Sport prospívá lidem na těle i na duchu. Vědci z univerzit v anglickém Plymouthu a španělském Oviedu ale upozorňují na fakt, že pozitivní efekt sportování na oběhový systém si mohou lidé do značné míry „vymazat,“ pokud si neudrží zdravou skladbu mikrobů v ústech.
Při výzkumu zdravotních přínosů sportu se vědci soustředili hlavně na roli střevních bakterií. Nedávno například zjistili, že vynikající vytrvalci mají ve střevní mikroflóře výrazně zmnožené bakterie Veilonella.
Drahota nahrává mikrobytům. Horentní ceny bydlení ženou lidi do bytů o velikosti garáže |
Tento mikrob odsává z organismu kyselinu mléčnou vznikající při práci svalů. Veilonella tak snižuje únavu. Navíc zásobuje lidský organismus kyselinou propionovou, která tlumí zánětlivé procesy a tím urychluje regeneraci svalů po extrémní námaze.
Bakteriím žijícím v ústní dutině byla doposud věnována mnohem menší pozornost. Z řady studií však vyplynulo, že i druhové složení ústní mikroflóry má na fyzickou kondici významný vliv.
Zubní kaz a nemocné srdce
V lidském těle i na jeho povrchu žije více než třicet bilionů bakterií náležejících k několika tisícům druhů. Po střevu hostí druhově nejpestřejší sbírku mikrobů právě ústní dutina. V žádném případě to není důvod k obavám. Správně poskládaná a početná ústní mikroflóra našemu zdraví prospívá. Její narušení má za následek nejen vznik zubního kazu a zánětů dásní, ale také zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Španělští vědci s překvapením zjistili, že špičkoví sportovci včetně fotbalistů z FC Barcelona mají navzdory bedlivě hlídanému jídelníčku zuby a dásně ve stejně špatném, nebo dokonce ještě horším stavu než lidé z nesportující populace.
„Tušili jsme souvislost mezi sportem a skladbou ústní mikroflóry. V našich znalostech však zela spousta mezer. Z některých studií vyplývalo, že pokud potlačíte aktivitu bakterií v ústech, přínosy sportování pro srdce a oběhový systém se sníží,“ říká španělský fyziolog Raúl Bescós působící na univerzitě v anglickém Plymouthu.
Může narušená ústní mikroflóra poznamenat oběhový systém a srdce sportovců? Odpověď na tuto otázku hledal Raúl Bescós s početným španělsko-britským týmem. Výsledky své práce shrnuli do publikace zveřejněné ve vědeckém časopise PharmaNutrition.
Blahodárný oxid dusnatý
Bescósův tým zjistil, že v ústech trénovaných sportovců se ve zvýšené míře vyskytují bakterie rozkládající dusičnany na oxid dusnatý. Lidský organismus využívá molekuly tohoto plynu k roztažení cév, snižování krevního tlaku a ke zlepšenému prokrvení tkání. Oxid dusnatý sehrává významnou roli také při hubení nebezpečných mikrobů bílými krvinkami.
Překvapení: v mozku žijí bakterie. Jsou neškodné, anebo nám dokonce prospívají? |
Dusičnany vhodné pro produkci oxidu dusnatého si lidské tělo vyrobí samo nebo je získá z potravy. Jejich vydatným zdrojem je zelenina, např. brokolice, špenát nebo červená řepa. Pozitivní vliv těchto potravin na fyzickou kondici je znám delší dobu a sportovci je mají na talíři zcela pravidelně.
Bescós a jeho spolupracovníci ale upozorňují, že samotný přísun dusičnanů nestačí. Jejich kýženou proměnu na oxid dusnatý zajistí jen zdravá ústní mikroflóra. A to bývá kámen úrazu.
Jak prozrazuje častý výskyt zubního kazu a zánětů dásní, řada sportovců mívá mikroflóru úst v překvapivě špatném stavu. Pozitivní efekt oxidu dusnatého na fyzickou kondici se u nich pak nedostavuje. Pokud ano, je silně oslabený.
Neblahý stav ústní mikroflóry má celou řadu příčin. Sportovci konzumují hodně nápojů s vysokým obsahem cukrů a kyselin. Ty narušují prostředí v ústech a tím logicky také skladbu ústních bakterií. Podobný efekt mají i cukry obsažené v energetických tyčinkách nebo gelech.
Množstvím a druhovou pestrostí mikrobů v ústech zásadně zahýbá i taková samozřejmost, jako je správný pitný režim. Dehydratace organismu a třeba i sucho v ústech dovedou mikroflóru zredukovat jak co do celkových počtů, tak co do druhového složení. Podobné problémy číhají i na sportovce, kteří bývají před závodem nebo před zápasem nervózní a z přemíry napětí zvracejí.
Obsah žaludku jim na přechodnou dobu zvyšuje kyselost prostředí v ústní dutině. Žaludeční kyseliny poškozují zubní sklovinu, ale také devastují ústní mikroflóru. Hotovou pohromu znamená pro mikroby používání ústních vod s antibakteriálními látkami, jako je chlorhexidin.
„Pokud lidé používají ústní vodu s chlorhexidinem, pak se pozitivní efekt cvičení na jejich krevní tlak drasticky snižuje,“ říká Bescós. „Mikroflóra úst je nezbytná k tomu, aby se tréninkem zlepšoval stav kardiovaskulárního systému. Pokud jsou ústa zdravá, bakterie pomáhají rozkládat dusičnany. Pokud ne, pak o valnou část zdravotních přínosů z cvičení přicházíme.“
Cesta do střev
Stav ústní mikroflóry ovlivňuje zdraví zbytku trávicího traktu. Za den člověk spolyká obrovská množství bakterií. Mnohé zahynou v kyselém prostředí žaludku. Některé ale projdou až do střev, kde se usídlí. Pokud je mikroflóra úst narušena, přichází do střev redukovaná skladba mikrobů, což se může podepsat nejen na fyzické kondici, ale také na zdraví.
„Nejlepší způsob, jak pečovat o ústní mikroflóru a zlepšovat sportovní výkonnost i kardiovaskulární systém, je jíst zeleninu, ovoce, ořechy, potraviny bohaté na vlákninu a také je dobře rozkousat,“ doporučuje Raúl Bescós. „Napomáhá to tvorbě slin, které jsou klíčové pro udržení optimální kyselosti. Tím se nastolí podmínky pro zachování správné skladby i množství mikrobů.“
