Během svého čtyřletého působení v čele katolické církve na sebe upozornil hned několikrát.
Zatím naposledy byl veřejností kritizován za výroky při své letošní návštěvě Afriky. Prohlásil totiž, že kondomy nejsou řešením nemoci AIDS a že právě kondomy celou epidemii zhoršují. Jako boj s touto nemocí doporučil sexuální abstinenci a věrnost.
Proti jeho výrokům se postavily světové lékařské organizace, které bojují proti šíření viru HIV, ale i někteří kněží, kteří s pacienty trpícími AIDS pracují. Kritika přišla dokonce z papežova rodného Německa. „Kdokoli, kdo trpí AIDS a je zároveň sexuálně aktivní, a každý, kdo má více partnerů, musí chránit ostatní i sebe,“ reagoval Hans-Jochen Jaschke, světící biskup hamburský. Podle Rebeky Hodesové z jihoafrické aktivistické organizace by se papež měl v budoucnu zaměřit spíš na šíření informací o tom, jak se správně kondomy používají. „Skutečnost, že papež proti kondomům stále bojuje, dokazuje, že mu jde více o náboženské dogma než o životy Afričanů,“ řekla Hodesová britskému deníku The Guardian.
Papež versus muslimové Ve funkci papeže byl Benedikt XVI. teprve rok, když se, při bohoslužbě v Řezně v září 2006, „opřel“ do radikálního islámu.
„Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem,“ citoval při bohoslužbě byzantského císaře 14. století Manuela II. Paleologa.
Jeho výroky rozzlobily celou muslimskou obec. I proto se zřejmě Benedikt XVI. vydal na návštěvu mešit v Turecku, Jordánsku a Izraeli. Letos v květnu tak jako vůbec první papež vstoupil do jeruzalémské mešity Al-Aksá, kde ho uvítal její velký muftí. Mešita je jedním z nejposvátnějších míst islámu. Muslimové věří, že právě odtud se vznesl na nebesa prorok Mohamed při mystické noční cestě zaznamenané v koránu. Na znamení respektu si papež před vstupem do mešity dokonce zul své červené boty, jak to předepisují zvyklosti v muslimských svatostáncích.
Přesto se jeho návštěva Jeruzaléma neobešla bez „komplikací“. Benedikt XVI. totiž svým předčasným odchodem ukončil konferenci o mezináboženském dialogu v Jeruzalémě. Reagoval tak na výpady vrchního islámského soudce v Palestině Tajsíra Tamímího proti Izraeli. Když papeži přeložili jeho projev, zvedl se a odešel.
Popírání holokaustu a Hitlerjugend Hned na začátku letošního roku udělal papež další kontroverzní rozhodnutí. Zrušil totiž exkomunikaci čtyř biskupů, které v roce 1988 nepovoleně vysvětil zapřisáhlý odpůrce modernizace katolické církve, nyní už zesnulý francouzský arcibiskup Marcel Lefebvre.
Mezi rehabilitovanými muži byl totiž biskup Richard Williamson z Británie, který v minulosti několikrát popřel plný rozsah holokaustu evropských Židů. Ve švédské televizi dokonce Williamson prohlásil, že „nevěří, že existovaly plynové komory“. Dodal také, že v nacistických koncentračních táborech zahynulo jen 300 tisíc Židů.
Představitel polovládní Židovské agentury pro Izrael Amos Hermon označil rozhodnutí papeže za skandální a za urážku Izraele, stejně jako dvou set tisíc osob, které holokaust přežily a žijí nyní v Izraeli. Židovské náboženské skupiny varovaly, že tento čin může vážně narušit delikátní vztahy mezi Izraelem a Vatikánem.
Pro mnohé kritiky papeže ale nebylo jeho rozhodnutí až takovým překvapením. Poukazují totiž na to, že Benedikt XVI. byl prý ve čtrnácti letech v Německu členem nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend. V roce 1944 měl dokonce sloužit u wehrmachtu. Kvůli tomu si také vysloužil přezdívku Papa Ratzi.
A ani papež své členství v Hitlerjugend nepopírá. V knize autobiografických a náboženských reflexí Sůl země z roku 1996, která je založena na rozhovorech s německým novinářem Peterem Seewaldem, papež řekl, že byl do Hitlerjugend zařazen automaticky.
„Nejdříve jsme tam nebyli, když pak ale byla zavedena povinná Hitlerjugend, můj bratr byl nucen do ní vstoupit. Já jsem byl ještě příliš mladý, ale později, jako seminarista, jsem byl v HJ zaregistrován. Jakmile jsem vyšel ze semináře, už nikdy jsem se nevrátil.“ Papež v knize také říká, že sloužil v oddíle protivzdušné obrany.
I přes toto přiznání přišel letos v květnu mluvčí Vatikánu Federico Lombardi s překvapivým prohlášením, ve kterém papežovo členství v organizaci nacistické mládeže popřel. „Papež nikdy nebyl v Hitlerjugend, nikdy, nikdy, nikdy,“ citovala agentura Reuters vatikánského mluvčího.
Ačkoliv má papež za sebou několik kontroverzních prohlášení a rozhodnutí, těší se mezi věřícími velké popularitě. Účasti na jeho bohoslužbách bývají větší než na mších jeho předchůdce Jana Pavla II.
***
Papežův život
Benedikt XVI.
Joseph Alois Ratzinger se narodil 16. dubna 1927 v Německu. Je římskokatolický teolog a 265. papež římskokatolické církve. Před svým zvolením byl spolupracovníkem svého předchůdce Jana Pavla II. Dlouhou dobu zastával úřad prefekta Kongregace pro nauku víry (1981–2005). Měl přezdívku Železný kardinál. Papežem byl zvolen 19. dubna 2005. Ovládá deset jazyků, hraje na klavír a bylo mu uděleno sedm čestných doktorátů.
