VĚDNOHUBKY
Vnitru Měsíce prakticky nikdy nebyla voda. Odvážné a svým způsobem přelomové tvrzení o věčně „suchém“ souputníkovi naší planety zveřejnil v nejnovějším vydání časopisu Science tým vědců z několika amerických univerzit vedený Zacharym Sharpem z University of New Mexico v Albuquerque.
Odborníci opírají svoje tvrzení o nové analýzy vzorků sopečné horniny dovezené z Měsíce během misí programu Apollo. Rozbory odhalily značný nepoměr mezi lehkým a těžkým izotopem chloru. Těžkého bylo 25krát více než v podobné hornině na Zemi. Vědci pro tento fakt našli jediné možné vysvětlení. Na Měsíci muselo být při jeho vzniku 10 000x až 100 000x méně vody než na naší planetě. Pouze při nedostatku vody totiž lehký izotop chloru uniká do vesmíru rychleji než těžký.
Fakt, že nitro Měsíce je bezvodé, může zkomplikovat plány, které počítají s využitím vody při provozu budoucích vědeckých základen. Hloubkové vrty do pláště Měsíce velmi pravděpodobně žádné zdroje H2O neobjeví. Ovšem určitou zásobu vody obsahuje měsíční kůra. Dostala se do ní podobně jako na Zemi při masivním bombardování hroudami „špinavého sněhu“, které proběhlo asi před třemi miliardami let. Ovšem ve srovnání s naší planetou má Měsíc šestkrát menší gravitaci, takže většinu vody zase ztratil. Spolehlivé údaje o tom, kolik vody v měsíční kůře vlastně zbylo, zatím k dispozici nejsou.
Kdo chce zhubnout, ať příliš nespoléhá na diety, ale spíše si zjistí, jakou hmotnost měli jeho předci. Skladba jídelníčku má totiž na tělesnou váhu menší vliv než genetická výbava, zděděná po rodičích a prarodičích. Naznačují to alespoň výsledky pokusů Laury K. Reedové z North Carolina State University. Americkou vědkyni zaujalo, že někdo sní pořádnou porci pečené kachny a nepřibere skoro nic a jiný člověk pozře třeba jen suchý rohlík a už mu váha ukáže o pár dekagramů více.
Z výsledků pokusů uveřejněných v červencovém vydání časopisu Genetics vyplývá, že prakticky nelze sestavit univerzální dietu na štíhlou linii. K těmto závěrům dospěla Reedová poté, co analyzovala 146 genetických linií octomilky obecné. Vědci krmili mušky několika typy stravy - vyváženou, bohatou nebo chudou na cukry a tuky. Ukázalo se, že některé octomilky na jakoukoliv dietu reagují přibližně stejně a některé po změně naopak velmi výrazně hubnou či přibírají. Výsledky poukazují na fakt, že genetická výbava má v regulaci hmotnosti prokazatelně větší roli než výživa.
Chilli papričky obsahují pálivou látku kapsaicin, která by mohla příznivě ovlivňovat vysoký krevní tlak. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky uveřejnilo srpnové vydání časopisu Cell Metabolism. Vliv kapsaicinu testovali vědci na potkanech, u kterých zásahem do jejich genetické výbavy vyvolali vysoký krevní tlak.
Tým Č’ Ming-čua z Third Military Medical University v Číně zjistil, že pálivá složka chilli papriček probouzí jeden z mnoha typů receptorů v kanálcích, kterými jsou „vystlány“ cévy. Aktivovaný receptor spustí tvorbu oxidu dusnatého. Už z dřívějších výzkumů je známo, že molekuly tohoto plynu chrání cévní buňky před záněty a poruchami jejich funkce.
Čínský vědec porovnal svoje poznatky z laboratoří také se sledováním výskytu vysokého tlaku v jednotlivých regionech Číny. Z epidemiologických analýz vyplynulo, že v severovýchodní oblasti Číny trpí vysokým krevním tlakem přibližně dvacet procent, zatímco v jihozápadní části země, kde jsou velice oblíbená pálivá jídla, postihuje tato nemoc okolo deseti až čtrnácti procent obyvatel.
O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN
