ATÉNY/FRANKFURT Řecko chce po zemích platících eurem a Mezinárodním měnovém fondu v přepočtu až 1,1 bilionu korun, tedy částku odpovídající ročnímu rozpočtu Česka. Vysoké zadlužení Řecka, ale také Itálie znamená pro celou eurozónu tvrdou zkoušku. Může to být i její konec. „Eurozóně hrozí rozpad,“ uvedl doslova v rozhovoru pro LN britský bankéř David Marsch.
Řecký premiér Jorgos Papandreu včera po dlouhých týdnech vyčkávání oficiálně požádal o finanční pomoc. „Obdrželi jsme řeckou žádost. Jsme připraveni na ni urychleně reagovat,“ uvedl v prohlášení Dominique Strauss-Kahn, ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten spolu s členskými zeměmi eurozóny přislíbil Řecku finanční injekci již v březnu.
Samotný příslib pomoci však zadlužené zemi neposkytl dostatek klidu na zažehnání finančních potíží. Proto včera premiér Papandreu v přímém televizním přenosu požádal o aktivaci předjednané půjčky. „Naši partneři rozhodnou měrou přispějí k vybudování bezpečného přístavu pro Řecko. To nám poskytne čas na opravu naší lodě,“ cituje Papandrea britský zpravodajský server BBC.
Na podmínkách čerpání mezinárodní pomoci se nyní v Aténách snaží dohodnout Řecko s misí MMF, Evropské unie a Evropské centrální banky. Podle Evropské unie by podmínky záchranného balíčku pro Řecko mohly být dohodnuty během několika dnů, uvedla tisková agentura Bloomberg.
Česká republika se na rozdíl od Slovenska, které již zavedlo euro, nebude na pomoci Řecku podílet. „Stále platí naše stanovisko, že jde primárně o záležitost zemí eurozóny a případně MMF,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Česko tak Řecku přispěje pouze nepřímo, a to přes MMF. Právě této instituci se na počátku tohoto měsíce rozhodla Česká národní banka půjčit až 1,03 miliardy eur, tedy zhruba 25,5 miliardy korun. Tato suma je součástí až 75 miliard eur, které fondu v loni slíbila EU. Tyto peníze mají jít na půjčky zemím, které se dostaly do potíží.
Premiér Papandreu včera zároveň uvedl, že žádost o půjčku považuje za vzkaz spekulantům, aby si nezahrávali s eurem. Řecko však není jedinou zemí, která ohrožuje stabilitu eurozóny.
Pokračování na straně 13
Řecko: Evropa bude platit...
Dokončení ze strany 1 I přes včerejší žádost Řecka o finanční pomoc, která uklidnila investory a zpevnila akciové trhy v Evropě, totiž eurozóna není ani zdaleka z nejhoršího venku. „Teď se bude bojovat o to, jak velká má pomoc být a jaké podmínky s ní budou spojeny,“ upozornil analytik finančního ústavu Nomura Sean Maloney. Ani ostatní analytici nevidí budoucnost eurozóny růžově. „Není to dobrý výsledek pro Řecko ani pro eurozónu. Bylo to ale nutné, protože Řecko už si nemůže dovolit financovat dluh za současné tržní sazby,“ řekla šéfka výzkumu ve společnosti Forex. com Jane Foleyová. Německo, které jako největší člen eurozóny bude mít rozhodující hlas při jednání o poskytnutí půjčky Řecku, již včera prohlásilo, že bude solidární. Berlín tak naznačil, že případnou finanční pomoc Řecku nejenže nebude blokovat, ale zároveň že je ochoten reagovat okamžitě. „V tuto chvíli ale finanční potřeby Řecka nejsou akutní, peníze na financování deficitu mají i na květen,“ uvedl včera na pravidelné tiskové konferenci mluvčí německého ministerstva financí Michael Offer. Ani po vyřešení problémů v Řecku si však země platící jednotnou evropskou měnou nemohou oddechnout. „Itálie je po Řecku nejslabší místo. Právě na italské krizi se může eurozóna úplně rozpadnout,“ varoval v rozhovoru pro LN britský bankéř a finanční historik David Marsh.
