9. března 2017 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Hudebníkova dokumentární siesta na planetce Mišík

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Snímek Nechte zpívat Mišíka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Snímek Nechte zpívat Mišíka. | foto: CinemArt

Hravě pojatý dokument Jitky Němcové Nechte zpívat Mišíka vstoupil do kin v den včerejších muzikantových sedmdesátin.

Dobře naladěný – téměř – sedmdesátník sedí před otevřenou lednicí plnou piv, jedno z nich popíjí a vykládá o svém pozoruhodném životě. Tak vypadá významná část dokumentu o Vladimíru Mišíkovi, jedné z nejvýraznějších postav české populární hudby – čehož dokladem je i fakt, že po něm čeští astronomové z Hvězdárny Kleť pojmenovali planetku objevenou v roce 1995. A právě na oné planetce o průměru okolo čtyř kilometrů, kde kupodivu existuje dýchatelná atmosféra a obývají ji tvorové dokonale připomínající pozemské slepice, se nachází ona lednice, stolek, stará televize, knížky, vinyly a další předměty, které Vladimíru Mišíkovi pomáhají vzpomínat. On sám se se na planetku dopravuje teleportací „jako ve Star Treku“ a do svého útočiště zve i své přátele, s nimiž se v jiných pasážích filmu potkává na Zemi...

Je to odvážná stylizace, ale nikoli samoúčelná: filmová planetka Mišík v metafoře představuje mentální prostor, v jakém je zpěvákovi evidentně opravdu dobře. Je znát, že hru vzal za svou a nemusí se do ní nepřirozeně nutit. Když zve na svou planetku kytaristu Radima Hladíka a rozpovídá se o jejích zvláštnostech, jejich dialog je ve své dětinskosti zkrátka milý. Teskným, latentně přítomným dovětkem oné situace je skutečnost, že se jedná o jedno z posledních veřejných vystoupení Radima Hladíka. Výzva k setkání na příjemném místě kdesi ve vesmíru tu tím pádem nabývá až metafyzického rozměru.

Snímek Nechte zpívat Mišíka.
Snímek Nechte zpívat Mišíka.

Dokonce ani ta slepice, která Mišíkovi upíjí ze sklenice pivo, nespadla úplně z nebe, má své jisté odůvodnění v Kuřeti v hodinkách, slavném albu, které Mišik nahrál roku 1972 s kapelou Flamengo a na které ve filmu samozřejmě také přijde řeč. Přece jen je ale také třeba říci, že tvůrčí záměr, aby scéna působila tak, že slepice Evička se Mišíka vyptává a on jí odpovídá, vyšel spíše z menší části. (V každém případě: nevyhraje-li příštího Českého lva za herecký výkon ve vedlejší roli slepice, bude to po Slámově Bábě z ledu a po tomto snímku opravdu s podivem.)

Tajemství rodu

Nápad s planetkou a k němu přidružené hříčky účinně vymaňují film Nechte zpívat Mišíkaze zástupu dokumentů s „mluvícími hlavami“, které nicméně ani v tomto snímku samozřejmě nemohou chybět. I s nimi se však Jitka Němcová snaží pracovat co možná kreativně. Skladbu filmu doplňují též hrané pasáže: sympaticky nápaditá je ta, kde mladého Vladimíra Mišíka u úředního okénka vojenské správy představuje jeho dcera Barbora. Naopak klip k známé písni Stříhali dohola malého chlapečka působí snad až zbytečně doslovně.

Velmi výrazný oživující prvek poskytlo dokumentu pátrání po osudu Mišíkova otce, do něhož se režisérka Jitka Němcová vehementně pustila. Na počátku byla rodinná pověst, že Mišíkův tatínek, americký voják, zahynul v Koreji. „Tuhle Vláďovu informaci o smrti otce jsem nedokázala přijmout – sama nevím proč,“ říká o svém pátrání režisérka. „Rozhodla jsem se, že to prověřím, že bychom mohli na hrob jeho otce položit kytičku. Ale všechno bylo úplně jinak! Nejedna situace z pátrání po jeho genealogickém rodu připomínalo až detektivku, se skutečně netušeným rozuzlením...“ A to je tedy pravda.

Důležité (a samozřejmě logické) je i to, že režisérka nechává na poměrně slušné ploše zpívat Mišíka. Příznivi tradičnějšího přístupu by možná uvítali ještě více archivních záběrů; z těch použitých utkví zejména kuriózní Mišíkova pódiová setkání s Josefem Zímou či Dagmar Veškrnovou.

Posezení na planetce Mišík je živé, příjemné setkání s člověkem, který má nač vzpomínat, as jeho příbuznými a přáteli, kteří o něm povídají pěkné věci. Pozitivní nálada z filmu vyzařuje přesto, že téma hovoru často vůbec veselé není: ať je řeč o hudebníkově zákazu činnosti v 80. letech, o jeho složitém zdravotním stavu nebo o těžkém dilematu, které musel řešit, když měl obdržet státní vyznamenání z rukou prezidenta Miloše Zemana.

V úhrnu lze říci, že ze střetu Mišíkovy klidné povahy a živelné energie režisérčiny vznikl ve vesmíru útvar, který je možno označit za opravdu jedinečný.

  • 3Diskuse


Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky


L. Wellner Bylo to moc hezké a milé! 23:30 12.3.2017
J. Polanecký Těším se! 12:01 10.3.2017
A. Novák v sobotu 20:20 na čt art... 19:51 9.3.2017

REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz