1. února 2019 6:20 Lidovky.cz > Relax > Věda

Ženy žijí déle než muži. Zkracuje jim život hormonální aktivita varlat?

Senioři (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Senioři (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

V pozadí vyšší odolnosti žen k nepříznivým životním podmínkám se zřejmě skrývají geny uložené na pohlavním chromozomu X. Je to tak – ženy se dožívají vyššího věku než muži. Příčiny tohoto rozdílu však halí tajemství, kterému se vědci už dlouho snaží přijít na kloub. Zatím marně.

Svou roli v tom sehrává odlišný životní styl. V řadě zemí přispívá k vyšší úmrtnosti mužů jejich silnější záliba v kouření a konzumaci alkoholu. Ženy však mají k dlouhověkosti i ryze biologické předpoklady. Ty mohou spočívat v genetických odlišnostech. Zatímco pro mužské pohlaví jsou typické rozdílné pohlavní chromozomy X a Y, ženy dědí dvojici pohlavních chromozomů X.

Významné jsou také hormonální rozdíly. Varlata mužů produkují velká množství testosteronu a dalších hormonů, jejichž efekty bývají spojovány s útlumem imunitního systému nebo se zvýšenými riziky onemocnění cév a srdce.

„Pozitivní“ kastrace

O tom, že mužům zkracuje život hormonální aktivita varlat, svědčí údaje o životě eunuchů na korejském císařském dvoře. Kastráti zastávali vysoké funkce, a směli se dokonce ženit a adoptovat děvčata nebo kastrované chlapce. Z historických pramenů vyplývá, že se eunuši dožívali výrazně vyššího věku než jejich nekastrovaní vrstevníci zaujímající na císařském dvoře srovnatelné postavení. Zatímco eunuši umírali v průměru kolem sedmdesátky a nejstarší z nich zemřel v úctyhodném věku 109 let, nekastrovaní muži umírali v průměru ve čtyřiapadesáti letech. Císaři a muži z císařských rodin se dožívali dokonce jen šestačtyřiceti let.

Také v živočišné říši bývá pravidlem, že samičky žijí déle než samečkové. Například laně se dožívají vyššího věku než jeleni. Samičky amerických hlodavců psounů prériových žijí po dosažení dospělosti devět let, samci však jen šest roků. Významně se délkou života liší také lvi a lvice. U některých zvířat ovšem rozdíly v dlouhověkosti mezi pohlavími jasně patrné nejsou. To platí třeba o afrických psech hyenovitých nebo o bobrech.

Myší zmatky v pohlaví

Tým vedený Denou Dubalovou z Kalifornské univerzity v San Francisku se pokusil oddělit vliv rozdílného dědičného založení samců a samic od vlivů, jimiž na délku jejich života působí produkce hormonů z pohlavních žláz. Využili skutečnosti, že v určení samčího pohlaví u savců sehrává významnou roli gen SRY.

Laboratorním myšákům s pohlavními chromozomy X a Y tento gen vyřadili z činnosti, a navodili tak u nich vývoj vaječníků. Naopak samicím s dvojicí pohlavních chromozomů X dodali gen SRY, a zajistili tak u nich vývoj varlat. Díky tomu mohli porovnávat délku života myšáků, kteří měli obvyklou kombinaci pohlavních chromozomů X a Y, se samci, kteří měli typickou samičí konstelaci pohlavních chromozomů XX doplněnou o gen SRY.

Podobně srovnávali délku života samic s normální kombinací pohlavních chromozomů XX se samicemi, které se vyvinuly z myší s pohlavními chromozomy X a Y po vyblokování genu SRY.

Vědci potvrdili, že normální myší samičky žijí déle než myšáci. Zároveň se ale ukázalo, že myši s dvojicí pohlavních chromozomů X žijí déle než myši s pohlavními chromozomy X a Y, a to bez ohledu na to, jaké pohlavní žlázy se u nich vyvinuly. Myšáci s varlaty a samičí konstelací pohlavních chromozomů XX žili déle než myšky s vaječníky a samčí kombinací pohlavních chromozomů X a Y. Z nejdelšího života se však těšily normální myší samičky s vaječníky a dvojicí pohlavních chromozomů X.

Efekt vaječníků a efekt dvojice pohlavních chromozomů X je odlišný. Vaječníky a jimi produkované hormony oddalují myším se dvěma pohlavními chromozomy X smrt ve vysokém věku. Pokud mají myši varlata, pak jim dvojice pohlavních chromozomů X snižuje úmrtnost ve „středním věku“.

„Pro metuzalémský život potřebují myši jak vaječníky, tak dvojici pohlavních chromozomů X,“ vysvětluje spoluautorka studie Iryna Lobachová. „Ale pro běžnou délku života je celkem jedno, jestli mají myši varlata nebo vaječníky. Pokud mají dvojici pohlavních chromozomů X, pak unikají časnější smrti během stárnutí.“

Samci vyklízejí pole matkám a mláďatům

Dena Dubalová a její spolupracovníci z výsledků pokusů publikovaných ve vědeckém časopise Aging Cell vyvozují závěr, že v delším životě samic sehrává významnou roli jejich dědičné založení v podobě dvojice pohlavních chromozomů X. Z jejich studie nelze usoudit, jestli samicím prodlužuje život druhý chromozom X, nebo zda samcům zkracuje život jejich pohlavní chromozom Y. Také není jasné, proč vývoj vaječníků dál prodlužuje život myším s dvojicí pohlavních chromozomů X.

Stáří

Výhody dvojice pohlavních chromozomů X jsou zřejmé. Samčí pohlavní chromozom Y je „zakrslý“. Nese jen několik desítek genů, z nichž mnohé jsou spojené s vývojem samčích pohlavních orgánů. Chromozom X má standardní velikost a je na něm uloženo víc než tisíc genů. Ty mají na starosti mnohem širší okruh úkolů než jen funkci pohlavních orgánů. V buňkách těla samic je vždy jeden chromozom X náhodně uspán a pracuje na výrazně nižší výkon než jeho protějšek. I tak se ale může dvojice chromozomů X v buňkách samic vzájemně doplňovat. Pokud je na jednom chromozomu X poškozen nějaký gen, odpovídající gen z druhého chromozomu X tento defekt kompenzuje.

Myší samice mohly být k delšímu životu nasměrovány evolucí, protože dlouhověkost jim dovoluje, aby se i ve vysokém věku dobře postaraly o mláďata, a zajistily tak jejich zdárný vývoj do dospělosti. Přispívají tím k přenosu samičích dlouhověkých genů na další generace.

Naopak myšáci o mláďata nepečují a jejich otcovská role je naplněna oplodněním samičky. Poté už představují pro samice a jejich mláďata nežádoucí konkurenci při shánění potravy. Z evolučního hlediska proto může být výhodné, když samci umírají dříve, protože tak svým partnerkám a potomkům vyklidí pole.

Jaroslav Petr, autor je profesorem České zemědělské univerzity

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!