Středa 26. února 2020svátek má Dorota 6 °C občasný déšť se sněhem Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Protézy používali už staří Egypťané, byly funkční a pohodlné

Britská egyptoložka Jacqueline Finchová s předchůdci dnešních protéz | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Britská egyptoložka Jacqueline Finchová s předchůdci dnešních protéz | foto: Manchesteŕ UniversityReprofoto

Egypťané se snažili, aby jejich nebožtíci odcházeli na onen svět s tělem v co nejúplnějším stavu. Věřili, že pokud někdo za života přišel o nějakou část těla, nesl si toto postižení i po celý posmrtný život. Snažili se proto chybějící části při balzamování mrtvol nějak doplnit.

Často k tomu používali modely ztracených údů vyrobené z textilií, papyru, bláta či pryskyřice. Podle britské egyptoložky Jacqueliny Finchové však nejsou některé náhražky ztracených údů pouhými atrapami, nýbrž protézami, které svým majitelům skýtaly velmi dobrou službu už za života.

O prsty nebo celé končetiny přicházeli lidé už v pravěku. Svědčí o tom jak nálezy kosterních ostatků, tak i malby na stěnách jeskyní. Kdy se lidé začali pokoušet ztracené údy nějak nahradit? Zmínky o protézách najdeme už v nejstarších textech. Například v indickém spisu Rigvéda se píše o bojovné královně Ašpale, které bohové nahradili nohu ztracenou v bitvě protézou vyrobenou ze železa. Je otázka, nakolik text pocházející snad až z doby kolem roku 3500 př. n. l. odráží skutečnost a nakolik je odrazem touhy tehdejších lidí získat zpět ztracenou končetinu. Protéza pro Ašpalu nebyla dílem lidských rukou.

infografika - pro zvětšení rozklikněte
Historická protéza

Umělá ruka uzpůsobená k boji
Jako hodnověrnější se zdá líčení z devátého dílu Herodotovy knihy Histories apodeixis o Hegesistratovi, který působil jako věštec ve službách perského vojevůdce Mardonia. Hegesistratos byl v roce 484 př. n. l. zajat Řeky, ale podařilo se mu uprchnout, když si amputoval nohu zakovanou do želez. Podle řeckého historika si nahradil Hegesistratos ztracenou končetinu dřevěnou protézou. Znovu jej Řekové zajali po porážce Peršanů u Platají v roce 479 př. n. l. a z obavy, že jim opět prchne, Hegesistrata bez velkého otálení popravili. V Pliniově knize Naturalis Historia je zmíněn generál Marcus Sergius, který se proslavil především za druhé punské války. Účastnil se bitev s Hanibalovými vojsky navzdory tomu, že přišel o pravou ruku. Tu mu údajně nahrazovala železná protéza uzpůsobená tak, aby mohl v boji držet štít.

Nejstarší dochovanou protézu měla ve svých sbírkách londýnská Royal College of Surgeon. Náhrada nohy vyrobená ze dřeva a opatřená bronzovým kováním pocházela z hrobu movitého Římana nalezeného na území dnešního italského města Capua. Protéza pocházela z doby kolem roku 300 př. n. l. Originál této římské protézy byl zničen v roce 1941 během požáru vzniklém při bombardování Londýna. Z rekonstruovaného modelu je zřejmé, že se protéza připínala k noze pomocí řemenů a na spodní části nesla buď kovovou koncovku nebo kovový model chodidla.

Četnější nálezy protéz pocházejí až ze středověku. Ve švýcarském Bonaduzu byl objeven hrob muže pochovaného někdy v šestém století i s protézou pravého chodidla. Kožená protéza byla vycpaná rostlinným materiálem a na pevnosti jí dodávala dřevěná výztuha připevněná ke kůži železnými hřeby. Jiná protéza byla objevena ve franckém hrobu ze 7. až 8. století poblíž německého Griesheimu. Svému majiteli nahrazovala nohu až ke koleni. Protéza byla ze dřeva a před opotřebením ji chránily bronzové destičky přibité železnými hřeby.

Palec z papyru, textilie a klihu
Podle egyptoložky Jacqueliny Finchové se vyráběly velmi kvalitní protézy už ve starém Egyptě. Při prohlídce staroegyptské expozice londýnského British Museum zaujal Finchovou tzv. palec Grevillea Chestera, pojmenovaný po knězi a archeologovi, který pro britská muzea v 19. století sbíral cenné archeologické předměty. Náhražku palce pravé nohy našel roku 1881 na thébské nekropoli. Palec je vyroben ze směsi drceného papyru, textilie a klihu. Na povrchu je zpevněn sádrou. Náhražka napodobuje prst skutečně věrně a je na ní patrné dokonce i lůžko pro nehet, který se však nedochoval. Náhrada palce byla připevněna k noze pravděpodobně tkaničkami a ve správné pozici ji pomáhaly držet i řemínky sandálu. Na základě nedávných analýz se zdá, že palec Grevellea Chestera byl vyroben kolem roku 600 př. n. l.

V roce 2000 popsali němečtí vědci vedení Andreasem Nerlichem druhý staroegyptský "falešný" palec u nohy. Také tato náhražka prstu se našla v Thébách. Patřila Tabaketenmut – dceři významného kněze, která žila někdy mezi roky 950 a 710 př. n. l. Tato žena zřejmě trpěla cukrovkou. Narušené cévy nestačily k prokrvení nohou a Tabaketenmut tak přišla o pravý palec. Někdo jí za ztracený prst vyrobil náhradu sestavenou ze tří částí. Dvě byly ze dřeva a třetí zřejmě kožená. Kombinace dvou různých materiálů zajistila umělému palci pružnost a imitovala do určité míry pohyb kloubů prstu. Také tento palec se přivazoval k noze systémem tkaniček. Pozoruhodné je na prstu ze sbírek Egyptského muzea v Káhiře jeho dokonalé přizpůsobení postižené noze. Nerlich byl toho názoru, že mohlo jít o protézu, jež pomáhala Tabaketenmut při chůzi.

Finchová však zdůrazňuje, že egyptští balzamovači vynakládali obrovské úsilí na to, aby mumie vypadala co nejlépe a její majitel se na onom světě těšil co nejdokonalejší tělesné schránce. Při náležitém vytvarování těla neváhali balzamovači cpát mezi pokožku a svaly piliny, nebožtíkům dávali umělé oči, nosy a dokonce i pohlavní orgány. Ztracené údy byly obvykle nahrazovány atrapami z textilií, papyru, bláta či pryskyřice. Jen dokonale zrekonstruované tělo mělo šanci na úspěšné oživení v posmrtném životě.

Obě náhražky palců se zdají pro podobné účely až příliš bytelné. Můžeme je však považovat za skutečné funkční protézy? Palec nohy nese až 40 procent tělesné hmotnosti, sehrává klíčovou roli při chůzi a je důležitý i pro udržení rovnováhy. Snesly by staroegyptské náhražky prstů takovou zátěž?

Chvála z úst dobrovolníků
Jacqueline Finchová se rozhodla ověřit svou hypotézu experimentem, jehož výsledky zveřejnil přední lékařský časopis The Lancet.

Ke spolupráci na pokusu získala dva dobrovolníky, kteří přišli o palec na pravé noze. Nechala každému vyrobit na míru dvě protézy chybějícího prstu. Jako předlohy posloužila palec Gravillea Chestera a náhražku prstu užívanou Tabaketenmut. Dobrovolníci pak podrobili repliky staroegyptských protéz důkladným testům v laboratořích britské University of Salford.

Speciální záznamová technika dovolovala detailní rozbor pohybu s každou z protéz, měření tlaků na nohu i na podložku a řady dalších důležitých parametrů. Zařízení se běžně používá k vývoji a testům moderních protéz. Měření prokázala, že staroegyptské náhražky palců mohly velmi dobře sloužit jako zcela funkční protézy.

Dobrovolníci si vyzkoušeli protézy v kombinaci se sandály vyrobenými podle staroegyptských vzorů. Jejich hodnocení je zajímavé. Protéza vyrobená podle předlohy palce Grevillea Chestera jim zaručovala lepší pohyb. Dřevěnou protézu napodobující palec Tabaketenmut hodnotili jako pohodlnější. Je zřejmé, že každá konstrukce protézy měla své klady i zápory. Celkově však lze jejich funkci hodnotit jako dobrou a jeden dobrovolník se netajil tím, že je s fungováním obou typů protézy opravdu spokojený.

Historie nejstarších známých funkčních protéz se tak posouvá hned o několik staletí dále do minulosti.


,
Premium

Pošťák, který vůbec nezvoní. U balíčků z Číny totiž nemusí

Pošta z Číny, ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lidé si objednávají z čínských e-shopů zboží s bezplatnou dopravou a diví se, že nedostanou balíček do ruky. Pošta má...

Premium

Tři roky od věznění v garáži. Daniel dnes pracuje a stará se o miminko

Daniel Příhoda, jehož v roce 2016 věznil s jeho tehdejší přítelkyní Zdeněk... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Daniela před několika lety unesl vyšinutý Zdeněk Hryščenko. I s jeho kamarádkou Janou. Věznil je několik dní ve...

Premium

Pohádky na odpis: kterým hrozí zákazy a cenzura kvůli korektnosti

Jiří Korn v pohádce Honza málem králem (1977) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zahrajme si na prognostiky. Magazín DNES se zamýšlí nad tím, které nejoblíbenější české vánoční pohádky začnou vadit a...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!