Pauza, která nedobrovolně odstřihla nás umělce od pupeční šňůry s divákem, zapadla do jámy lvové a konečně je zase co stříhat. Diváci přicházejí, přestože sedí v rouškách, a za to mají můj velký obdiv, přijdou, a to je pro nás jasný signál, že hlad po umění, kultuře a vjemu „tady a teď“ prostě nikdy neopadne.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky. Děkujeme za pochopení.