PRAHA Největší recese ve Spojených státech, a tím i ve světě od konce druhé světové války skončila loni v červnu. Oznámila to na začátku týdne americká Národní rada pro ekonomický výzkum (NBER). Je to dobrá zpráva pro americkou i světovou ekonomiku. S ní ovšem přichází zpráva špatná – rada oznámila, že stav amerického hospodářství má daleko k normálu a ekonomové nepřímo naznačili, že letos hrozí v USA příchod další recese. Znamenalo by to, že hospodářský pokles může posléze opět zasáhnout i Evropu.
K rychlejšímu oživení americké ekonomiky totiž zatím příliš nepomohly daňové škrty ani vládou ohlášené stamilionové výdaje na budování dálnic a letišť. Nezaměstnanost dosahuje téměř deseti procent a vláda prezidenta Baracka Obamy ztrácí popularitu u veřejnosti. Objevují se proto zprávy, že pro zvýšení popularity vlády odejde ze svého postu ministr financí Timothy Geithner.
Rada, nezávislá instituce, která sleduje americké hospodářství a oficiálně vyhlašuje začátek a konec recese, oznámila, že tato recese trvala 18 měsíců. Byla to nejdelší recese v amerických dějinách od dob Velké deprese ve třicátých letech minulého století. Následující dvě velké recese v letech 1973 – 1975 a 1981 – 1982 trvaly jen 16 měsíců. Navíc byly částečně způsobeny vnějšími příčinami – ropnými šoky. Naproti tomu poslední recese byla způsobena prasknutím hypotéční bubliny a bankovní krizí a její následky jsou dosud zřetelné. Trh s nemovitostmi se stále nevzpamatoval. Téměř čtvrtina vlastníků domů na hypotéku má větší dluhy, než kolik činí cena jejich nemovitosti. Banky stále splácejí své minulé ztráty a omezují půjčky. Podle ekonomů citovaných časopisem The Economist se z katastrofy, jakou byla poslední krize, banky vzpamatovávají obvykle sedm let.
„I když ekonomové mohou říci, že recese oficiálně skončila loni, pro miliony lidí, kteří jsou stále bez práce, kteří vidí padat ceny svých domů a kteří mají problém zaplatit své každodenní výdaje, je recese stále zde, a to velmi reálně,“ reagoval prezident Barack Obama na oznámení Národní rady pro ekonomický výzkum. Obama je v současné době kritizován zejména opoziční republikánskou stranou kvůli tomu, že místo aby snižoval daně, a tak podpořil hospodářství, spoléhá se na vyšší výdaje, které ovšem znamenají vyšší daně. Obama se ale brání tím, že mu jde spíše o snížení daňových úlev pro bohaté a jejich rozšíření na chudé. Zároveň chce místo podpory na stavbu domů a pro banky podpořit daňovými škrty výzkum a vývoj. Nicméně Obama stejně jako jeho republikánský předchůdce George Bush pokračuje v zadlužování amerického státu. V letošním účetním roce, který končí tento měsíc, by měl americký federální rozpočet dosáhnout rekordního schodku 1,5 bilionu dolarů. Část ekonomů se obává, že až bude třeba rozpočet vyrovnat, mohou úspory dále zpomalovat americkou ekonomiku.
Rada svým prohlášením, které přišlo až nyní, protože teprve tento měsíc jsou známy poslední upravené statistiky zobrazující loňský stav ekonomiky, příliš nepřekvapila. Většině ekonomů bylo jasné i před jejím prohlášením, že oživení americké ekonomiky začalo loni v létě, prohlásil Nigel Gault, makroekonom z poradenské firmy IHS Global Insight. Je navíc velká šance, že ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku se dočkáme další recese, tvrdí Gault.
Přetrvávající ekonomické obtíže mohou vést k odvolání ministra financí Timothyho Geithnera a šéfa prezidentových ekonomických poradců Lawrence Summerse. Na dotaz moderátora televizní stanice CNBC odmítl Obama tuto možnost vyvrátit nebo potvrdit. Prohlásil, že oba pracují dobře, ale mají „těžkou práci“. O odchodu Geithnera se spekuluje už delší dobu a pravděpodobně by se přesunul do americké centrální banky. Jeho odvolání by mohl vylepšit pozici vládnoucích demokratů před letošními listopadovými volbami.
Graf
JEDEN A PŮL ROKU DLOUHÝ PÁD
Graf zachycuje indexovaný vývoj ekonomických ukazatelů USA (100 = prosinec 2007)
Zdroj: NBER /Hell
