K závěru vědci dospěli při analýze genomu západoafrických populací, při níž zjistili, že až pětina jejich DNA pochází od neznámých předků. Nález podle vědců naznačuje, že předchůdci moderních Západoafričanů se křížili s dosud nenalezeným pravěkým druhem, stejně tak, jako se pravěcí Evropané křížili s neandrtálci.
„Všichni Západoafričané, které jsme zkoumali, mají předky z této neznámé pravěké populace,“ uvedl biolog Sriram Sankararaman, který studii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles vedl.
Archeologové našli v Tatrách jeskyni s pravěkým osídlením |
Na rozdíl od současnosti byl svět před stovkami tisíc let domovem mnoha příbuzných druhů nebo poddruhů člověka a když se tito pralidé potkali, nebylo vyloučeno, že se zkříží. V důsledku toho moderní Evropané mají malé množství neandrtálských genů, zatímco původní Australané, Polynésané a Melanésané mají geny od denisovanů, další skupiny pravěkých lidí.
Předchozí studie naznačily, že jiní starověcí lidé kdysi putovali po Africe, ale bez fosílií či DNA pátrání po těchto pralidech vázlo.
V nejnovější studii vědci zkoumali 405 genomů ze čtyř západoafrických populací a pomocí statistických technik zjišťovali, zda se příliv genů z křížení uskutečnil v dávné minulosti. Analýza naznačila, že tomu tak bylo ve všech případech.
Následně vědci hledali v afrických genomech části DNA, které se odlišovaly od moderních genů. Tyto úseky pak porovnávali s geny neandrtálců a denisovanů a dospěli k závěru, že zkoumaná DNA musela patřit dosud neznámé skupině pralidí.
Vědci analyzovali genomy příslušníků různých etnických skupin z Nigérie, Sierry Leone a Gambie a dospěli k závěru, že DNA od záhadné skupiny pralidí představuje dvě až 19 procent jejich genetického původu. Křížení moderních lidí s tímto druhem se podle nich mohlo stát před 43 000 lety. Zároveň ale realita může být ještě komplikovanější, a mohlo například existovat ještě více druhů pralidí, upozornili vědci.