Dinosauří trus odhalil stáří trav

Trávy dnes patří k nejhojnějším složkám vegetace. Vyskytují se prakticky na celé zeměkouli ve zhruba deseti tisících druzích. V řadě ekosystémů hrají klíčovou roli. Jsou výlučnými či důležitými složkami potravy mnoha živočichů. Včetně člověka. Značná část naší produkce potravin, základu civilizace, využívá trávy, zejména obiloviny. Jíme je přímo a krmíme jimi hospodářská zvířata.

Původ trav halí tajemství. Logika napovídá, že patřily k prvním skupinám kvetoucích rostlin, jež se explozivně rozrůznily před asi 100 miliony let. Nicméně dosud nejstaršími náznaky existence trav byla fosilní pylová zrnka nejasného původu z přelomu druhohor a třetihor, stará 60-70 milionů let. Dvě hlavní skupiny trav se podle fosilií vyčlenily někdy ve středu třetihor, asi před 35 miliony let. Jejich bouřlivý rozvoj však dokládají až fosilie staré pouhých 16 milionů let.

Zuby místo navštívenky

Fosilní záznam bývá velmi útržkový. Paleontologové proto musejí druhohorní obry z nalezených pozůstatků pracně rekonstruovat. Často však nejde o kompletní sestavení kostry tvora známého z jiných nálezů, ale o spolehlivé prokázaní jeho existence na dané lokalitě a v daném čase. Z toho pak lze vyvodit paleoekologické a biogeografické závěry. Nejpočetnější část fosilií dinosaurů představují izolované zuby. Dinosaurům zuby dorůstaly během celého života. U řady druhů jsou však velmi podobné. Jak je spolehlivě rozlišit? Novou matematickou metodu předložil tým vedený Joshuou Smithem z Washingtonovy univerzity. Dříve vymezené měřící znaky, velikostní, tvarové a odvozené funkční, doplnili řadou nových. Díky tomu lze i podle jediného zubu přesně zatřídit dravé theropodní dinosaury, jako byli tyranosauři. Metodu autoři zamýšlejí rozšířit na zuby býložravých sauropodních dinosaurů.

Považuje se to za důsledek souběžné evoluce s pasoucími se býložravými savci. „Molekulární hodiny“, založené na četnosti výskytu mutací DNA, ovšem datují první velká rozrůznění trav až do doby před 83 miliony let. Zřejmě k tomu došlo v Jižní Americe, součásti prakontinentu Gondwana.

Na tomto prakontinentu patřili k nejvýraznějším býložravcům velcí dinosauři ze skupiny titanosaurů. Jejich chrup ale nepoukazuje na „trávožravost“. Takový chrup, lícní zuby s vysokými korunkami, hypsodontní, přizpůsobený konzumaci rostlinné potravy s brusným účinkem, který trávy mají, je až znakem třetihorních savců. Výjimkou jsou savci z pozdní křídy Jižní Ameriky, Madagaskaru, Tanzanie a Indie. Protože chyběly jednoznačné soudobé fosilie trav, vědci jim připsali například bobří způsob života.

Tým vedený Caroline Strömbergovou ze Švédského muzea přírodní historie a Vandanou Prasadovou z Paleobotanického ústavu v indickém Lucknow však v nejnovějším vydání časopisu Science publikoval důkazy, že správné řešení přece jen zahrnuje trávy. Vědci analyzovali zkamenělý trus starý zhruba 70 milionů let. Podle spojení s kosterními zbytky patřil titanosaurům. Nalezli v něm četné fytolity, což jsou částečky tvrdých minerálů. Rostliny je vytvářejí ve svých tkáních zejména pro obranu vůči hmyzím a živočišným býložravcům. Díky fytolitům jsou tuhé a hůře se žvýkají.

Vědci v koprolitech (zkamenělých výkalech) rozpoznali fytolity dvouděložných rostlin, jehličnanů, palem, ale i nejméně pěti typů trav. Paradoxně připomínají spíše fytolity z moderních trav, než z fosilních. Indie se od Gondwany odštěpila před asi 80 miliony let a do hlavního euroasijského masivu narazila zhruba před 50 miliony roky. Trávy si zřejmě přivezla z Gondwany.

Pestrá směs fytolitů napovídá, že titanosauři si ve vegetaci zvlášť nevybírali. Trávy ani nebyly dominantní složkou jejich potravy. Starší původ a rozrůznění trav ovšem dobře ladí s existencí hypsodontních savců z konce druhohor. Ti se zřejmě na konzumaci nové lahůdky specializovali.