Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Vědci v Praze chtějí s laserem Asterix simulovat průlet meteoru

Věda

  5:25
Vědci už s výkonným laserem Asterix IV v Praze provedli přes 100 sérií experimentů. Příští týden chtějí s jeho pomocí simulovat průlet meteoru atmosférou. Hodlají zkoumat podmínky, které při takovém průletu vznikají. Jeden z nejvýkonnějších laserových systémů v Evropě, který umožňuje výzkum plazmatu, v hlavním městě funguje 20 let. Za Akademii věd to v tiskové zprávě uvedli Markéta Růžičková a výzkumník Miroslav Krůs.
Meteorit - ilustrační foto.

Meteorit - ilustrační foto. foto: Reprofoto

Laserový systém dokáže vytvořit hvězdnou hmotu - takzvané plazma, které je v nitru hvězd horké a husté. Pro dosažení tak extrémního stavu hmoty vědci potřebují právě zařízení, které soustředí nebo uvolní velké množství energie v malém objemu. Laser pod novým názvem Prague Asterix Laser System (PALS) vydal první krátké impulzy s energií až 1000 joulů 8. června 2000.

Čeští vědci pomohli zmapovat vznik kovu. V budoucnu bychom tak mohli pít kovovou vodu

Akademie věd před lety získala PALS díky dohodě s německou Společností Maxe Plancka za symbolickou jednu marku. Terawattový jódový laserový systém našel „domov“ v nové budově v akademickém kampusu Na Slovance. Asterix pracuje na vlnové délce, která je podle AV okem neviditelná, blízká infračervenému záření.

Celkově se na Asterixu uskutečnilo 123 experimentálních kampaní, na kterých pracovali čeští i zahraniční vědci. Podle AV jsou hlavní výzkumné programy zaměřeny na roli různých polí a částic při procesech, které se odehrávají v plazmatu. Vědci studují spontánně vznikající velmi silná magnetická pole, elektromagnetické pulzy a různé jevy, které provázejí interakci intenzivního záření s plazmatem.

Podle výzkumníka Miroslav Krůse byl zatím poslední pokus zaměřený právě na studium silných elektromagnetických pulzů. Vznikají při dopadu vysoce energetického laserového impulzu na kovový terčík. Experiment tak v menším měřítku simuloval vesmírné a atmosférické děje o vysoké hustotě energie, které v pozemských podmínkách provázejí například jaderné výbuchy. Krůs uvedl, že vědce zajímá, jak tyto pulzy vznikají.

Čeští vědci se podíleli na objevu nového řízení mikrorobotů

Výsledky výzkumu mají využití v ochraně elektronických součástek, které mohou být těmito pulzy poškozeny. Přesná laboratorní měření totiž poslouží konstruktérům k tomu, aby navrhli správnou úroveň ochrany elektroniky. Zatímco poddimenzovaná by neúčinkovala, předimenzovaná by byla zbytečně komplikovaná a drahá.

„Příští týden bude simulován průlet meteoru atmosférou. Vědci budou zkoumat podmínky, které vznikají v průběhu toho průletu, studovat spektrum meteorů, jejich složení,“ řekl Krůs. Za 20 let bylo „vystříleno“ 41 900 vysokoenergetických laserových impulzů. PALS je společnou laboratoří Ústavu fyziky plazmatu a Fyzikálního ústavu AV.

Autor: