Mohutné blokády transportu vyhořelého paliva do Gorlebenu ukazují sílící odpor Němců k jádru
BERLÍN/PRAHA Německé protesty proti převážení jaderného odpadu z Francie do meziskladu v Gorlebenu patří už po léta ke koloritu Spolkové republiky. Jak se však shodují policisté i organizátoři blokád, to, co se děje kolem transportu vyhořelého paliva v těchto dnech, Německo ještě nezažilo.
V pořadí dvanáctý transport přišly zastavit desítky tisíc lidí a tisíce jich museli policisté doslova odnášet z kolejí, když se protestující rozhodli cestě vlaku plného kontejnerů s palivem bránit vlastními těly.
Slzný plyn, pepřový sprej, vodní děla, obrněné automobily a na šestnáct tisíc policistů svádělo od soboty tvrdý boj s demonstranty o každý kilometr cesty do Gorlebenu. Demonstranti, mezi kterými byli vedle ekologů i radikální levicoví aktivisté, se na jednom místě dokonce pokusili podkopat trať a přerušit na ní provoz. Militantní aktivisté také polili asfaltem a zapálili jeden z obrněných policejních vozů.
Přes všechno úsilí se však včera ráno podařilo vlaku s nákladem sto dvaceti tun vyhořelého paliva dostat na překladiště. Odtud má být náklad dopraven už nákladními automobily posledních dvacet kilometrů do samotného hlubinného meziskladu v Gorlebenu, který je umístěn v hloubce mnoha set metrů v bývalých solných dolech. Je však otázka, kdy se to povede, protože příjezdovou silnici ještě včera večer blokovalo několik tisíc demonstrantů, kterým přijely na pomoc i desítky traktorů.
Policisté, z nichž mnozí byli včera už více než třicet hodin na nohou, byli podle policejních odborů na pokraji vyčerpání. „Mnozí jsou už od soboty prakticky bez přestávky ve službě,“ citovaly agentury mluvčího policejních odborů Rainera Wendta.
Jak navíc z místa střetů s demonstranty hlásili reportéři německých médií, mnozí policisté přistupovali k plnění svých povinností s velkou nechutí. „Rozumím tomu, proč ti lidé protestují,“ nechal se slyšet jeden ze zasahujících policistů.
Velká část demonstrantů nepřišla v minulých dnech protestovat jen proti samotnému převozu zpracovaného vyhořelého jaderného paliva – které někteří ekologičtí aktivisté označují za podobně nebezpečné, jako byl provoz jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Mnozí přišli protestovat i proti v září oznámenému vládnímu záměru ponechat v provozu německé jaderné elektrárny a přinejmenším o mnoho let prodloužit jejich životnost. Neznamená to sice úplný obrat Německa směrem k donedávna odmítané jaderné energetice, ale oproti programu minulých vlád na úplné ukončení provozu atomových elektráren je to výrazná změna.
Dvě třetiny Němců proti jádru Liberálně-pravicový kabinet Angely Merkelové prodloužil v září oproti plánům provoz jaderných elektráren v průměru o dvanáct let. Ovšem pod podmínkou, že energetické společnosti budou do spolkového rozpočtu odvádět novou „daň z palivových článků“ a budou přispívat do fondu na podporu obnovitelných zdrojů energie.
S postupem kabinetu Merkelové však téměř dvě třetiny Němců vyslovily v průzkumech veřejného mínění nesouhlas.
Pětašedesát procent Němců, kteří odpovídali v anketě renomovaného institutu Forschungsgruppe Wahlen, je navíc přesvědčeno, že německá vláda více než racionálním argumentům podlehla tlaku energetických koncernů.
Obrázek
JADERNÉ PROTESTY V NĚMECKU
ŠIMON / LN
