Tóny staví mozek na nohy

Představy o terapeutických účincích hudby jsou staré několik tisíc let. Studie finských vědců zveřejněná v časopise Brain se pokusila přijít na to, jestli hudba léčí i mozek po mrtvici. Do experimentu bylo zařazeno více než 50 pacientů, kteří se na klinice helsinské university zotavovali z mozkové cévní příhody. Nemocní měli potíže s pohybem, schopností soustředění a pamětí.

Původní vědecký článek najdete zde

Lékaři je rozdělili na tři skupiny. Jedna poslouchala hudbu dle vlastního výběru, další naslouchala po stejnou dobu četbě z audionahrávek a třetí neposlouchala nic. Po třech měsících byly výsledky „léčby hudbou“ skutečně přesvědčivé.

Slovní paměť se u posluchačů hudby zlepšila o 60 %. Posluchači mluveného slova zaznamenali zlepšení o 18% a skupina pacientů, která neposlouchala nic, se zlepšila o 29 %. V jiných oblastech, jako je schopnost soustředění nebo řešení konfliktů, zaznamenali významné zlepšení jen posluchači hudby. Pacienty, kteří poslouchali hudbu, také méně sužovaly deprese.

Hudbou proti depresím Depresemi trpí na celém světě 121 milionů lidí. Mnozí z nich nevidí ze své situace jiné východisko než sebevraždu. Ročně si tak deprese vyžádají milion obětí na životech. Hlavní prostředky pro boj s duševními depresemi představují léky a psychoterapie. Tým vedený britskou psychoterapeutkou Annou Maratosovou vyhodnotil všechny dostupné studie, které se zabývaly léčbou duševních depresí pomocí hudby. Zjistil, že čtyři pětiny studií prokázaly u lidí s depresemi výrazně pozitivní vliv poslechu hudby. Maratosová a její spolupracovníci byli nuceni konstatovat, že tomuto problému je věnována překvapivě malá pozornost. „Z dostupných výsledků vyplývá, že léčba hudbou může zlepšit duševní stav pacientů a zřídka selhává,“ říká Maratosová. „Počet a kvalita studií provedených v této oblasti jsou ale nedostatečné. Potřebujeme mnohem rozsáhlejší a důkladněji provedené výzkumy, které by se zabývaly účinkem poslechu hudby na zdravotní stav pacientů s duševními depresemi.“

Zlepšení bylo jasně patrné i po půl roce. „Důležité je, aby pacienti začali poslouchat co nejdříve po příhodě, kdy může v mozku ještě dojít k výrazným změnám. A ty lze podnítit vhodnými stimuly,“ řekl vedoucí studie Teppo Särkämö.

Finští lékaři zdůraznili, že jde o výsledek jediné studie, který bude nutné nezávisle ověřit. Chtějí také odhalit mechanismus, jakým hudba na poškozený mozek působí. Možná hudba nabudí celý organismus, včetně mozku. Nelze vyloučit, že podněty získané poslechem hudby působí přímo na část mozku poškozenou v důsledku cévní příhody. Finští lékaři se vážně zabývají i možností, že hudba posiluje hojivé procesy v lidském těle.

Särkämö je přesvědčen, že poslech hudby zaměstnává pacientův mozek v době, kdy by jinak nebyl nucen k žádné činnosti. Podle jiných studií totiž pacienti běžně tráví prvního období po mozkové příhodě až 75%veškerého času pasivně na nemocničním lůžku. Přitom právě toto období je z hlediska rehabilitace velmi významné, protože mozek je s to získávat nové návyky a kompenzovat poruchy funkcí způsobené cévní příhodou.