Jaguár, největší americká kočkovitá šelma, si před vědci dobře chrání své soukromí. Dosud se například nevědělo, jak často tito samotářští lovci přivádějí na svět potomka. Znalost reprodukčního chování v přirozených podmínkách je přitom životně důležitá a může přispět k záchraně druhu.
K předpovědi vývoje populace je potřeba znát hodnoty tří parametrů: kolik mláďat je v každém vrhu, kolik z nich přežije a také to, za jak dlouho může samice přivést na svět další generaci. Biologové tyto údaje mají, ale háček je v tom, že ve velké většině pocházejí ze zoo. Nemusejí proto odpovídat chování šelem v divočině. Má se za to, že jaguáři mohou porodit více mláďat, ale není jasné, kolik se jich dožije dospělosti.
Tříleté stopování Nové informace pocházejí z práce Eduarda Carrilla, Joela Saenze (oba pracují v kostarické Národní univerzitě v Heredie) a Todda Fullera z University of Massachusetts. Vědci sledovali jaguáry v kostarickém Národním parku Corcovado. Tato chráněná oblast je jedním z posledních velkých útočišť těchto kočkovitých predátorů.
Systematické sledování šelem v Corcovado probíhá už patnáct let. V roce 1994 dostali první jaguáři obojek s vysílačkou, který umožnil sledovat jejich polohu. Od roku 2003 vědci využívají tzv. kamerové pasti. Ty poskytly unikátní noční snímky šelem. Díky radioobojkům a sledování stop, které zvířata zanechávají v bahně, dokázali biologové jednu ze samic sledovat přes tři a půl roku.
V březnu zaznamenali její námluvy se samcem. V červenci téhož roku pak ze stop vyčetli, že se samice stará o jedno malé kotě. K porodu muselo dojít někdy na přelomu května a června, uvádějí vědci v odborném časopise Mammalian Biology.
Toto mládě s matkou zůstalo dalších 19 až 20 měsíců. Pak jaguářice na čas osaměla. Dvaadvacet měsíců po vrhu mláděte Eduardo Carrillo zpozoroval, že samice je znovu březí. Dva měsíce na to vědci znovu zaznamenali, že samici dělá společnost mládě. Řešení hádanky tedy zní: interval mezi vrhy se v přírodě pohybuje mezi 22 a 24 měsíci, přičemž mládě od matky odchází ve věku jeden a půl až dva roky.
Jedno tajemství si jaguáři zatím uchovali. Ani rafinovaně rozmístěné moderní automatické fotoaparáty nedokázaly zachytit kompletní rodinku. „Máme snímky březích samic, ale nikdy se nám nepodařilo vyfotit matku s mládětem,“ říká Carrillo.
Ještě jedna věc vědce zaujala. Zjistili, že jaguáři v parku Corcovado si naordinovali poměrně fádní jídelníček. Živí se výhradně mořskými želvami a prasátkům podobnými savci z čeledě pekariovitých. Mohli by si přitom ulovit libovolné zvíře, které jim zkříží cestu.
