Posílení českého kontingentu o 55 vojáků odsouhlasila na začátku února vláda. Odalší vojáky požádal o měsíc později osobně i šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Senát navýšení schválil, ale ve sněmovně plán narazil. Proti se postavila levice. „V tuto chvíli nevidíme důvod pro další navýšení, protože k tomu došlo nedávno a podle mého názoru ještě nebyl plně využit ten kontingent stávající,“ uvedl pro LN Lubomír Zaorálek z ČSSD. Jeho strana navrhuje restrukturalizaci v rámci stávajícího kontingentu. KSČM je také proti navyšování. „Zatím vše ukazuje, že války v Afghánistánu i Iráku byly zahájeny a jsou vedeny velmi špatně,“ okomentovala to Kateřina Konečná (KSČM). Všechny ostatní politické strany se k posílení mise staví spíše pozitivně. Podle KDU-ČSL by určitě nemělo dojít k žádnému stahování. „Je potřeba tu misi udržet,“ řekl šéf lidovců Cyril Svoboda.
Podle Miloše Zemana ze SPOZ by měl kontingent v Afghánistánu dokonce výrazně posílit. „Chceme-li bojovat proti fundamentalismu tisíce kilometrů za našimi hranicemi, je to daleko výhodnější, než kdybychom nechali teroristy se rozlézat a oni by pak jednou vyhodili do povětří pražské metro,“ prohlásil Zeman.
Vláda se rozhodla, že o souhlas s posílením mise sněmovnu před volbami žádat nebude. TOP 09 tento krok kritizovala s tím, že „opět zklameme důvěru spojenců“. Osud vojáků tak bude mít v rukou nový parlament. A podle Karla Schwarzenberga by měl své ANO říci co nejdříve.
