Přítomnost na Halíkově mši mě naplňuje darem

Netroufám si odborně soudit Michala Semína, znám jen část jeho publicistiky, a ta se se mnou míjí. To, co napsal o Tomáši Halíkovi, není opřeno o přijatelné argumenty, je to hrubé, zlé, závistivé, drzé a ubohé. Znám Tomáše Halíka od ledna 1990, znám jeho knihy, pracoval jsem jako redaktor Odeonu s jeho otcem. Mé vidění Halíka je dáno pokorou před jeho zbožností, úctou k jeho vědění a myšlení a přesvědčením, že je hořčičným zrnem katolické církve, která u nás – nerad to říkám – je v krizi. Přítomnost na Halíkově celebrování mše svaté mne naplňuje darem přítomného Boha.