17. května 2019 5:55 Lidovky.cz > Relax > Věda

Gravitační vlny pomohou do roku 2050 sledovat vznik vesmíru, tvrdí fyzik

Vědcům se podařilo zachytit gravitační vlny (archivní snímek). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vědcům se podařilo zachytit gravitační vlny (archivní snímek). | foto: Reuters

Praha Do roku 2050 by vědci mohli pomocí gravitačních vln sledovat vznik vesmíru a jeho první okamžiky díky pokročilejším technologiím s lepším rozlišením. Během přednášky na Univerzitě Karlově to ve středu řekl teoretický fyzik a laureát Nobelovy ceny Kip Thorne, který ocenění získal za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln.

V roce 1916 předpověděl existenci gravitačních vln Albert Einstein ve své teorii relativity, ale pochyboval o jejich možném zachycení. Thornův tým zkonstruoval laserový detektor LIGO, který v září 2015 zachytil první signál těchto vln.

Hlavními zdroji gravitačních vln jsou černé díry a neutronové hvězdy. Dvě černé díry při oběhu ztrácejí vyzařováním gravitačních vln energii a nakonec splynou v jedno těleso. Zachycení gravitačních vln může být další možností pro zkoumání černých děr, neutronových hvězd a kolapsů hvězd. Jen velmi slabě interagují s hmotou, mohou tak volně putovat vesmírem a lze se jejich pozorováním dostat do doby krátce po vzniku vesmíru.

Srážka ve vesmíru

„Před 1,3 miliardy let se srazily dvě černé díry. Vlny vzniklé touto srážkou cestovaly galaxií a před 50 000 lety dosáhly okraje mléčné dráhy. V září 2015 dorazily na Zemi postupně až k detektoru LIGO,“ uvedl Thorne. 

 V roce 2017 spolu s Thornem získali Nobelovu cena za detekci gravitačních vln také Američané Rainer Weiss a Barry Barish, kteří na výzkumu s Thornem spolupracovali. Thorne začal vlny zkoumat v roce 1966 sestavením týmu zaměřeného na černé díry a neutronové hvězdy a první práci na toto téma publikoval v roce 1972.

V únoru 2016 vědci informovali o pozorování těchto vln. „Dříve jsme splynutí dvou černých děr vídali jednou za měsíc, dnes už je můžeme vidět každý týden,“ dodal Thorne. Do roku 2021 by mohlo jít o jedno splynutí každý den a pak i každou minutu.

Gravitační vlnění je velmi slabé a s rostoucí vzdáleností ještě více slábne. Plánovaný detektor LISA, který chce sestavit Evropská kosmická agentura, umožní podle Thorna lepší pozorování magnetických vln.

ČTK

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?