ČESKÉ BUDĚJOVICE Gaudího katedrála v Barceloně se staví sto let, a přitom je její architekt dávno po smrti. Tak mimo jiné argumentují zástupci Jihočeské společnosti přátel hudby, kteří chtějí postavit v Českých Budějovicích koncertní síň podle návrhu zesnulého architekta Jana Kaplického. Spekulace některých architektů a politiků, kteří tvrdí, že dílo nelze dokončit, aniž by na něj Kaplický osobně dohlížel, považují českobudějovičtí hudební nadšenci za nesmysl.
„Ti Pražáci ho napřed uštvou k smrti a pak se snad chtějí ještě postarat o to, aby po něm v Česku nic nezbylo,“ řekl včera doslova LN předseda Jihočeské společnosti přátel hudby Antonín Kazil. Tvrzení o tom, že smrt Jana Kaplického znamená definitivní konec jak jeho rozpracovaného návrhu Národní knihovny v Praze, tak českobudějovické koncertní síně, je podle Kazila naprosto mylné.
Pražské kecy Velmi skeptický zůstává k dokončení obou staveb bez přítomnosti Kaplického i známý architekt Vlado Milunič, který v rozhovoru s LN realizaci takzvané chobotnice i rejnoka v Budějovicích dokonce striktně vyloučil. „Jak je tedy možné, že Gaudí nežije a jeho katedrála se staví dál?,“ ptá se Kazil. Podle něj existují v Evropě i ve světě stovky dalších příkladů, kdy byla stavba dokončena až po smrti architekta. „Proto považuji podobné spekulace o konci Kaplického staveb s odpuštěním za pražské kecy,“ uvedl Kazil.
Jihočeská společnost přátel hudby hodlá začít se stavbou koncertní síně, kterou formou architektonické studie navrhl Jan Kaplický, v roce 2010. Zhruba dvoumiliardovou investici by měl přitom pokrýt nejmenovaný zahraniční investor, jehož jméno společnost zatím nechce zveřejnit. Pozemek v areálu bývalých kasáren ve Čtyřech Dvorech poskytne zdarma město. Kazil přitom tvrdí, že nepředpokládá velké problémy ani v souvislosti s autorskými právy po zesnulém architektovi, ani s výběrem jeho pokračovatelů, kteří by takzvaného rejnoka v Českých Budějovicích měli dokončit.
Konkrétní jednání s Kaplického londýnským studiem Future Systems ale zatím neproběhla. „Nyní jsme jim především poslali kondolenci, což jistě chápete,“ řekl Kazil.
K projektu rejnoka jsou však skeptičtí nejen pražští architekti, ale i někteří českobudějovičtí radní. „Návrh se mi líbí, chtěl bych, aby ta stavba u nás stála. I kdyby se ale našel investor, mám trochu pochybnosti o tom, zda by si tak velká koncertní síň vydělala na svůj provoz,“ řekl LN náměstek českobudějovického primátora Rudolf Vodička. Podle některých propočtů by totiž mohl „rejnok“ údajně prodělávat až 50 milionů korun ročně. „Město nepočítá s tím, že by stavbu či následný provoz financovalo,“ potvrdil Vodička. Zástupci hudební společnosti chtějí ale údajně využít všech dostupných grantů i evropských fondů.
Trochu falešná jsou přitom i některá tvrzení o tom, že pražští politici odmítli Kaplického chobotnici, zatímco podobně unikátní architektonický návrh zdaleka takové emoce nevzbudil. Důvod je ale jednoduchý. Na rozdíl od chobotnice totiž rejnok nebude ve městě zdálky nikde vidět, snad s výjimkou vrcholu českobudějovické Černé věže. Budějovice jsou rovinaté město ležící v kotlině, a pokud by chtěl někdo spatřit rejnoka, musel by tedy dojet až přímo k němu, tedy do areálu bývalých kasáren. I ti obyvatelé Budějovic, kterým se návrh nelíbí, tak proti jeho stavbě nijak neprotestují.
Studenti chystají akce za blob Zastánci knihovny z řad studentů chystají manifestaci za její postavení. Iniciativa vznikla na serveru Facebook a k deseti tisícům příznivců se stále řadí další. S manifestací se čeká až poté, co se rodina s Janem Kaplickým rozloučí. Vznikl také nadační fond, který chce shromáždit prostředky na realizaci knihovny pomocí veřejné sbírky, na jejíž povolení se čeká. Založil jej Jan Kasl, ve vedení jsou také dále Olga Sommerová a Ivo Mathé.
