Zájem o studium na vysokých školách v uplynulých letech neustále stoupal. Zastavil se teprve loni, kdy bylo podáno celkem 330 tisíc přihlášek (o rok dříve to bylo asi 331 tisíc). Přesto je šance na přijetí poměrně vysoká, loni v průměru činila 74,5 procenta. Letos to bude podobné.
K TÉMATU: |
Jak vyplývá z dat, která nashromáždil Ústav pro informace ve vzdělávání, největší úspěšnost při přijetí vykazují už tradičně zájemci o technické obory - v průměru 87 procent. V této kategorii nechybí fakulty, kde mají uchazeči přijetí téměř jisté, nebo dokonce zcela jisté.
Podobná situace však byla loni například i na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy (úspěšnost uchazečů činila 98,5 procenta) nebo na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity (99,5 procenta). Stoprocentní jistotu přijetí v různých oborech nabízí také řada soukromých vysokých škol.
Na práva každý třetí uchazeč
Naopak nejobtížnější je dostat se na obory právní, tam byly loni šance v průměru na úrovni 34 procent.
Bez zajímavosti není ani srovnání lékařských fakult. Například na První lékařské fakultě Univerzity Karlovy byla úspěšnost uchazečů 45,6 procenta, na Druhé pouhých 16,8 procenta. A čím to je?
Grafika zobrazující šance na přijetí na oborech Univerzity Karlovy.
„Jednička“ si vybírá zčásti až během studia. Například na všeobecné lékařství nastupuje zhruba pět set studentů, a promují tak tři stovky. Podobně to může fungovat i na dalších školách.
A jaké obory Češi nejčastěji studují? Více než polovina z nich jde studovat techniky a ekonomii. Na technické obory loni zamířilo 28 procent studentů nastupujících na vysoké školy. Skoro 26 procent začalo studovat ekonomické obory. Naopak právu se věnovalo pouze 3,2 procenta studentů nastupujících na vysoké školy.
Jak se uplatňují absolventi VŠ? Velké přehledy vyšly v pátečních LN, které si můžete přečíst v iPadu či iPhonu |
