* Dá se tak dlouhá doba vydržet bez ponorkové nemoci?
Hlavně bude záležet na parťácích v týmu. Zatím jsme ale nikdy problémy neměli, takže čekám pohodu. Samozřejmě 41 dní bez malých dětí je dlouhá doba. Tenhle sport jsem si ale vybral, takže teď nemůžu brečet.
* Do Vancouveru si tedy vezete od dětí závodní autíčko, co byste si naopak chtěl přibalit na cestu zpět?
Když mi až do olympiády vydrží zdraví, pak bych snad mohl začít přemýšlet o medaili. A kdyby se mi povedlo ji v Kanadě ujet, budu mít splněno a domů se vrátím šťastný.
* Největší šance se vám dávají v posledním závodě na 50 kilometrů klasicky s hromadným startem. Souhlasíte?
Odborníci to říkají... Myslím si ale, že jsem schopen soupeře potrápit už předtím. Tedy na patnáctce volně a ve skiatlonu. Uvidíme, jestli je překvapím už před padesátkou...
* Nespřádáte někdy – třeba i ve snu – plány, kdy a kde soupeřům na padesátce ujet?
Zatím mě padesátka ze sna nebudí, ale pravda je, že při posledních závodech v Otepää za mnou přišel trenér Andruse Veerpalua (mj. mistra světa z Liberce – pozn. red.) a říkal, že by byl strašně rád, kdybych padesátku jel. Když jsem se ho ptal, proč mi to říká, odpověděl, že bychom si s Andrusem mohli pomoci. Já tak daleko ale nepřemýšlím.
* S Veerpaluem byste se ale nejdřív museli nějak domluvit. Jak jistě víte, neumí moc anglicky...
Já se tedy snad budu muset pár slovíček estonsky naučit. Když mu řeknu: sakra pojeď, tak mi snad rozumět bude, ne?
* Před světovým šampionátem v Liberci jste i vy často mluvil o medailových šancích ve štafetě. Letos je ticho. Takže si ve štafetě už tolik nevěříte?
Loni se o štafetě skutečně povídalo pořád a my pak v Liberci vybouchli. Všichni čtyři, kteří jsme ji jeli. Takže se radši zase vrátím ke svým kořenům a budu mluvit hlavně o individuálních závodech. Štafeta je ale nevyzpytatelná, uvidíme...
* Vaše jméno se objevilo mezi kandidáty, kteří by mohli při slavnostním ceremoniálu nést českou vlajku. Kývl byste na nabídku?
Tyhle věci nechám na vedení výpravy. V Turíně nesla vlajku Martina Sáblíková a zvládla to perfektně. Tak proč věci měnit... Já jsem právě v Turíně nabídku dostal, ale musel jsem ji odmítnout, protože druhý den mě čekal skiatlon. Je to samozřejmě pocta, ale radši bych českou vlajku držel v ruce na stupních vítězů...
