, že už dotlačili Mittal k odprášení jednoho provozu, kde se spéká ruda. „Projekt za miliardu korun dokončíme na podzim 2011,“ uvádí Věra Breiová, tisková mluvčí ArcelorMittal. Firma chystá navíc projekty za celkově 4,5 miliardy. Ráda by na část z nich získala dotaci ministerstva životního prostředí. „To má ovšem na veškeré podobné programy čtyři miliardy,“ říká Dalibor Madej. A upozorňuje, že kdyby se měl v Ostravě dodržovat limit pro prachové částice, stálo by to dvacet miliard.
Jenže investice by se zřejmě vyplatila. Jak ukazuje nová studie týmu Radima Šráma, skoro polovinu dětí v Radvanicích a Bartovicích postihne v prvním roce života onemocnění horních cest dýchacích nejméně čtyřikrát. A tamní kojenci „bodují“ i v dalších neradostných statistikách. Když k chorobám dýchacích cest přidáme ještě záněty středního ucha a angíny, zjistíme, že děti z uvedených lokalit onemocní v průměru šestkrát ročně. Tedy zhruba dva- až třikrát častěji než v jiných ostravských čtvrtích.
Vědci prozkoumali statistiky o zdravotním stavu téměř 1900 dětí narozených v letech 2001 až 2004 v různých částech Ostravy. Vyšli z údajů, které jim poskytla desítka lékařů. „Účast byla poměrně vysoká. Do studie se se souhlasem rodičů zapojilo většinou devadesát procent oslovených dětí,“ podotýká Miroslav Dostál z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Ukázalo se, že nemoci dýchacích cest sužují nejčastěji právě kojence do jednoho roku. Při porovnávání jednotlivých čtvrtí navíc v nemocnosti „vítězily“ děti z Radvanic a Bartovic. A právě tam dochází nejčastěji a nejvíce k překračování limitů škodlivin v ovzduší.
Vědce překvapil také častý výskyt astmatu. Trpělo jím téměř čtyřicet procent dětí trvale žijících v nejhůře postižených oblastech Ostravy. To je zhruba čtyřikrát více než na jiných místech Česka.
V Ostravě navíc přicházelo astma dříve - první příznaky se v polovině případů objevily už u dětí ve věkové kategorii do tři a půl roku. V Prachaticích, které vědcům posloužily jako srovnávací lokalita, to byla „jen“ necelá třetina.
„Protože se znečištění ovzduší mezi lety 2001 a 2007 zhoršovalo, chceme nyní sledovat, jak se to projeví na dětech narozených po roce 2004,“ plánuje Radim Šrám. Nemocnost je totiž nejhorší v prvním a druhém roce života.
Strážníci i úředníci Podle Světové zdravotnické organizace představuje koncentrace benzopyrenu větší než jeden nanogram na metr krychlový riziko pro lidské zdraví. To je i limit, jehož dodržování požaduje Evropská unie. Vprůběhu roku 2009 byla ale tato hodnota v Bartovicích překračována téměř nepřetržitě. V lednu se dokonce koncentrace benzopyrenu vyšplhala na 35 nanogramů na metr krychlový. I když tehdy tomu výrazně napomohla inverze.
Tým Radima Šráma se zaměřuje i detailní zkoumání lidské dědičné informace. Tu studoval i u zdravých a astmatických předškoláků z Ostravy a Prachatic. „Ukázalo se, že dochází ke změnám v aktivitě genů, která je specifická pro dané onemocnění, ale i pro lokalitu,“ vysvětluje Radim Šrám.
Negativní vliv znečištění ovzduší na geny prokazují i další studie provedené v rámci projektu nazvaného Program Ostrava. Výzkumníci například sledovali skupinu městských strážníků v Praze, Havířově a Karviné. Ti se většinu pracovní doby pohybují v terénu, a tak by měli nadýchat nejvíce škodlivin. Kromě to se do výzkumu zapojili i úředníci z Ostravy a dobrovolníci žijící v Radvanicích. „Chtěli jsme i strážníky v Ostravě, ale magistrát jim účast nepovolil,“ podotýká Radim Šrám. Úředníci dokonce dali vědcům tip na z jejich pohledu lepší řešení. „Strážník není vhodný reprezentant pro studii. Poradili jsme vědcům, ať si najdou dobrovolníky, kteří přímo žijí v zasažených oblastech,“ podotýká radní Dalibor Madej.
Účastníci experimentu nosili na těle speciální přístroje pro zachycování škodlivin ze vzduchu. Pomocí nich se monitorovalo, co dotyčný nadýchal. Kromě toho vědci dobrovolníkům odebrali krev a moč a důkladně je analyzovali.
Ukázalo se, že zátěž organismu karcinogenními látkami je na severu Moravy mnohem větší než v poměrně znečištěné Praze. To vedlo k výraznějšímu oxidačnímu poškození organismu - má za následek narušení dědičné informace a bílkovin. Může zvýšit riziko vzniku rakoviny, nemocí srdce a cév nebo cukrovky. „Studie provedené ve Spojených státech navíc ukazují, že špinavý vzduch ovlivňuje dokonce i psychický vývoj,“ podotýká Radim Šrám. Zhoršuje také plodnost mužů a ohrožuje těhotné ženy.
