Nakladatelství Paseka slavilo minulou sobotu dvacet let od svého založení ještě v době trvání Sametové revoluce, kdy většině z nás v oné zjitřené chvíli něco tak „neskutečně přirozeného“, jako je vydávání knih, ještě vůbec nepřišlo na mysl.
Nakladatel Ladislav Horáček ovšem s nečekanými kulturními počiny nepřestal a pouští se i do věcí, na které by si málokdo troufl. Díky němu se tak k širší čtenářské obci jako faksimile loni dostala tuzemská „kniha knih“, obrovitý foliant Šumava romantická a umírající Josefa Váchala.
Znáte to, přijdete domů a z celého dne jste tak unaveni, že se vám nechce nikam do divadla nebo na koncert, lidí máte za ten den po krk a nemůžete si ani číst, protože sledovat písmenka a luštit, co se za nimi skrývá, je nad vaše momentální síly. V tu chvíli je ideální otevřít si nějakou výpravnou publikaci plnou reprodukcí výtvarného umění. S její pomocí se můžete rázem přenést z otravného kolotoče nejrůznějších povinností do vzdálených světů podivuhodných představ a zvláštních pocitů, aniž byste přitom museli použít unavený mozek, což je při sledování výtvarného umění často jen na škodu.
Božské řemeslo I když má Váchalova Šumava formální znaky knihy - potištěné listy papíru svázané a opatřené deskami - ve skutečnosti je to umělecký artefakt, ve kterém je text díky Váchalově „rukodělné“ aktivitě nerozlučně spojen s grafikou a použitým materiálem v jeden celek. Váchal knihu nejenže sám napsal, ale celou ji v několika exemplářích i zhotovil, nebo spíše vytvořil: „Text k této knize napsal, z 8014 řezaných a odlitých liter vysázel, 74 barevnými dřevoryty (celkem v 544 barvách tištěnými) doprovodil, vytiskl a vydal v jedenácti úplných výtiscích dřevorytec Josef Váchal v době od 11. července 1928 do 3. května 1931,“ je uvedeno v záhlaví knihy. Dnes se z jedenácti původních výtisků ví o šesti.
Řemeslník spíš než výtvarník, dalo by se říct v souvislosti s Váchalem, ale řemeslník v tom původním významu, kdy na jeho umění či zručnosti bylo závislé celé lidské pokolení - kdy se řemeslo dotýkalo božství.
„To, co umím a vlastně co neumím, pochodí jedině z vlastního nitra, co ve člověku není, nemůže býti jemu vštípeno natož probuzeno. Zavrhuji veškeré školy a učení se něčemu. Nikdo na světě mi neřekl, jak vypadá dřevorytová deska a čím se zpracuje, řezal jsem jí ze začátku kudlou a z té jsem vynalezl si po čase rejtka sám a teprve po delší době podstrčil mi jakýs kulturn,umělec‘ ceník potřeb pro dřevoryt od Císaře v Praze,“ píše Váchal.
Dřevorytec a také starý prchlivec a jízlivec, vzývající mocnosti pekelné, kterému nebylo nic svaté a který na ničem nenechal chlup dobrý. Váchal, který celý život vše karikoval - stát, vlast, češství, církev, Boha, přátele, sex, umění nebo třeba i to blbé žrádlo, se najednou ztiší a v Šumavě romantické a umírající ukazuje své ledví: Šumava není místo, kde přebývají všelijaké zrůdy, pitomí lidé nebo nepovedená, všelijak zpotvořená zvířata. Jeho nádherné mnohobarevné dřevořezy jsou plny nostalgie za mizejícím světem lesních samot, jsou naplněny obdivem ke kráse hor a hlubokých šumavských hvozdů, i když se to Váchal snaží ve svých textech zastřít:
„Můj vztah k noci, šeru, lesu, bažině, zvířatům, mrtvolám je zcela odlišný od vztahu filosofa, sběratele, sedláka, námezdného dělníka, staré pobožnůstkářky nebo mladé holky. Takový výčet by neměl konce. Čím je člověk osobitější a čím větší má fantazii, tím vyhraněněji se bude vše odehrávat. Zkrátka: Vše je osud!“
Stinná zákoutí bahnisek, která tolik oblažují „pekelníkovu“ duši, se mísí s až jásavými obrazy pohledů přes hřebeny hor směrem k vycházejícímu slunci a Váchalovi najednou v tom slunečním svitu ujede: „Moje zraky vidí v tom šírou, jako samota čistou, jako svoboda plnou krajinu.“
Paseka vydala faksimile Váchalovy Šumavy, této jedinečné knihy - uměleckého předmětu ve zmenšené verzi velikosti 295 x 394, kterou pořídíte za 3 300 korun. Pro opravdové fajnšmekry jsou pak k mání dvě stovky číslovaných kusů vydání ve velikosti 1:1 (i.e. 480 x 640 mm) za cca 40 tisíc podle toho, jestli chcete exemplář vázaný v kůži, plátně či opatřený dřevěnými deskami.
Ideální dárek pod vánoční stromeček - a nemusí být ani ze Šumavy.
***
I když má Váchalova Šumava formální znaky knihy, ve skutečnosti je to umělecký artefakt
