9. července 2017 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: AnderSen Divadla Na zábradlí je čirá symbolická imaginace

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Inscenace AnderSen. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Inscenace AnderSen. | foto: Divadlo Na Zábradlí

PRAHA Vím, že titulek tohoto článku je neobvyklý, pro čtenáře nepřitažlivý a leckomu může být i nesrozumitelný. Ale: mám-li se pokusit alespoň trochu proniknout k nové inscenaci Jana Mikuláška AnderSen, již režíroval v Divadle Na zábradlí, pak nejlepší příležitostí k tomu je zřejmě učinit to přes tento pojem.

V umění je to se symboly nejednoduché, nevycházejí nikdy ze společenského vědomí, ale z tvořivého subjektu. Většinou jsou ovšem tyto symboly alespoň nějak a něčím zakotveny ve světě, v němž žijeme, odkazují alespoň částečně na nějakou skutečnost, kterou známe. V divadle bývá tento odkaz téměř samozřejmý, neboť velká část prvků použitých na jevišti jsou originály dobře známých jevů.

Myslet obrazem

Jenže Mikuláškovy symboly v této inscenaci tento odkaz postrádají, pohybují se v rovině imaginace, vyvolávají obrazy, v nichž nemůžeme rozpoznávat to, co je nám známé. Existují tu pouze ty subjektivní představy. Tohle je - mimochodem – podstata Mikuláškova scénování od samých počátků jeho vstupu do českého divadla; vždycky rozvíjel a zdůrazňoval obraz jako jistý způsob scénického tvoření, povyšoval jeho existenci na prioritní řád, jenž spočívá především v zachycení procesu tvorby inscenace; prostě myslel obrazem.

Inscenace AnderSen.
Inscenace AnderSen.

V nové inscenaci inspirované dílem dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena je to však s touto povahou scénování krajně složité, neboť se v ní prolíná více faktorů, které zvětšují působení subjektivní imaginace. Za tvůrce inscenace kromě Andersena je označen kolektiv, který ji stvořil; tedy všichni, kdo do ní vtiskli své subjektivní představy. Byl pro ně vyhrazen velký prostor jako pro jednu z klíčových složek inscenace. Opět to není u Mikuláška nic nového, viděli jsme Na zábradlí některé jeho inscenace jako Hamleti nebo Požitkáři, v nichž „kolektiv“ přispíval svou imaginací k tvorbě obrazů, jimiž se „myslelo“ o herectví nebo o smrti.

Tentokrát se ovšem imaginace jako subjektivní obrazotvorný zážitek vrací až do dětství, k prožitkům, které v tvůrcích trvale ovlivňují jejich vidění a vnímání. A vedle toho jdou přirozeně obrazy, jež tak nebo onak pramení z Andersenovy tvorby, ale především opět z jejího uchopení v subjektivním zakoušení a chápání tvůrců inscenace. Imaginativní symboly se protínají, střídají, vrší, zanechávají pocit sice sugestivní, leč nepřehledné reality.

Inscenace AnderSen.


V anonci na webových stránkách Divadla Na zábradlí je u AnderSnu seznam postav, které vycházejí z postav Andersenových jako Sněhová královna, Kaj, Císař. A je tu také Božena Němcová. Přiznávám, že jedna ženská postava je oblečením i maskou podobna slavnému Hellichovu portrétu spisovatelky. Bohužel i nejrůznější fragmenty textu odmítají možnost přímočarého odkazu k realitě, Boženu Němcovou lze vnímat právě jen jako obraz, jejž lze těžko dekódovat a je možné jej uchopit jenom v komplexitě celé inscenace. Ostatně: v inscenaci tato kvalita výrazně převažuje, především vnímáme obrazy utvářející onu komplexitu: od bizarních masek postav, kostýmů i scény Marka Cpina až po pohyb nejrůznějších předmětů, jež se samy o sobě rovněž stávají nositeli symbolické imaginace, vzdorují vztahům k realitě, znázorňují sugestivní fiktivní svět. Nebylo to při této inscenaci poprvé, co jsem si při vnímání a reflektování tvorby Jana Mikuláška vzpomněl na teoretika umění Maxe Imdahla a jeho vidoucí vidění – „sehendes sehen“ –, které se snaží překonat vnímání viděného pomocí známých skutečností a předvést svět jinak. Koneckonců: je jistě inspirující úsilí pronikat ke složitému složitostí. Zůstává ovšem otázka, kolik diváků je tímto viděním obdařeno a je na toto divadlo, jež překračuje hranice principů, které kdysi konstituovaly divadlo jako specifický druh umění, připraveno. Neboť tu vstupujeme do prostoru, v němž se rýsují zcela nové a jiné parametry, jež pojem divadlo posouvají, ne-li zpochybňují.

AnderSen

H. Ch. Andersen a kol.

Režie: Jan Mikulášek

Dramaturgie: Petr Štědroň a Dora Viceníková

Výprava: Marek Cpin

Divadlo Na zábradlí, prem. 2. 6.

Jan Císař, teatrolog
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz