Sobota 6. června 2020svátek má Norbert 10 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Výuka přes internet je obtížnější. Kde jsou slabiny online vzdělání?

Výuka přes internet je obtížnější | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výuka přes internet je obtížnější | foto: Shutterstock

Pandemie koronaviru zavřela školy v mnoha zemích. Z učeben a poslucháren se výuka stěhuje na internet. Kde jsou však slabiny internetového vzdělávání?

Epidemiologové se shodují v tom, že uzavření škol přispívá k potlačení epidemií. Musí k tomu však dojít v době nástupu choroby a žáci a studenti se nesmějí hromadně scházet mimo uzavřené školy. Delší přerušení školní docházky s sebou nese celou řadu ekonomických dopadů a promítne se i do úrovně vzdělání. Školy se snaží výpadek ve výuce eliminovat a v době moderních informačních technologií se může zdát, že k tomu mají ideální podmínky.

Žádná novinka

Výuka přes internet není žádná novinka. Dokonce ani náhlý přechod ze školní docházky na internetové vyučování není nic nového. Často k tomu dochází v oblastech postihovaných přírodními pohromami, jako jsou hurikány, povodně nebo zemětřesení.

Americká expertka na výukové technologie Vanessa Dennenová z Floridské státní univerzity však v rozhovoru pro web The Conversation vnímá přechod na internetovou výuku v důsledku koronavirové pandemie jako výjimečný pro jeho globální rozměry. Spousta škol je ze dne na den postavena před úkol zcela přebudovat systém výuky, a to za podmínek, které mají k ideálu daleko.

Je těžké zaujmout

Přímé přenosy z přednášek nebo jejich záznamy nejsou nikdy tak přesvědčivé jako reálné přednášky s „živým“ učitelem. Přesto jsou internetové přednášky přínosem i v situacích, kdy pouze doplňují standardní výuku. Rozsáhlé studie prokázaly, že studenti, kteří přednášky na internetu zhlédli, dosahují u zkoušek lepších výsledků. A to přesto, že je přednášky většinou nijak zvlášť neuchvátí.

Studenti upřednostňují kratší videa. Výklady, jež netrvají déle než deset minut, zhlédnou kompletně bezmála dvě třetiny studentů. Pokud je záznam přednášky delší, studenti ho často nesledují od začátku do konce. Plné dvě třetiny v něm „přeskakují“ ve snaze najít zajímavější pasáže a přes ně se co nejrychleji „dostat do cíle“.

Z přednášek delších než deset minut tak studenti zhlédnou obvykle jen polovinu celkové stopáže. Pokud trvá přednáška déle než půl hodiny, dívají se na ni od začátku do konce pouhá dvě procenta studentů.

Ženy si získají větší pozornost

Významnou roli hraje i osoba a osobnost přednášejícího. Nejhůře se studentům sledují přednášky ve formě prezentací provázených psaným nebo mluveným výkladem. Pokud se na monitoru během přednášky aspoň občas objeví učitel, zájem studentů významně stoupne.

Přednáškám vedeným ženami věnují studenti větší pozornost než výkladům mužů. Nejlepší „skóre“ ve zhlédnutí kompletní přednášky mají nahrávky ve formě rozhovorů, kde odborníkovi klade otázky „laický“ moderátor.

Zajímavě vyznívá srovnání „amatérských“ záznamů přednášek s přednáškami natočenými v profesionálních studiích. Studenti sledují bedlivěji přednášky vyrobené „na koleně“. Svou roli tu zřejmě sehrává neformálnější projev a prostředí.

Výuka přes internet je obtížnější

Výuka přes internet je obtížnější

Při výuce v menších skupinách dovolují informační technologie přímou komunikaci studenta a vyučujícího. Tím se výuka přiblíží standardnímu režimu.

Podle Vanessy Dennenové je ale naivní představa, že učitelé, kteří tento způsob výuky dosud nepoužívali, bleskurychle zvládnou jeho úskalí a začnou jej ze dne na den uplatňovat. Na takovou změnu ve výuce nejsou podle ní připraveni ani studenti. Internet samozřejmě nenahradí praktickou výuku, například experimenty v laboratořích. Ale i tady je patrná snaha kompenzovat studentům výpadek způsobený koronavirovou pandemií.

Vědecký časopis Journal of Video Experiments, známý jako JoVE, prezentuje vědecké experimenty a techniky prostřednictvím videí. V reakci na zavírání univerzit uvolnil JoVE videa pro internetovou výuku.

Online podvody při zkoušení

Samostatnou kapitolu představují testy a zkoušky přes internet, protože to nabízí řadu příležitostí k podvádění. S tímto problémem se perou i profesionální organizace poskytující internetové kurzy a vzdělávání. Navzdory velkým investicím do zabezpečení musí přiznat, že jejich zkušební systémy nejsou „neprůstřelné“. Zaznívají proto i hlasy volající po návratu k tradičním formám zkoušení, při nichž je podvádění přece jen obtížnější.

Školní podvody mají dlouhou historii. Ve Spojených státech se k podvádění na střední či vysoké škole anonymně přiznalo více než 80 procent studentů a přes 90 procent z nich uvedlo, že je při tom nikdy nikdo nepřistihl.

I školní podvodníci jdou s dobou. Místo rafinovaně skrývaných taháků využívají placených služeb dobře organizovaných skupin s profesionálním vybavením. Těžiště činnosti těchto agentur dříve spočívalo ve vypracování referátů, seminárních, bakalářských nebo diplomových prací na zakázku.

Dnes však nabízejí i to, že za své klienty složí testy a zkoušky prováděné přes internet nebo jim při nich budou účinně napovídat. Pokud se uzavřené školy pokusí narychlo zřídit systémy pro online zkoušení, mohou tak vytvořit příhodné podmínky pro nekalou činnost podvodníků.

Zkušenosti do budoucna

Koronavirová školní krize může mít v konečném důsledku na výuku ve školách příznivý dopad. Podle Vannesy Dennenové si mnozí učitelé pod tlakem okolností osvojí metody internetové komunikace se svými studenty a budou je využívat i poté, kdy se školy vrátí do normálního režimu. Internet se začne více uplatňovat například pro konzultace, prezentace nebo pro pracovní porady týmů.

Dennenová nečeká, že by studenti na základě zkušeností s internetovou výukou získaných v době uzavření škol projevili zvýšený zájem o internetové vzdělávání. Ale do budoucna mohou mít k této formě vzdělávání kladnější vztah. Tam, kde školy nepřipraví internetovou výuku dobře, se však tyto pozitivní efekty nedostaví.

„V každém případě budou střední i vysoké školy do budoucna mnohem lépe připraveny na výuku prostřednictvím internetu ať už ve standardním režimu, nebo za nouzového stavu,“ komentuje výhled Vannesa Dennenová.

Premium

Bubeník z Mandrage: Víťa sebral odvahu, kterou nikdo z nás nenašel a rozsekl to

Matyáš Vorda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na bicí hraje od svých devíti let. V deseti s kamarádem Víťou Starým založil kapelu Mandrage, která se za devatenáct...

Premium

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

Premium

Leoš Mareš: Není to jen o talentu, ale o schopnosti si peníze udržet

Leoš Mareš by mohl získat titul syn roku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Krach, zhroucení, deprese, obavy o budoucnost a pátrání po smyslu vlastní existence. To jsou emoce, které v těchto...

Běžný dudlík může způsobit křivé zoubky. Na co dávat při výběru pozor?
Běžný dudlík může způsobit křivé zoubky. Na co dávat při výběru pozor?

Kolem dudlíků se točí spousta otázek. Kdy ho začít používat? Kdy naopak odebrat? Ale často zapomínáme na tu nejdůležitější: jaký dudlík máme pořídit?