Snad pro útěchu, nebo abychom viděli světlo na konci tunelu, se mnozí ptají, zda nám to všechno, co jsme byli schopni udělat proti pandemii covidu-19, umožňuje přemýšlet o bohatší společnosti, která je solidárnější a rovnější. Objevili jsme smysl a hodnotu společného postupu ke společným cílům a hodnotám, na který si vzpomeneme jen ve chvílích mimořádným problémů - jako jsou ty, které způsobuje zemětřesní, nedostatek či zmíněná epidemie.
V září se kvůli koronaviru neotevře do deseti škol, řekl Plaga. Cílem jsou co nejmenší karanténní opatření |
Jde právě o epidemie a spolupráci. Abychom nalezli toto světlo, zaměřili jsme se na svět vědeckého výzkumu, který je asketický a chladný. Když jsme analyzovali publikované práce o koronaviru z prvních šesti měsíců od začátku pandemie, brzy jsme si všimli, že jejich počet (téměř 14.000) je desetkrát vyšší, než tomu bylo u nedávných virových epidemií, jako je SARS, ptačí chřipka, blízkovýchodní respirační syndrom (MERS) či prasečí chřipka, píše italský deník.
Když jsme se však podívali lépe, nalezli jsme něco ještě zajímavějšího, co se týká mimořádné schopnosti reakce vědecké komunity na pandemii. A sice, že 90 procent výzkumů bylo publikováno okamžitě a otevřeně, a to i v nejprestižnějších časopisech, jako je Nature a Science. To znamená, že kterýkoli lékař v každé části světa má dnes možnost rychlého přístupu k velkému množství informací, které mohou být rozhodující pro zlepšení prevence i terapie.
Sdílené práce
Jde skutečně o významnou výhodu, protože jsme pomalu, jen den za dnem, zjišťovali, jaké jsou nejlepší způsoby, jak nemoci čelit. Stačí si připomenout například obrat, který vedl k tomu, že se v prvních fázích nemoci dává přednost lékům na bázi kortizonu před jinými léky, původně velmi vychvalovanými, jako je hydroxychlorochin a další protivirové přípravky.
Skutečně jde o obrovský krok vpřed: počet sdílených prací překračuje o 50 procent počet těch, které byly realizovány na téma deseti chorob (zejména kardiovaskulárních nemocí, nádorů a respiračních chorob), jež dodnes usmrtily více lidí než koronavirus - až šestnáctkrát více.
Covidová statistika překonala další hranici, na světě se koronavirem nakazilo již 25 milionů lidí |
Z hlediska spolupráce následuje nezbytně druhá otázka: Je možné pracovat tak, aby se mimořádná dostupnost studií o koronaviru mohla rozšířit i na další nemoci, které mají velký dopad na veřejné zdraví? Větší sdílení vědeckých výsledků by mělo nejen významný vliv na výzkum a klinickou praxi, ale bylo by také nesmírně užitečné pro státy, které mají menší zdroje a které mnohem častěji trpí závažnějšími dopady koronaviru i mnoha dalších chorob.
Řešení je na dosah ruky: rozdílné možnosti přístupu k publikacím o koronaviru a nemocem, které jsme citovali, by mohly být částečně vyrovnány, kdyby jejich autoři dávali na internetu k dispozici články, které prošly vědeckou kontrolou, ale nebyly ještě publikovány. Aby byly práce ze sta procent přístupné, bylo by potřeba, aby vědci, instituce a vědecká sdružení spojili síly k tomu, aby byly zrušeny restrikce, například časové embargo.
Tato cesta je plná překážek, jako je lhostejnost nebo výzkum s cílem zisku za každou cenu, a to i mezi vědci. Dnes ale máme o nástroj více - je to koronavirus, který ve světě, zvláště ve vydávání vědeckých prací, vyvolal revoluci. To ukazuje, že je možná skutečná změna. Nepromeškejme tuto příležitost, píše italský deník.
