Fosilie dospělého exempláře plesiosara Polycotylus latippinus stará 78 milionů let byla objevena už v roce 1987 v Kansasu a byla vystavena v oddělení dinosaurů v losangeleském muzeu. Ostatky zhruba pětimetrové samice byly vtisknuté do 12 oddělených bloků, na nichž nikdo nekontroloval pozici.
Proto až tolik nezaráží, že si plodu tak dlouho nikdo nevšiml. Podrobný výzkum provedli až Frank Robin O' Keefe z Marshallovy univerzity v Západní Virginii společně s ředitelem muzea Luisem Chiappem při sestavování kostí.
Chiappe si s O'Keefem všimli, že dvě desítky obratlů, ramenní, pánevní a další kosti patří výrazně menšímu jedinci. Zjistili, že jde o zkamenělinu samice, v jejíchž útrobách zůstalo embryo.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nemohlo jít o spolknutou kořist vzhledem k tomu, že kosti mláděte nenesly jediný škrábanec od zubů a také nebyl plod zcela vyvinutý.
Příliš těžkopádní na kladení vajec
Vědecká obec už v minulosti tušila, že plesiosauři mohli rodit ve vodě živá mláďata. Byli podle ní příliš těžkopádní, aby se vyplazili na břeh a nakladli tam vejce. Tohle je ale první důkaz pro její teorii.
Tito predátoři, jejichž některé druhy mohly dorůst až přes 20 metrů délky, rodili do vody už poměrně velkého jedince. "Nejen že jsme ověřili, že nekladli vejce, ale velikost jediného novorozence napovídá, že se o něj matka po narození (zřejmě) starala," vysvětlil Chiappe.
ČTĚTE TAKÉ: |
Tato hypotéza odpovídá tomu, co se děje v přírodě i dnes - konkrétně u živočichů, kteří rodí velká mláďata a mají k nim mateřský přístup. Podobné chování lze pozorovat u velryb či delfínů.
Plesiosauři vyhynuli před 65 miliony let společně s dinosaury. Na rozdíl od nich, kteří mají v dnešní době potomky v podobě ptáků, po plesiosaurech, ač byli velmi četní, žádná linie nezůstala.
