Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Světový unikát v Česku: 7000 let stará studna předběhla dobu. Je to velký objev, říká archeolog

Věda

  5:01
Studna, kterou archeologové našli pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Její stáří se datuje do let 5256 až 5255 před Kristem. „Studna je solitér, nestojí v blízkosti osady. Více než stáří studny je ale zajímavá technika, která byla při stavbě použita,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. ČTK to 4. února 2020 řekl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Na snímku jsou části studny uložené v konzervačním roztoku na Fakultě restaurování v Litomyšli. foto: ČTK

Lidovky.cz: Co se nacházelo v blízkém okolí studny?
Upřímně, nic moc. Ta studna je solitér. V prozkoumaném pásu, kde vznikne dálnice, a z toho důvodu tam probíhal záchranný archeologický průzkum, jsme nenašli nic. Logicky ale někde v blízkém okolí osada, ze které se chodilo pro vodu, být musí. Je tam pár drobných objektů, ale neznáme jejich stáří.

Lidovky.cz: Je to obvyklé? 
Právě, že není. Nebývá to úplně pravidlem, byť při velkých odkryvech, které se provádí při povrchových dolech, třeba hnědouhelných v Sasku, našli podobný případ. Studny byly bokem, v místech, kde se nacházely silné prameny. Ale při velkém plošném výzkumu, je snazší toto zachytit. Takže i my očekáváme, že v blízkém okolí bude osada či dokonce více osad. K vydatnému pitnému zdroji mohlo chodit více lidí z více osad. Když se to tak vezme, tak není zvláštní, že byl zdroj vody dál od osady, mohl ho v tom případě využívat nejen člověk, ale třeba také dobytek i divoká zvířata. A při vší úctě k našim předkům, nevíme, jaké panovaly hygienické poměry na neolitickém sídlišti. A kdyby byly trochu horší, hrozila by kontaminace vody. Například studna v Uničově, která je asi jen o 160 let mladší, leží naopak uprostřed osady kultury s lineární keramikou. Máme tady tři modely – studna na dohled, uprostřed osady či úplně solitérní jako tato blízko obce Ostrov.

Jaroslav Peška

Lidovky.cz: Jak probíhalo vyjmutí studny? 
Studnu jsme už vyjmuli, jelikož to byl záchranný výzkum, tak tam dnes probíhají jiné práce a začalo se s výstavbou. Tentokrát jsme to zkusili stejně jako němečtí kolegové. Jelikož byla studna poměrně malá, tak jsme ji vzali v jednom bloku. Musím říct, že nám to šlo velmi rychle, ale je to logické, protože studna se nacházela mimo osadu, takže v ní nebylo příliš archeologických nálezů. Proto jsme také mohli postupovat poměrně rychle.

Lidovky.cz: A v současné chvíli již probíhá konzervace? A jakým způsobem?
Nyní máme změřená, zakreslená a určená dřeva. Dokumentace již tedy proběhla, což nebylo tak těžké, protože je celá z dubového dřeva. A v současné chvíli se konzervuje, což bude probíhat zhruba do podzimu. Používáme metodu nahrazování buněk vody buňkami cukru, když to hodně zjednoduším. Takže bude v takovém cukrovém nálevu, potom ji čekají povrchová ošetření. A po tomto procesu, což je takovým naším projektem s východočeským muzeem, by měla být studna znovu postavená – alespoň její dřevěná část - a stát se součástí nové archeologické expozice na zámku v Pardubicích. V horizontu dvou až tří let.

Na snímku z 9. ledna 2019 jsou části studny uložené v konzervačním roztoku na...

Lidovky.cz: Jak je možné, že dubové dřevo vydrželo tak dlouho v zemi nepoškozené? 
Dub velmi dobře spolupracuje, zvlášť když k tomu má dobré podmínky, úplně ztvrdne a drží. Dubové dřevo vyžaduje vlhko, jinak se kroutí, proto také budeme nahrazovat vodu cukernatým roztokem, aby dřevo nevyschlo, pravděpodobně by jej to zničilo a rozpadlo by se. Dub je masivní dřevo, které když se dostane do vlhkého prostředí bez přístupu vzduchu – to je důležité – tak opravdu začne fosilizovat, doslova kamenět, zatvrdne a zachová se.

Lidovky.cz: V jakých půdních podmínkách se studna nacházela? 
Půdní podmínky samozřejmě k zachování studně přispěly. Musíme si představit, že dno studny se nacházelo hluboko tak 3 metry i hlouběji od tehdejšího povrchu. My jsme našli výdřevu o výšce 1,4 metru, to znamená, že tam byla ta spodní dřevěná konstrukce, která měla za úkol nechat vzlínat vodu na povrch. V době, kdy jsme studnu vyzvedávali, jsme narazili na vodu, poměrně silně vzlínala, takže jsme si bokem museli nechat udělat jámu, do které se voda odvedla, jinak bychom studnu nevytáhli. Silné prameny jsou tam tedy dodneška, dokonce mám pocit, ale teď jsi nejsem jistý, protože jsem se od nestihl podívat do mapy, že se ta trať v blízkosti jmenuje V mokřinách. Takže lidé museli vědět, že v těch místech je dostatek vody. A půdní podmínky? Všude kolem byl jíl a jílová vrstva umí pěkně držet. Studna byla velmi sofistikovaně postavena. V rohových kůlech byly „vysoustruženy“ drážky a do nich byly zasazovány z každé strany do pravého úhlu ta jednotlivá dubová prkna. Už toto zajistilo poměrně velkou těsnost. Ta jáma, která na studnu byla vyhloubená, byla ještě zvenčí utěsněná jílem, aby voda neutíkala škvírami.

Lidovky.cz: kdo studnu objevil a jak to probíhalo?
Byl to, jak jsem říkal, záchranný archeologický výzkum, na stavbě budoucí dálnice D 35 nedaleko obce Ostrov. Studnu jsme objevili v létě 2018 a též jsme organizovali archeologický výzkum. Dělali jsme to ve spolupráci s Archaiou.

Lidovky.cz: Objevili jste nejstarší dřevěnou studnu na světě. Jak se stáří vlastně v tomto případě určuje?
Na to existuje exaktní metoda, která se ne vždy dá použít, ale u takto dobře zachovalého dřeva jsme ji použít mohli. Specialisté – dendrochronologové, v našem případě kolegové z Mendelovy univerzity v Brně – ti umí a mají takzvanou dendrochronologickou křivku, která je dostatečně široká. Takže oni si naměří letokruhy a podívají se, jak vypadají a srovnají je s křivkou, kterou mají k dispozici i z mnohem staršího dřeva a srovnají počet letokruhů. Určující je pak křivka, kde se to setká. Ta metoda je poměrně složitá. Ale podle ní zjistí, kdy bylo dřevo zkráceno a tudíž použito na stavbu studně. Je to mnohem lepší a kupodivu i levnější než metoda C14, což je rozpad radioaktivního uhlíku. To je metoda, která je velmi náročná a není tak přesná. Pohybuje se v řádu desítek až stovek let. Ale tady pozor, novináři se toho chytli, ale je nutné to uvést na pravou míru. Jde o nejstarší dendrochronologicky datovanou studnu. Aby se někdo neurazil. Dřevo člověk používal už od paleolitu a máme tu nálezy dlabaných člunů a tak dále. A na stavbu studny možná bylo někde použito dřevo starší, ale toto je první případ – máme tři studny za poslední čtyři roky, u nichž jsme byli schopni určit stáří dendrochronologickou metodou, a z nich je ostrovská nejstarší. A žádnou starší nikde na světě nemají, což je samozřejmě prvenství dočasné, jak se dá předpokládat.

Lidovky.cz: Co všechno jste ve studni našli za předměty?
Protože studna leží bokem od osady, nebylo tam mnoho archeologických nálezů, ale našli jsme úlomky keramiky, našli jsme makrozbytky – tedy zuhelnatělá semena a plody, momentálně se dělá také na mikromorfologií - tedy zkoumáme, jak přesně se tam vrstvy ukládaly, nalezli jsme také zvířecí kosti.ů To vše je předmětem výzkumu.

Lidovky.cz: Co je pro vás na tomto objevu výjimečného? 
Kromě stáří také technika. Drážkování nebylo v neolitu známé vůbec. Máme ji tedy v Ostrově a v Uničově. To tedy ukazuje na mistrné zvládnutí tesařských technik, který tedy kultura lineární keramiky ovládala. Tato technologie se ale používala daleko později – v době bronzové či v době římské. Toto je opravdu posun znalostí o několik tisíc let. To je na tom opravdu nejzajímavější.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...