20. června 2018 17:59 Lidovky.cz > Relax > Věda

Česká družice překonala očekávání, na oběžné dráze už krouží rok

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Česká družice VZLUSAT-1. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká družice VZLUSAT-1. | foto: VZLÚ

PRAHA Česká nanodružice VZLUSAT-1, která loni 23. června zamířila na oběžnou dráhu, stále funguje a posílá data na Zemi. Původní životnost se přitom odhadovala na několik měsíců. Družice mimo jiné měří radiaci a testuje kompozitní materiál pro radiační stínění. Uvedli to dnes někteří z tvůrců zařízení na semináři ve Štefánikově hvězdárně.

VZLUSAT-1 zamířila na oběžnou dráhu z indického kosmodromu s označením SDSC spolu se zhruba třicítkou dalších nanosatelitů. „Český satelit byl vypuštěn na polární dráhu do výšky 505 kilometrů a byla mu udělena rychlost 7 km/s,“ uvedli zástupci společností, které se na konstrukci družice a jejích přístrojů podílely. Vyvinul ji Výzkumný zkušební letecký ústav ve spolupráci s několika univerzitami a firmami. Pro Západočeskou univerzitu v Plzni práce dodnes neskončila, družice totiž překonala očekávání, je stále funkční a posílá data, která zaznamenávají odborníci z plzeňské univerzity. V dosahu pozemní stanice je VZLUSAT-1 šestkrát za den a vždy zhruba deset minut komunikuje rychlostí 5kb/s.

Jedním ze stále funkčních přístrojů je miniaturizovaný rentgenový dalekohled od firmy Rigaku Innovative Technologies. Spolupracovali na něm firma HVM Plasma a České vysoké učení technické. „Vzhledem k dostatečné kapacitě datové komunikace jsme schopni provádět jak snímkování Slunce, tak i dlouhodobá dozimetrická měření,“ řekl projektový manažer Rigaku Adolf Inneman. Pro dalekohled vývojáři vyzkoušeli zcela nový typ optiky, který do vesmíru ještě nikdo nevyslal. Nazývá se „račí oko“ a inspiraci pro něj vývojáři vzali z přírody. Raci takovou metodu používají pro vidění v kalných vodách.

Součástí techniky na družici je také kompozitní radiační štít, jímž chtějí průmyslové firmy zjistit, jak je možné ochránit elektroniku ve vesmíru před vysokou radiací. Kvalitu stínění měří Rigaku pomocí křemíkové rentgenové diody. Podle Innemana je dlouhá životnost družice dána patrně hlavně tímto štítem. To, který typ kompozitu chrání před radiací nejlépe, bylo pro odborníky překvapením. „Ukázalo se, že největší útlum způsobuje uhlík, protože nemá sekundární radiaci,“ řekl Inneman.

Další přístroje na družici zahrnují senzory pro vlhkost a teplotu nebo zařízení k měření magnetického pole. Na satelitu je také přístroj pro měření kyslíku v atmosféře Fipex, který nevyvinuly české firmy, ale Technická univerzita v Drážďanech. Byl součástí mezinárodní mise, experti ale zaznamenali problém v jeho fungování. Jedním z úspěchů družice je podle odborníků to, že se jí podařilo zaznamenat geomagnetickou bouři, která vznikla po sluneční erupci 6. září loňského roku. Plánování družice začalo už v letech 2010 a 2011, start se několikrát odkládal, jak uvedl hlavní řešitel projektu Vladimír Dániel z výzkumného ústavu. Odborníci se setkávali s různými problémy, například s rozlišením vysílání české družice od jiných, které vysílají na podobných frekvencích. Dalším problémem je, že navzdory stínění kosmická radiace „užírá“ bloky paměti. Odborníci mohou ze Země opravit jen některé potíže.

Seminář k ročnímu uvedení družice na oběžnou dráhu pořádala kosmologická sekce České astronomické společnosti. Družice váží dva kilogramy, ve složeném stavu má rozměry deset krát deset krát 20 centimetrů.

pak snm mha

ČTK
  • 0Diskuse