* LN Jaké jsou nejsilnější obory na University of Tokyo?
Tódaj je komplexní univerzitou, jež pokrývá všechny disciplíny. Nejen že patříme k elitě v japonském vzdělávání, ale považujeme se i za výzkumnou univerzitu. Ale v čem jsme lepší než jiní? To se dá vyčíst z mezinárodních žebříčků jako Thomson či Times. Třeba ve fyzice se umisťujeme druzí na světě za Max-Planck-Institut. Máme tradici; doktor Joičiró Nambu - držitel Nobelovy ceny za rok 2008 - je od nás. Silní jsme v přírodních vědách a inženýrství.
* LN A jak si vedou společenské vědy?
I s nimi jsme spokojeni, ale úspěchy v humanitních vědách se těžko porovnávají. Hodně záleží na lokálních jazycích, takže v případě japonských studií chybí impakty ze zahraničí.
* LN V Asii jste nejlepší univerzitou. Jak se chcete zlepšovat?
Cílem našich zahraničních kanceláří je nabírat vynikající studenty z celého světa: jak doktorandy, tak i zájemce o nižší cykly. Nyní máme 2500 studentů ze sta zemí, většinou ale v magisterském a PhD. cyklu. Pro bakaláře je problémem jazyk, nicméně od roku 2011 chceme v angličtině otevřít i pregraduální kurzy. Zatím u nás převažují studenti z východní Asie, zvýhodnění strukturou řeči a písma: máme 750 Číňanů, 500 Korejců, 300 Tchajwanců...
* LN To chcete změnit?
Ano. Chtěli bychom rozšířit náš záběr. Chceme zvyšovat počty oborů v angličtině, povzbudit zahraniční studenty, aby se neobávali japonštiny. Rádi bychom měli více Evropanů.
* LN Máte centra v Pekingu, Indii a v Yale. Plánujete svůj „office“ i v Evropě?
Virtuální kancelář už máme v Londýně ve spolupráci s The Japan Society for the Promotion of Science, ale vlastní úřad zatím nechystáme. Kontakty s Evropou chceme posilovat jinak; chceme být v Evropě více vidět a zvýznamnit naši pozici v tamním akademickém prostředí. Jednou z cest je i organizace takzvaných Todai Forums, která se konají jednou za dva roky. V dubnu bylo ve Velké Británii, naši zástupci zavítali na Imperial College či Cambridge. Předtím se konalo ve Švédsku, třeba bude jednou i v Praze...
* LN Máte kontakty i s českými univerzitami?
Výměny s Českem jsou omezené, což vnímám jako nešťastné. Vždyť ČR je centrem kultury v srdci Evropy. Jde asi o pozůstatek minulosti, neboť do roku 1989 existovalo mnoho překážek.
