To, že se vesmír rozpíná, vědí astronomové s jistotou od roku 1929. Tehdy Edwin Hubble měřením rudého posuvu zjistil, že všechny vzdálené galaxie se od nás vzdalují. Rychlost, jakou hvězdné ostrovy „utíkají“, je tím vyšší, čím je galaxie od nás dál. Neznamená to, že by Země byla ve středu rozpínajícího vesmíru, stejný jev bychom zaznamenali i při pohledu z jiného konce vesmíru.
Tento poznatek byl spolu s Einsteinovou teorií relativity základem myšlenky Velkého třesku. Odpověď na otázku, kdy k třesku došlo, se stále vyvíjí. Před třiceti lety se udávala hodnota 18 až 20 miliard roků, pak klesla na patnáct a podle současných fyzikálních modelů vznikl vesmír před 13,7 miliardy lety.
Konstanta, která pohne vesmírem
Studie astronomů z University of Ohio vesmíru přisuzuje stáří vyšší. Astronomové pozorovali velmi zvláštní dvojhvězdu ve Spirální galaxii v Trojúhelníku, jejíž objekty kolem sebe obíhají každých pět dní. Naměřená rychlost, intenzita světla a povrchová teplota umožnily určit skutečnou svítivost obou hvězd.
Ze srovnání se zdánlivou jasností už mohli vědci stanovit vzdálenost galaxie od Země na 3,14 milionu světelných let. To bylo pro všechny velké překvapení. Nový údaj je totiž o celých pět set tisíc světelných let vyšší než dřívější výsledky, uvádí on-line verze vědeckého časopisu New Scientist. K objevu vedla pozorování provedená několika teleskopy, mezi nimi byl i desetimetrový Keck-II v havajské observatoři.
Pro určení stáří vesmíru je klíčová znalost Hubbleovy konstanty. Její dosud udávaná hodnota 70 kms-1 Mpc-1 znamená, že dvě galaxie vzdálené jeden megaparsek se vzdalují rychlostí 70 km/s. Chyba by neměla být větší než 3 km/s, tedy přibližně čtyři procenta.
Určení hodnoty Hubbleovy konstanty vždy naráželo na zásadní problém: jak přesně změřit extrémně velké vzdáleností. Spirální galaxie v Trojúhelníku je nejvzdálenější objekt, jehož vzdálenost je nyní známa díky přímým měřením. U ještě vzdálenějších objektů už dnešní technologie selhává. Musí se proto kombinovat více metod, čímž narůstá možná chyba.
Je třeba přepsat učebnice?
Jestliže se výsledky studie týmu vedeného Alcestem Bonanosem z Carnegieho institutu ve Washingtonu potvrdí, bude to znamenat změnu hodnoty základního kameny dnešní kosmologie - Hubbleovy konstanty. Potom by náš vesmír byl o 15 procent starší a také větší.
Můžeme si tedy stanovit nové datum v letopočtu s nulou v okamžiku vzniku vesmíru? „Píše“ se opravdu rok 16 miliard let po velkém třesku? Odborníci uznávají, že nové údaje jsou solidně podložené. Ozývají se ale i hlasy, že nelze změnit model vesmíru na základě jednoho pozorování.
Peter Eisendardt z Jet Propulsion Laboratory v deníku Los Angeles Times upozornil, že výsledky měření mohl zkreslit mezihvězdný prach. Jeho působení může část světla z hvězd ve Spirální galaxii v Trojúhelníku pohltit. To by znamenalo, že galaxie je ve skutečnosti dál, a změny konstanty, potažmo stáří vesmíru by nebyly tak velké. Musíme tedy počkat na další měření.
